Kyungji si vzpomněla na ten večer, kdy nabídla Namjoonovi felaci.

Jin odměřeně pozoroval toho tlustýho týpka po celou dobu večeře a čekal jen na příležitost, kdy se odebere na hajzly, aby mohl oběma svým společníkům říct: „Omluvte mě na chvíli, jdu na záchod."

Takhle Kyungji a Namjoon skončili u baru sami. Ona popadla svou sklenici ginu s tonikem a, aniž by se na něj otočila, řekla: „Ty mi nevěříš."

Potom se napila. Namjoon, který pořád seděl na tom samém místě, si prohlížel její tvář z profilu. Byla rázná a odhodlaná, ale nedůvěryhodná. Opět od ní pohled odvrátil a koukal před sebe.

Ona dělala totéž. Prohlížela si tekutinu ve skleničce pod umělým osvětlením v restauraci. „Jsem egomaniak," prohlásila. „A dodržím plán jen, pokud bude můj. Jsem posedlý velením, a to tolik, že když věci nepůjdou podle mého, mohl bych být riziko, že?" otočila se zády k baru a ležérně se o něj opřela jednou rukou.

Namjoon vedle ní zkoprněl. Byl si jistej, že slyšela všechno, co si s Jinem předtím řekli. Otočil se k ní a pozoroval, jak si ho prohlíží a popíjí u toho. „Ano," bylo to jediné, co řekl. „Přesně to si myslím." Dodal. Tvář bez výrazu, téměř kamenná. Kdyby mohl, hned by se Kyungji zbavil. To ale netušil, že o několik let později bude její plán tak zoufale potřebovat.

Kyungji se zhluboka nadechla. „Přečetl jsi mě," pokývala uznale hlavou. Potom však s očima rozevřenýma dokořán, jako by měly spolknout celej zkurvenej svět, dodala: „Ale s jedním jsem nepočítal." Olízla si rty a celá se chvěla vzrušením. „Nejen, že miluju tvého bratra, ale taky miluju plán. Obojí stejnou měrou." Prohlásila odhodlaně. „Teda... jasně, tebe bych zradil bez váhání a zbytek party taky, ať už to bude kdokoliv. Ale nikdy bych nezradil plán. Tomu jsem věrný." Kdykoliv na plán jen pomyslela, adrenalin jí začal pulzovat v krvi. „Je to mnohem víc než jen loupež, a ty to víš," dodala šeptem.

Popravdě, Kyungji v té době neprocházela nejlepším obdobím svého života. Jedna věc je přiznat, že jsi homosexuál, druhá věc je si uvědomit, že ses narodil ve špatným těle. A v té době, kdy to o sobě dávno věděla, jen nebyla ochotná to komukoliv přiznat, se víc než na cokoliv jinýho upnula na plán. A na Jina.

„Plán zatím není dokonalý, to uznávám," pokračovala, zatímco jí Namjoon upřeně hleděl do očí. „Je to nedokončená báseň. A jen hodně dobrej básník ji dokáže dopsat do konce. Proto..." odmlčela se a hryzla se do rtu, „proto tě potřebujeme, bratře."

Kyungji natáhla ruku před sebe a očekávala, že ji Namjoon stiskne. „Prosím," zašeptala. Nic takovýho od ní nečekal. Tehdy věřil jejím slovům. A věděl, že to s ní bude těžký, ale byla to strůjkyně plánu. Taková nabídka se neodmítá. Proto napřaženou ruku stisknul.

Jin mezitím došel na záchody ve chvíli, kdy už si tlouštík umýval ruce. Prohlížel si Jina v zrcadle a s úlekem zjistil, že Jin si ho prohlíží taky.

Párkrát nadzdvihl obočí, když si jeho pohledu chlápek všimnul, a to fakt nechceš. „Tam venku jsi vypadal tak statečně," mumlal si Jin pro sebe korejsky. Tlouštík netušil, co to zase mele, takže si jen dál utíral ruce. „To je obdivuhodné," mumlal Jin dál a přiblížil se k němu. Chlap se otočil. „Chvályhodné," pokračoval Jin se zdviháním obočí.

Chlap přišel až k němu a byl rozčarovanej, přestože netušil, o čem to Jin blábolí. Když však usoudil, že nějakej Asiat mu za vraždu nestojí, pokusil se ho obejít. Jin mu zastoupil cestu.

„Nech mě projít," ucedil na něj Ital lámanou angličtinou, protože tušil, že s rodnými jazyky jeden u druhýho porozumění fakt nenajdou.

Když Jin nereagoval, pomyslel si, že nejspíš nerozuměl ani tomu, a pokusil se ho obejít z druhé strany. Jin mu však znovu zastoupil cestu. „Říkal jsem jen, že jsi byl tam venku statečný, takže teď to musíš dokázat," vysvětlil vlastní lámanou angličtinou.

Chlap vytřeštil oči. Zatnul zuby, udělal krok zpět a ohnal se po Jinovi, kterej uhnul a kopnul ho do břicha. Potom ho popadnul pod krkem, přirazil ke zdi a ukázal mu zlatou vidličku, kterou si vzal s sebou. „Teď se podíváme na tvoje koule," prohlásil Jin anglicky, než mu zapíchl vidličku do rozkroku. Muž chtěl zařvat, ale vyšel z něj jen přiškrcený sten. „Vydrž," Jin znovu nadzdvihl obočí, zatímco ho škrtil. Pak vidličku vyndal a ukázal mu ji – byla logicky celá od krve. „Řekni mi, co bys radši," pokračoval Jin v angličtině, která se zdála být jediným možným komunikačním prostředkem, teda když nepočítám pěsti a vidličky. Jin totiž zesílil svůj stisk a vrazil mu vidličku tentokrát do stehna. „Smrt?" uculil se Jin. „Nebo impotenci?" dodal triumfálně. Potom vidličku opět vyndal.

Tlouštík se dusil a pochopil, že tentokrát si zahrával s nesprávným. „Rozhodování je někdy těžké," říkal mu nyní Jin. „Otázka pro mě zní: Co mám udělat blbci, kterej se vysmíval mé rase a mýmu motýlku? Otázka pro tebe zní: Stojí za to žít bez penisu?" Teď už se Jin hněval. Zabodl týpkovi vidličku znovu do rozkroku. Takhle tam stál, výhružně na něj civěl, škrtil ho a kastroval ho. S Jinem není radno si začínat cokoliv nekalýho, ale to už jste asi pochopili.

„Trvá mu to nějak dlouho," zamračil se Namjoon na Kyungji.

Ta ho přelétla nechápavým pohledem a nakrčila obočí. Chudák malý, nevinný Namjoon. Ještě mají s Jinem co dělat, aby ho zkazili. „Vyřizuje si na záchodě účty s tím tlusťochem," pokrčila rameny, jako by se nechumelilo.

„Něco bychom slyšeli," namítl Namjoon.

Kyungji znovu popadla svou skleničku. „Skutečný chaos, můj milý," triumfálně se pousmála, „nedělá vůbec žádný hluk." Potom se znovu napila.

A Namjoon tehdy ještě nevěděl, co mu tahle její životní lekce měla dát.