„Navíc," říkal na první lekci a opřel se o stůl. Mira nyní stála za ním a pečlivě si prohlížela Jinův model. Musela uznat, že je precizní. „Mějte neustále na paměti, že tohle je šachová partie." Kladl nám na srdce.

Jungkook přimhouřil oči, protože nebyl zrovna šachista a ani tak úplně nevěděl, o co v té hře vlastně jde.

„Pohybujeme figurkami, které postupně přinutí rozvědku pohnout svými vlastními." Pokusil se RM vysvětlit co nejsrozumitelněji.

„A Han dokáže udělat jen jedinou věc," doplnila ho Mira, která k nám nyní vzhlédla od modelu. „Pořádně se nasrat." Ušklíbla se.

Měla pravdu. Takhle Han projížděl ulicemi v taxíku a křičel do telefonu po všech možných: „Chci mít v ulicích armádu, a to hned!" zuřil. „Doufají, že budeme pronásledovat ty balóny," tvrdil, „ale je to jen největší zastírací manévr, jaký jsme kdy v našich zkurvených životech viděli! Vyhlaste pohotovost pátého stupně!" Ječel na všechny strany. „Jestli mají tu drzost nám jen tak oznámit, že budou zase krást, ať narazí na kurevsky pevnou obranu!" Rozhodl. „Kurva," zaklel, protože jeho před chvílí vrtaný zub začal přicházet k sobě.

„Ten, kdo zaútočí první, má čas," dělal dál RM svou přednášku. „Ovšem ten, kdo se útoku brání, nemá na přemýšlení tolik času." Odmlčel se. „Takže Han bude nucen budovat svoji nejsilnější armádu za pochodu, zatímco my budeme útočit. A v tom jsou zejména někteří z vás velmi dobří." RM se zahleděl mým směrem.

„Premiér nám dal zelenou!" ječel Han. „Chci Soul plný vojáků, vytáhněte vozidla pěchoty a obrněnce!" Pak řekl někdo něco na druhé straně. „Obrněnce, kurva, o-br-něn-ce! Ne, nemám nic s pusou, sakra!" Ale máš. Bolí tě to jak sviňa.

„V tomhle však bude spočívat naše past," pousmál se RM tehdy zlotřile a Kyungji se na něj zakřenila. Plánovali nás zaměnit za jednotku vojáků, kterou plukovník Han již zanedlouho pošle k Národní bance. A takhle se dostaneme dovnitř. V uniformách a úplně všem na očích.

***

Co je podle vás účinnější? Útok, nebo obrana?