„Třicet pět minut bez odpovědi," vztekal se Kyubok ve stanu. „Jak je to možný?" Stěžoval si náčelníkovi štábu ochrany.

„Připravíme záchrannou misi," navrhl náčelník loajálně.

„A pak budeme připravovat další a další, dokud ti zmetci postupně nezajmou celej Soul a všichni budeme bydlet v bance nebo jak?" rozčílil se Kyubok. „Pokud je teda rovnou nepopravili," dodal sklesle.

„Nevíme jistě, co se tam uvnitř stalo," namítl ministr vnitra jako vždy formální, v kravatě a saku a vykládal si tu s Kyubokem o přepadení, jak kdyby se bavil s kolegou o tom, co si dají na oběd.

Kyubok to ovšem až tak sportovně nebral: „Víme, že stříleli z kulometu a že došlo k opětovné střelbě. A pak už nic." Mnul si ruce, v obličeji byl bledej a v duchu skoro hysterickej, řekl bych.

Jeho trápení však bylo u konce, když se opět rozezněl Hanův telefon.

„To je RM," zděsil se technik, když to slyšel, pohlédl na displej a spatřil další skryté číslo.

Soobin se v ten okamžik znovu vydal na cestu.

A Chaewon poslouchající Linkin Park tančila po stanu jako šílená, protože zrovna neměla co na práci. Nyní blaženě protančila až doprostřed toho stanu, odstrčila všechny, kteří jí stáli v cestě, vyndala sluchátka z uší a ukázala technikovi, aby jí tam místo nich dal sluchátko s hovorem. „A dej to hezky nahlas," usmála se na něj.

RM si v klidu skládal lodičku, když ho oslovila. Cítil se nyní na koni a už na nás snad nemohl být pyšnější. Mira vedle něj to cítila taktéž. Byli jsme o kousek blíže naše prvnímu cíli.

„Umím si představit, že si nejspíš děláte starosti o velitele Shina a jeho čtyři muže, viďte?" oznámil RM Chaewon místo pozdravu a dál se věnoval svému papíru. Uklidňovalo ho to. Měl pocit, že to všechno kolem pak vlastně není zase tak vážný, jak to vypadá.

„Ach, jistě," předstírala, že si na ně teprve teď vzpomněla. „Máte co mi k tomu říct, RM-ssi?"

„Nuže, připadalo mi, že si počínal vzorně," polichotil jí RM. „Operaci bych na vašem místě hodnotil přinejmenším jako chvályhodnou."

Mira vedle něj si povzdechla. Nechtěla, aby Chaewon takhle dráždil, ale pousmála se. Protože tu byla s ním a s ním se cítila v bezpečí.

„Ovšem, jak bych vám to jen řekl?" pokračoval nyní. „Trochu mě uráží, že tolik podceňujete moje lidi, inspektorko. A samozřejmě, o ty své si nemusíte dělat starosti, všichni jsou v dobrém stavu a zcela zdraví," ubezpečil ji, upravil si brýle na nose a zapitvořil se, což Miře připadalo roztomilé. Meh... „Ovšem nastaly komplikace."

Kyubok se zamračil. Věděl moc dobře, o co se snažíme. A už byl smířenej s osudem. Chaewon ovšem ne. Nesnášela vlastní prohry a každou takovou většinou oplatila něčím stokrát horším.

„Vlastně vám teď posíláme video, ve kterém si můžete ověřit, že vše, co vám nyní říkám, je pravda," oznámil jí RM triumfálně. Chaewon luskla na technika, aby to spustil. RM popadnul do ruky další papír. „Myslím, že bude nejlepší, když se na to podíváte sama." Zkonstatoval a dál držel hubu.

A tak technik spustil na jedné z obrazovek video s elitní jednotkou. Všichni byli nyní jenom ve spodkách, svázaní na židlích a bylo to děsně ponižující. Když to Kyubok viděl, málem mu vypadly oči z důlku.

