Ten den, kdy nad Soulem kroužila vzducholoď, jako by se nechumelilo, a pouštěla do vzduchu peníze, se mělo všechno změnit. Odteď to nebude příběh jen o mně a mým zkurveným románku, nýbrž příběh jedné revoluce, do které se připletla velká spousta lidí.

Vzpomínáte si na plán Fukušima? Byl to zoufalý únikový plán pro případ, že by se všechno posralo, z prvního přepadení. Spočíval v ochromení města deštěm bankovek a útěku během nepokojů. Byl to plán, který vyvolával emoce a chaos. A vzhledem k tomu, že jsme ho ještě nepoužili, nikdo v tu chvíli netušil, co to má sakra znamenat.

Přesně to jsme nyní potřebovali: Být nepochopení a vyvolat chaos. Plukovník Han byl u zubaře, když mu zazvonil mobil. „Chcete si to vzít?" zeptal se zubař, který nyní nedělal nic tak závažného, aby ho nemohl pustit.

Plukovník Han rozhýbal ztuhlé svaly na tvářích, jak měl křečovitě otevřená ústa, a hovor přijal. „Ano?" ohlásil se. Potom mluvil kdosi na druhé straně. Han si znepokojeně odplivl do umyvadla. „Jaká vzducholoď?" vydechl zděšeně.

A pak mu na druhé straně asi řekli, ať se podívá ven z okna. A on tak učinil. A viděl, co se děje. Dokonce viděl přilétat ještě tu druhou vzducholoď, kterou jsme měli v zásobě, kdyby třeba jednu náhodou sestřelili. Zastavil se mu dech, načež se nehorázně nasral. „Budu tam za deset minut," zavrčel do telefonu a položil to.