j-hope stál uprostřed haly a my všichni (včetně některých rukojmích) jsme mu tleskali.

„No tak potlesk! To je ono!" roztleskával je V, kterej stál vedle mě, otočil se jejich směrem a ukazoval jim, jak se to správně dělá. Já jsem stál z j-hopova pohledu nyní úplně nejvíc vlevo. Tleskal jsem s rukama nad hlavou a pomyslel jsem si: Tenhle úžasnej týpek je můj kluk. Vedle mě stál V, který neváhal zakřičet, vedle něj potom ještě stáli Jungkook, Jimin a Mat.

Guvernér s ofašovanou hlavou netleskal, jen blbě čuměl. Nedokázal si vysvětlit, že nám tenhle amatér za tohle všechno stojí.

Za guvernérem stála ještě jedna osoba, která tleskala jen decentně, ale za to se velmi pozorně rozhlížela kolem sebe. Tento borec se jmenuje Yeonjun a víc vám o něm povím později. Ale zapamatujte si ho, ještě se nám bude hodit.

Kyubok a Chaewon poslouchali potlesk ve stanu. On tam stál se založenýma rukama a ona seděla před počítačem s nohou přes nohu a popíjela limonádu.

Uprostřed všech rukojmích stál Hyunshik, kterej se ještě nestačil převlíct a koulel očima. On jedinej měl bílou košili, takže docela vynikal. Stál nyní mezi dvěma nesmělými milenci – Dalhwou a Dalrae. Jungkook si je tady chtěl nechat kvůli svým experimentům. Já bych tyhle dva klidně pustil.

Ona taky decentně tleskala a prohlížela si nový přírůstek vedle sebe. „Vy jste Lee Hyunshik, viďte?" oslovila ho.

„Samozřejmě," odvětil bez zájmu.

Dalrae se zapitvořila. „Četla jsem vaši knihu," oznámila mu fascinovaně. On jí však nevěnoval další pozornost. Měl pocit, že tady má jiný poslání. A asi takhle arogantně se ve skutečnosti choval ke svým „fanouškům".

„Zatracení blázni!" ulevil si j-hope, když si pořádně uvědomil, co se kolem něj vlastně děje. Můj smích se mísil se slzami. Prohlížel jsem si jeho i všechny vedle sebe. Byli jsme tak rozjaření, tak šťastní. Všichni jsme se křenili od ucha k uchu. „Mohli jste být tam venku a žít si jako v pohádce!" Prohlížel si je j-hope jednoho po druhým nechápavě. „Ale vy jste tady v jámě lvové jenom kvůli mně." Ještě pořád ho neopouštěly slzy. Fascinovaně si mnul obličej a nemohl tomu uvěřit. Nikdy předtím v životě neměl nikoho, kdo by pro něj tohle udělal.

Jungkook si pyšně prohlídnul mě a Vho. V si mnul ruce a těšil se, až to nandáme celýmu světu.

„Víte, jakej je tam venku poprask?" šklebil se na nás j-hope.

„Už zmlkni a pojď mě obejmout!" zvolal netrpělivě Mat a rozevřel svou obří náruč, ve který j-hopa div neumuchlal jako použitej kapesník. Pořádně mu rozcuchal ty ulízaný vlasy a dal mu pusu na čelo.

j-hope popadnul jeho obličej do dlaní. „Možná jsi válečnej šílenec, Mat-ssi, ale jsi dobrák od kosti."

Mat ho poplácal po rameni a popostrčil ho vedle sebe k Jiminovi.

„Ahoj!" rozevřel paže taky Jimin a usmíval se od ucha k uchu.

„Ahoj," vydechl j-hope blaženě a taky ho objal. „Jak si teď vůbec říkáš? Ještě pořád Jimin?" usmál se na něj, když se od sebe odtáhli.

„Jo, pořád jsem Jimin," přikývl Jimin nadšeně.

„To je paráda!" zvolal j-hope nadšeně a posunul se dál. „Brácho!" Vykročil vstříc Jungkookovi, kterej ho popadnul a zdvihnul do vzduchu jako předtím mě. I jeho znepokojilo, že je tak lehoučkej. „Cos kouřil, že ses sem vrátil?" zeptal se ho j-hope, zatímco letěl vzduchem.

Jungkook ho postavil na zem a pokrčil rameny. „Však víš," ušklíbnul se. „Život miliardáře je moc nudnej. To není nic pro mě."

„Díky, kámo," j-hope ho ještě jednou pořádně objal. „To, že jsi tady a obětoval jsi úplně všechno... Ani nevíš, co to pro mě znamená. Doufám, že ti to budu moct někdy splatit."

Další na řadě byl V. „Koloušku!" zavolal na j-hopa.

Ten se na něj otočil a padnul mu kolem krku. „Copak je, krasavče?" zašklebil se i na něj.

„Miluju tě k sežrání, koloušku," vydechl V blaženě, odtáhl se a popadnul ho za tváře. „Nemohl bych být šťastnější, ani kdybych tě porodil!" Zavýsknul.

j-hope začal pohledem těkat po všech z nás, až zase skončil u něj. „Jste kurevsky drsní," vydechl nechápavě, ale zatraceně se mu to líbilo.

„Jo, jsme kurevsky drsní," přisvědčil V. „Ale většinu válečný strategie oddřel tady tvůj ošklivej přítel." V loupnul očima mým směrem. „Kdyby nebylo jeho..."

„Díky, V-ssi," kývnul jsem na něj. „To stačí." Za větou „kdyby nebylo jeho..." jsem si totiž domyslel něco jako „...tak bychom tady ani kurva nebyli!" a hrozně jsem se styděl. Urval jsem si j-hopa opět pro sebe. „Myslím, že se shodneme na tom, že teď jsem na řadě já, ne?" Popadnul jsem j-hopa za paži a otočil ho směrem pryč z haly. „Za chvilku se vrátím." Spiklenecky jsem mrknul na Vho, kterej jenom založil ruce na hrudi a kroutil hlavou, ale usmíval se a pozoroval, jak si j-hopa odvádím pryč.

***

Tak je zpátky. Čí přivítání j-hopa zpět na scéně vás nejvíc dojalo? :)))