„Poslouchejte," ozval se RM ve vysílačce.

„Slyšíme," špitla Kyungji plížící se chodbou s PSYEM a Matem za zády.

„Policie se Songilem plánuje útok," vyhrkl RM. Ovšem jestli myslel toho Songila, kterej tu přede mnou ležel a klepal sebou, tak nevím, nevím, jestli je ve stavu plánovat další útoky. Abych mu nekřivdil, RM však měl dost chytrej nápad: „Zneškodněte telefon v úkrytu. Odřízněte ho." Nařídil. „A to nejdůležitější: Nezabíjejte ho, chci ho živého."

„Je tam SUGA," upozornila Kyungji, „bude to těžké."

„Řekl jsem živého," zopakoval RM nekompromisně. „Je to klíčová část plánu." Jak zachránit Miru. Ale to nedodával. „Hledejte elektromagnetické vlny a odstřihněte kabely." RM sledoval prsty své pravé ruky, ale ve skutečnosti mu v hlavě už jel celej plán. „Až bude kompletně odříznutý a bez kamer, pak teprve otevřete dveře. Použijte kladiva a brusky a... Dělejte co nejvíc hluku. Hlavně ať o tom ví a nekouká jinam. Mezitím vyvrtáme dírku do zadní stěny a napumpujeme tam uspávací plyn. Až usne, můžete v klidu vyrazit dveře."

„Opakuji, že je tam Yoongi," prskla netrpělivě Kyungji. „To už ti na něm nezáleží, nebo co?" Nechápala.

„Uspíte tak i jeho, ano," přisvědčil RM. „Ale trocha spánku ho přeci nezabije." Hryznul se do rtu. „Takže... je všechno jasné?"

„Jasné," odvětila Kyungji a s povzdechem se dala do práce. RM si sundal sluchátka. Teď je načase odpálit rakety.