Jungkookovy obavy
A proto nyní seděla u vysílačky v garáži coby velitel jednotky vojáků, kterou se za chvíli staneme. Za ní stojí jedno opancéřový vozidlo a my čekající na pokyny. Jungkook a Jimin na sebe co chvíli koukají, já pochoduju pořád tam a zpátky. Když jsem se s Kyungji poprvé setkal, bylo to hrozně divný. Ještě se mi nestalo, že na mě mluví někdo, koho jsem nikdy neviděl, přesto však moc dobře ví, co jsem zač. Bylo to pro mě však krásný ponaučení. Snažil jsem si lépe uvědomovat, že by mě v centru Soulu mohl kdokoliv poznat a ne tak úplně v dobrým. Spíš po mně začnou střílet nebo tak. Proto se občas hodí mít na paměti trochu opatrnosti.
Ještě jednou jsem ty vysílačky propálil pohledem, ale furt nic. Policie ne a ne oznámit, jakou jednotkou se máme stát, abychom mohli vniknout do Jihokorejské banky.
Mat a V si nasadili helmy a zásobili se zbraněmi a náboji, seč mohli. PSY dělal to samý a Jimin se k nim tedy přidal. Za Kyungji u vysílaček jsem zůstal jen já a Jungkook, který ale nespouštěl oči ze svého manžílka.
Asi minutu a půl se hryzal do rtu, než to nevydržel a šel rovnou za ním. Jimin klečel u výzbroje, kterou si nasazoval a celej se u toho chvěl. Nikdy neměl rád zbraně. „Jimin-ssi," Jungkook si přiklekl.
„Jungkook-ssi, teď ne," odbyl ho Jimin a připevnil si náboje ke kombinéze. Ano, mluvím o tom samým Jiminovi, který před dvěma lety dělal Hyunshikovi sekretáře.
„Teď ano," opáčil Jungkook. „Nepůjdu tam, dokud to nevyřešíme." Prohlásil. Ti dva se totiž pár dní před akcí stačili pohádat. Chvíli jsem se zastavil a podíval se jejich směrem. Byl jsem si poměrně jistej, že kdyby tu byl j-hope, byly bychom ti rozhádaní určitě my dva. Ale j-hope tu nebyl. Byl mučenej v nějaký zkurvený díře. Kde je sakra RM se svými pokyny? Kde?
Jimin rázně vstal a podíval se Jungkookovi, který ho napodobil, do očí. „Vezmi si svou M-16 a dělej, co máš," odsekl.
„Asi jsem se jen nevyjádřil správně, Jimin-ssi," vydechl omluvně Jungkook. Ale Jimin, který to nechtěl poslouchat, jen obrátil oči v sloup a odkráčel na druhou stranu. „Byly tři ráno, kurva." Nevzdával se Jungkook a dohnal ho. „Prostě jsem asi žvanil nějakou kokotinu. Tak mi to, prosím, odpusť." Žadonil.
Jimin se ani neohlédl. Jungkook to vzdal a zastavil. „To na mě kvůli takové pitomosti vážně tři dny nepromluvíš?" odfrkl si pohoršeně.
***
Co si myslíte, že se mezi Jungkookem a Jiminem stalo? Na prvním přepadení přeci byli tak sladcí...
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top