„Jsem velitel speciální jednotky Shin," promluvil Shin, kterej seděl uprostřed. Kyubok a náčelník státního štábu ochrany se v duchu styděli a Chaewon se málem nahlas zasmála, jak jí to přišlo absurdní. „Byli jsme zajati." Oznámil Shin, co bylo zjevné. Kyungji zvedla kameru a donesla mu ji přímo před ksicht. „Ale je nutné říct, že s námi zacházejí po všech stránkách korektně," pokračoval Shin s povzdechem. „Žádám tímto velení, aby nařídilo trvalé zastavení palby."

„Výborně," usmála se Kyungji za kamerou a rozcuchala mu vlasy. „A teď to další." Pobídla jej. „No tak. Dělejte."

Chaewon se v napětí dívala na obrazovku a lhala by, kdyby řekla, že ji nezajímá, co přijde dál.

„Ten zbytek. Dělejte!" zařvala Kyungji. Na záběru byly taky vidět moje a Matovy ruce držící samopaly, ale nic víc.

A potom mohli všichni v policejním stanu pozorovat, jak jejich elitní tým svázanej v trenkách falešně zpívá „Give me a call, baby, baby!" se vším co následuje.

„Hlasitěji," šťouchnul Mat do toho úplně napravo. A tak řvali ještě hlasitěji.

RM si to video fakt užíval. To se o Kyubokovi ani o tom náčelníkovi, kterej byl pořád poblíž, říct tak úplně nedalo. Chaewon si to pořád ještě užívala. A neměla v plánu nechat se ponížit.

„Jak romantické," ucedila sarkasticky na našeho vůdce, kterej byl stále na přijmu. „Ale posíláte to nám, ne médiím." Upozornila ho, jako by to nevěděl. „Hádám, že chcete vyjednávat..." Zazpívala stejnou melodií, jako měl refrén. „Že, RM-ssi?"

„Vidím, že jste hotová umělkyně," pousmál se RM na druhé straně. „Ale já vám dokonce nabízím něco lepšího." Zakřenil se na Miru. Ta mu úsměv opětovala. „Nabízím vám únikovou cestu." Vysvětlil. „Výbor OSN proti mučení otevřel vyšetřování případu Jung Hoseok, tudíž je otázkou několika hodin, než pošlou soudního znalce, aby ho vyslechli." Poučil ji.

Mira si ho prohlížela. Nikdy si nevšimla, že je při tom vyjednávání tak sexy. Ale to je vedlejší, že? Byli tady kvůli něčemu většímu.

„Ani vy ani sám prezident tohle nejspíš nechcete," říkal nyní Chaewon.

„To je ale parchant," ulevil si Kyubok.

A RM to slyšel v pozadí, ale pousmál se o to více. „Vaší jedinou možností nyní je vydat nám j-hopa," oznámil tedy přímočaře.

Chaewon se mu vysmála. „Nevydám vám zatčeného muže," vzpurně kroutila hlavou, což on sice nemohl vidět, ale jí to dodávalo na síle. Měla přeci svoje zásady, ne? A tou hlavní bylo tohle: „Policie nevydává zloděje."

„To je mi jasné, ale je tu i ten druhý důvod," pokračoval RM a dramaticky se odmlčel. „Z vaší předchozí operace je zřejmé, že jste se již rozhodli nás zabít. Ale korejská ústava vám neumožňuje Hoseoka legálně popravit." Znovu se odmlčel. Mira nakrčila obočí. Co to plácá za hovadiny? „Ovšem uvnitř banky, při útěku... Tam ho můžete odstranit. Svým způsobem nabízím státu situaci, která je pro vás lepší než ta současná. A vy to víte, inspektorko."

Chaewon nic neřekla. Jen přimhouřila oči a natáhla se po další melounové žvýkačce.

„A zatřetí vám ušetřím to strašlivé mezinárodní ponížení, když nerozšířím po celém internetu video s vaší jednotkou žádající všechny kolem, aby jim zavolali. Co vy na to?" vyložil RM konečně všechny karty na stůl.

„To kdo toto vymyslel, RM-ssi? Vy a Min Yoongi?" zasmála se Chaewon. „Jste mi to teda nebezpečná dvojice, vskutku." Ale bylo jasný, že kromě toho, že nám bude nadávat, jí nezbývá moc racionálních argumentů.

