„Běž dovnitř," radil Kyubokovi plukovník Han poté, co si na pár hodin odpočinul. „Neváhej."

„Vyhodnocujeme rizika," namítl Kyubok. Han si mezitím vařil kafe.

Jednou ho zamíchal lžičkou a potom k němu přišel blíž. „Podívej se na mě," nařídil mu a on ho s povzdechem poslechl. „Na nočním stolku mám misku s pilulkami všech možný barev." Začal povídat svůj životní příběh o ničem. „Když na sobě nemám pyžamo, připadám si divně. Jako bych byl poslední dva roky v ústavu, ne u policie." Hm, dobře ti tak, kámo. „Už dva roky se mi nepostaví." Stěžoval si. Ovšem není to tak úplně pravda. Problémy s erekcí měl i předtím. Ale chápu, chtěl znít dramatičtěji před svým kolegou. „A to všechno vinou těch hajzlů. Mám posttraumatický stres." Pokračoval.

Kyubok ho konejšivě poplácal po rameni. „Už bys sem neměl chodit," navrhl mu. „Jeď se svou ženuškou na venkov, odpočiň si a dej se trochu do pořádku." Pak se na chvíli odmlčel. „A hlavně ani na vteřinu nezapínejte zasranou televizi." Dodal s úšklebkem.

„Nedělej tu samou chybu jako já, Kyubok-ssi," naléhal na něj Han. „Jestli na ně musíš shodit bombu o síle dvacet megatun, tak to udělej! Aspoň jednou se neboj následků!"

Kyubok si povzdechl. Pravda byla taková, že netušil co počít.

„Bude to lepší, než na ně házet malý, pitomý bombičky každý dvě hodiny!" tvrdil však Han. „Ať už je velitel, nebo ne, pokus se zlikvidovat Yoongiho. Je to kurevsky nebezpečnej parchant." Ach, plukovníku, vám ten incident s motorkou ale hodně leží v hlavě, viďte? „A RM bude v hajzlu, když vyřadíš jednoho z jeho nejlepších lidí. Jinak ho k ničemu nedonutíš a všichni ti zmetci si s tebou vytřou prdel, to mi věř." Radil dál.

„Klidně ať si se mnou vytřou prdel, když nevyzradí státní tajemství," opáčil Kyubok. „Protože když tam půjdeme, tak přesně tohle udělají a my skončíme u soudu."

„A co?" ozvala se znuděně Chaewon, která už požírala asi třetí donut a nyní si stoupla mezi ně. Oba muži se na ni podívali jako jeden. „To se jako budeme tvářit, že máme svázaný ruce, a nic nedělat?" zamračila se na ně. Pravda byla taková, že se nechutně vyžívala v tom, že je nyní u velení. Kyubok tázavě zdvihl obočí. „Jestli chtějí vynést tuhle kartu, tak jediný, co musíme udělat, je ji přebít," vysvětlila mu s plnou pusou. Kyubok přimhouřil oči. Ona hodila prázdnej sáček do koše a udělala krok k němu. „Vědí snad lidé, co je to za tajemství?"

On zavrtěl hlavou.

„Přesně tak," ušklíbla se. „Nikdo to neví. Vůbec nikdo. Dobře, možná tak tajná služba, ne? Ti vědí, jakej papír se používá a taky jaký razítko. Úžasný." Protočila oči a natáhla se po kelímku s kávou. Ti dva na ni nechápavě hleděli. „Ještě vám to nedošlo, pánové?" zavrtěla nevěřícně hlavou. „Vytvoříme si vlastní tajemství." Začala se rozhlížet po obrazovkách. „Zaplavíme redakce všech novin a televizí v celé zemi, jako bychom byli RM." Prohlásila rozhodně.

Kyubok se nemohl ubránit pocitu, že je to fakt špatnej nápad. „Chaewon-ssi, prosím tě, neplácej nesmysly," napomenul ji.

„Komisaři koupení narkotrafikanty," začala si vymýšlet a jeho námitky ignorovala, „ministři přijímají úplatky, orgie pořádané v prezidentským sídle a placené ze státních fondů. Paráda, ne?" rozhodila rukama, jako by právě spasila vesmír.

„Co to sakra povídáš?" obořil se na ni Kyubok. „To přeci nemůžeme udělat, narušili bychom důvěryhodnost systému. Policie, politiky, institucí, všeho." Namítl.

„Vůbec ne," opáčila. Vychytralá byla, to se jí musí nechat. „Protože média přece začnou ty informace ověřovat, jakmile budou venku. A proti smyšleným historkám budou mít samozřejmě všichni alibi. Kde byl ten a ten, když se pořádaly údajné orgie? Nejspíš ve svým rodným městě, nebo v nějaký jiný prdeli. Nějakej ministr byl určitě na jednání v zahraničí." Pokrčila nevinně rameny a usrkla kávy. „Takže až RM, náš drahý pastýř, zveřejní skutečná tajemství, vůbec nikdo už neoddělí zrno od plev. Nikdo mu nebude věřit. A my bychom jednou pro vždy zlikvidovali jejich eso v rukávu." Zakřenila se. „A víš co je na tom všem nejlepší, Kyubok-ssi?" přišla k němu blíž a položila mu ruce na ramena.

„Ne," zavrtěl hlavou. „Řekni mi to."

„Zatímco on se z toho bude vzpamatovávat, tak my se dostaneme do banky i ven," prohlásila Chaewon optimisticky. „To ti přísahám." Dodala. Ale to nás ještě pořádně neznáš, Chaewon-ssi. My taky umíme být pěkně drsní, když moc chceme.