Do luxusní restaurace v centru Itálie nakráčel tlouštík v košili a kalhotech, z čehož obojí praskalo ve švech. Podíval se směrem k baru, kde Kyungji zavazovala Jinovi motýlka, Namjoon tumpachově seděl vedle a upíjel gin s tonikem, a mávnul na číšníka.

„Jdu na záchod," pronesla Kyungji odměřeně. „Nechceš jít se mnou, Namjoon-ah?" Zazubila se. Ona i Jin se obrátili Namjoonovým směrem.

Zkoumal je pohledem. Co asi zase mají za lubem? Od té doby, co je přijel navštívit, měl pocit, že žije na jedné velké dlouhé horské dráze. Nebyl si jistej, jestli si to Jin uvědomuje, ale věděl, že Kyungji je do něj zamilovaná až po uši.

„No tak," pobízela ho nyní v elegantním obleku s nagelovanými vlasy uhlazenými dozadu. Všichni tři si vzali své nejlepší obleky. „Už jsi měl někdy tu čest, aby ti zkušený muž udělal velice obratnou felaci?" nadhodila, zatímco dál vázala Jinovi motýlka.

Namjoon sklopil zrak. Jin se zasmál. Kyungji byla nyní hotová. Sklopila jeho límec a odebrala se na záchod. Jin popadnul sklenici nedopité whiskey a nenávistně si měřil toho tlouštíka a jeho přátele, kteří seděli vzadu, kouřili, hráli kulečník a do toho všeho se jim vysmívali. Nebyl si jistej, jestli mají nějaký rasistický poznámky, protože neuměl italsky, ale pro jistotu tím směrem vrhal nenávistné pohledy.

Namjoon byl mezitím myšlenkami u Kyungji. „Je naprosto nepředvídatelný," povzdechl si.

„Jen ti galantně nabídl felaci, Namjoon-ah," napomenul ho Jin. „Nedělej z toho hned drama."

„Víš dobře, že nemluvím jen o tom," prsknul Namjoon podrážděně. „Je to neovladatelný, nemocný egomaniak." Ucedil na nevlastního bratra.

„Respektuje hierarchii," namítl Jin.

„To mu při loupeži vydrží dvě, tři hodiny. Možná jednu noc," opáčil Namjoon vztekle. „My se tady ale bavíme o několika dnech." Připomněl pro jistotu, Jin by totiž byl schopnej nechat někde vlastní hlavu. „A pod nevyrovnatelně vyšším tlakem." Dodal.

„Mám Kyungjiho pod kontrolou," prohlásil Jin hrdě a vypnul hruď.

„Nemáš! Nemůžeš!" vztekal se dál Namjoon.

„Ale mám, dokonce už od léta," šklebil se Jin.

Namjoon ztišil hlas. Nechtěl se hádat uprostřed restaurace. „Lidi, jako je on, nemůžeš mít pod kontrolou," pokáral Jina rázně. „Je posedlý mocí. A to znamená jenom jednu věc: Když ho nenechám velet, on udělá cokoliv, aby velel."

Jin příliš neposlouchal. Koukal na toho tlustýho týpka, jak se vysmívá jeho motýlku. Jak se vysmívá tomu, že Asiati chodí příliš upjatě a uhlazeně. Že ani nevypadáme jako lidi a chováme se nadřazeně. Nebo alespoň Jin si myslel, že se o tom baví. A upřímně, sám na tom s egocentrismem nebyl o tolik líp než Kyungji.

„Jestli je Kyungji ta toulavá kočka, kterou jsi hledal, tak říkám ne," procedil Namjoon skrz zuby. „Protože tenhle člověk se očividně nezastaví před popravováním, zradou ani rozpoutáním chaosu."

Jin se na něj přísně podíval a jak tam pod ním Namjoon seděl na barové židli, připadal si na výši. „Máš pravdu, je to egomaniak," přiznal. „Ale taky si věří a je to génius." Dodal se spikleneckým mrknutím. „Trochu jako ty, ne? Ale jestli chceš, najmi si druhořadé lidi, kteří za tebou půjdou jako ovce. Prosím." Potom svým pohledem opět zabrousil k těm posměváčkům.

„Ale ty to nechápeš," rozčiloval se Namjoon. „To, že je génius, je pro nás komplikace. Je nebezpečný, protože ho neodhadneme." Odmlčel se a počkal, až mu zase Jin věnuje svou pozornost. „Podívej, jsi můj bratr. Tebe bych nechal velet jakékoliv loupeži bez mrknutí oka. Ale Kyungji je..."

Jin pořád brousil pohledem z Namjoonových očí k tlouštíkově partě a naopak. „Věřit mně a jemu ne je chyba," utrousil zběžně. „Kyungji je důvěryhodnější."

Následující scénou to hodlal dokázat. Tlouštík kolem něj prošel, opřel se o bar a objednal si dvě piva. Jin se otočil jeho směrem. „Už nejez ty arašídy," řekl mu korejsky. „Seš zkurvený, bílý, rasisticky hovado, který má váhu slona. Ale jestli se mně, mýmu motýlkovi nebo mým přátelům budeš dál vysmívat, tak přísahám bohu, že si dnešní den, sedmnáctého března, budeš navždy pamatovat. Není to fascinující?" Zazubil se.

Chlápek ho obešel, nechápavě na něj hleděl a vrátil se za svými přáteli. Netušil, co mu Jin řekl, ale rozhodně to znělo jako kletby nebo urážky.

Jin se obrátil opět Namjoonovým směrem.

„Co to mělo bejt?" sjel ho Namjoon přísným pohledem. „Nějakej problém?"

Jin se zasmál. „Vůbec ne," mávnul nad tím rukou.

***

Váš oblíbený velitel je:

a) Jin

b) Kyungji

c) SUGA

(všechny odpovědi jsou správné :D)