A Kyubok to nevydržel, přešel celej stan a vztekle na ni ucedil: „Přestaň bejt kráva a dej mu ho." Lepší východisko z týhle posraný situace už opravdu neviděl. Chaewon si vyndala sluchátko z ucha a tvářila se u toho, jak kdyby jí právě sebral oblíbenou hračku. „Okamžitě mu řekni, že souhlasíme s výměnou. Dělej." Uhodil na ni znovu.

Namjoonovi a Miře začalo cukat v koutcích. Když ti dlouho nikdo neodpovídá, tak se většinou dohadují, což znamená, že o tvým návrhu minimálně seriózně přemýšlí.

„Dej mu ho," zopakoval Kyubok výhružně.

Chaewon si opět nasadila sluchátko. Nehodlala to vzdát tak lehce. „Chci všechny rukojmí a zásahovou jednotku, musím to prodat jako vítězství, kruci," řekla našemu vůdci bláhově.

„Dám vám čtyřicet rukojmích a vaše elitní komando," rozhodl RM, protože věděl, že mít sto rukojmích je stejně zbytečně moc. „To už můžete prodat jako dost velký triumf, ne?"

Chaewon opět nic neřekla. Protočila oči. Nelíbilo se jí, že si s ní takto hraje.

„Nyní je osm," zkusil to RM a podíval se na hodinky. „Takže..."

„Ne!" zarazila ho Chaewon, která chtěla mít podle sebe aspoň tohle. Kyubok se na ni podíval tak, že by ji nejradši nechal na místě zastřelit. Přitom ale věděl, že s ní bude muset ještě pár dní spolupracovat. „Chci to za světla." Vysvětlila domýšlivá Chaewon jemu i našemu vůdci ve vysílačce. „Výměna proběhne v osm ráno." Uzavřela to.

Kyubok ji neslyšně řekl: „Tobě úplně hrabe, ženská!"

Chaewon se skrývala za argument: „Nedostanu odtam čtyřicet civilistů, aniž bych věděla, co se děje.", i když sama věděla, že to říká jen proto, aby si připadala, že tady ještě o něčem rozhoduje. Ve skutečnosti jsme ji dostali.

Mira, která se nyní jejím šaškárnám tlemila od ucha k uchu, si tím byla poněkud jistá. Chaewon se podle ní vůbec nezměnila.

A RM si pomyslel, že dvanáct hodin je oproti těm dvěma měsícům, kdy j-hopa mučili, nic. Není to vůbec nic. „Přijímám," prohlásil proto a odložil sluchátka.

Mira plná emocí udělala totéž. Aniž by nad tím přemýšleli, začali se smát a plakat štěstím jako malé děti.

„Postarej se o to, když sis to tak krásně vymyslela," zavrčel na Chaewon Kyubok. Ta ho sjela namyšleným pohledem a vypochodovala ven ze stanu.

Byl jsem první, komu RM tu radostnou novinu oznámil. „Souhlasili, SUGA-ssi," bylo první, co mi řekl na kontrolním hovoru.

„Pane Bože," vydechl jsem a netušil co jinýho říct. Nemohl jsem tomu uvěřit.

„Chválím tě, mimochodem," poznamenal RM po krátké odmlce. „Kdybys dneska neudělal to, co jsi udělal, tak jste všichni zatčení, nebo mrtví." Povzdechl si. „Děkuju ti. To místo velitele si opravdu zasloužíš."

„Nechci ho, RM-ssi," odvětil jsem pohotově, protože jsem si kurva nikdy neuvědomil, že bejt šéf může být až takovej stres. Nechápu, jak to Seokjin mohl zvládat s takovou grácií. „Nechci ho, dokud to takhle všem ostatním vyhovuje." Odmlčel jsem se a dodal: „Budu teď mít na práci důležitější věci."

Jenom při jediné myšlence na j-hopa jsem se málem rozbrečel štěstím. A bejt takhle zamilovanej, když velíš akci, určitě není dobrej nápad, to jediný jsem věděl.