Všichni jsme byli v hajzlu. Byl večer a V se ještě neprobral ze sladkýho snění. Doufal jsem, že se mu alespoň zdá něco hezkýho. Přístroje kontrolující jeho životní funkce nyní pravidelně pípaly, ale on se neprobouzel. Držel jsem ho za ruku a byl připravenej u něj bdít třeba celou noc. PSY stál u okna s rukama za zády a celou dobu úzkostlivě pozoroval Vho spící obličej.

Otočil jsem se na něj a pousmál se. On na mě kývnul a dál úzkostlivě koukal na přístroje. Doufal, že se V probere. Oba jsme doufali.

Jimin a j-hope ukládali rukojmí ke spánku. „Ať se připraví dalších pět lidí. Tady Jimin je doprovodí na záchod," instruoval j-hope a kývnul dozadu na Jimina. Ten trochu znejistěl, protože se bál nechávat j-hopa s posttraumatickým šokem na hlídce samotného, ale nakonec poslechl.

Mou fatální chybou bylo nechat Kyungji svázanou v řetězech na kolečkové židli hned vedle členů státní ochranky. Na mou obranu, věděl jsem, že Kyungji je šílená, ale netušil jsem, že je taky schopná velezrady.

„Hej, Songil-ssi," obrátila se rovnou na nejnebezpečnějšího z nich. Na toho, o kterým věděla, že je zabiják schopnej nás zlikvidovat, „když jsme teď na stejný straně, mám jednu otázku. Vrtá mi to hlavou. Jsme my ti hodní, nebo ti padouši?" Ušklíbla se.

I Songil aneb šéf guvernérovy ochranky jí nevěnoval jedinej pohled. „Já nejsem na tvý straně, mrcho," vypadlo z něj, jako by byl robot.

„Já myslím, že jsi," opáčila a dál mu nevěnovala pozornost. Všímala si kolemjdoucích rukojmích, kteří se šli připravit ke spánku. „Víš, že spolehlivost pout se zakládá na jediné anatomické vlastnosti?" Ucedila bokem. „Drží díky záprstním kostem." Ukázala mu svou dlaň. „A zrovna tyhle kosti se dají snadno vykloubit," pokračovala a pohnula svým palcem tam a zase zpátky.

Songil se na ni skepticky zahleděl. „Vážně?" ušklíbnul se.

„Jen nápad, jak se dostat na svobodu," pokrčila Kyungji rameny tak, jak jí řetězy dovolily. „Volný. Jako slunce za rozbřesku." Začala básnit. „Jako moře. Jako pták, co ulétl ze svého vězení a konečně může létat." Popojela s židlí kousek dál, jak jí bylo umožněno, a vyplašila několik rukojmích, co si okolo rozdělávali spacáky. „Jako vítr, co odnáší můj nářek a mou lítost," pokračovala. „Kráčím bez ustání." Začala se posouvat doprostřed haly. Dalrae a Hyunshik si vyměnili zkoumavé pohledy, ale neodvážili se nic dělat. „A při hledání pravdy teď konečně zjistím, jaká je svoboda." Nyní ječela z plných plic.

To ale i většinou trpělivého j-hopa nasralo, přišel k ní a namířil jí pistoli na hrudník. Kyungji sklapla a upřeně se mu zahleděla do očí. „Jdi spát," nařídil jí.

„Tak to abychom se předtím pomodlili, ne?" nadhodila. Potom zavřela oči a začala: „Pane Bože, buď má skrýše, abych mohla usnout tiše."

j-hope nevěřícně sklopil zbraň.

„Od večera do svítání, ať mne tvoje ruka chrání," dodala Kyungji potichu. „Amen." Otevřela oči. „Teď se cítím mnohem lépe. Díky."

***

Co si myslíte, že má Kyungji svými výstupy v plánu? o.O