RM se připravoval na svý další číslo. Stál před zrcadlem, patlal si na ksicht pudr. Zjistil, že jedna paruka už se mu rozpadla. Popadl jinou – rezatou, ale stejně divnou. Taky vzal plyšáka v jehož pravým oku byla místo knoflíku zabudovaná kamera, motorkářskou helmu, poprosil nebesa, aby se nevysekal, a šel.

Pokud něco z toho byla osudová chyba, dozví se to brzy.

Mira pozorovala své infiltrované kolegy na nemocničních kamerách. „Pozor všem jednotkám," ozvala se. „Ať nikdo nevstupuje bez prokázání totožnosti."

„Rozumím."

Jenomže potom vešel do nemocničních dveří první klaun. Rozhlédl se a šel přímo na tu akci pro děti, na kterou byl skrz Svaz soulských dobrovolných klaunů (jo, to v našem vesmíru fakt existuje!) asi před hodinou povolán. „Hej, ty!" obořil se na něj vrátný, skutečným povoláním strážník.

Jenomže když se policie hodlala maskovat, tak RM taky.

„Právě přišel nějaký klaun!" ohlásil někdo z policistů naštvaně Miře do stanu.

„Mohl by to být on v převleku," oznámila.

„Na pohotovosti je další!" zděsil se velitel Shin a ukázal na kameru.

„Co to sakra je?" zamračil se plukovník Han na obrazovku.

Mira znepokojeně sledovala, jak se v záběru objevují další a další klauni, za chvíli jich byly celé průvody. To všechno kvůli jedné šikovné zprávě, která přišla pár o trošku obětavějším lidem, než je naše banda. „Co se sakra děje?" mračila se Mira.

Každej klaun v tý podělaný nemocnici vysvětloval, že ho tam chtěli osobně, a každej druhej, že o tom slyšel od kolegy a nemohl si to přeci nechat ujít. Najednou jich v nemocnici bylo víc než samotnejch poldů. A do tohoto všeho elegantně přišel RM ve své rezaté paruce, s kloboukem na hlavě, králíkem v ruce, umělým červeným nosem, potápěčskýma brýlema a zmalovaným ksichtem. Totálně mezi ně zapadal.

„Vyhoďte ty lidi!" dožadovala se Mira svých podřízených, ale o klaunech je známý, že se jich dá zbavit jen těžko. Jich a ještě Hyunshika, toho se taky jen tak nezbavíš.

RM se mezi nimi proplétal, až našel prázdnou chodbu. Jediné, co potřeboval, bylo najít nějaké dítě.

Mira věděla, že její past je v troskách a že jen ztrácejí další čas.

RM otevřel dveře do místnosti, ve které si hrála skupinka dětí v bílých nemocničních košilích. Jeho extravagantní zjev je přinutil vzhlédnout. Ale on se jen zazubil, zvednul plyšového králíčka do vzduchu, trochu změnil hlas a zeptal se: „Kdo chce legračního bláznivého králíčka?"

„Inspektorko, podali nejspíš i inzerát na falešný casting." Dozvěděla se Mira od někoho z kolegů. Mira na chvíli zalitovala, že si mě nenechala v tom zatraceným stanu, dokud jen mohla, a nevymáčkla ze mě duši jakýmikoliv prostředky. Už jí to bylo vážně jedno. Jediné, co nyní mohla dělat, bylo informovat kolegu, který se vydával za zraněného Krtečka, že podezřelý může být uvnitř budovy, ale to bylo všechno.

Ani nevěděla, jestli tam doopravdy je.

Jenomže, když se pak začaly otevírat dveře pokoje sto devatenáct a muž hrající Krtečka oznámil všem, že se někdo blíží, tak se dvacet policistů seběhlo, aby dopadli malého chlapce s plyšovým králíčkem v náručí. Tento chlapec byl vyslán tím zábavným klaunem na menší dobrodružství. Podobně jako já měl zmást policii. A ten králíček to všechno natočil. Náš vůdce schovávající se na toaletách se tedy ubezpečil, že to celé byla jen léčka a mohl se v klidu vrátit do hangáru.

„Falešný poplach, nebyl to on." Slyšela Mira skrz vysílačku.

Shin se plácnul do čela. To snad už ani nemůže bejt možný, pomyslel si.

RM odjel stejně nenápadně jako přijel. Za tohle přepadení se naučil jezdit na motorce alespoň jako senior, když už to předtím neuměl vůbec nijak.

Jenomže to ještě netušil stejně jako nikdo z nás, že již brzy se stane něco většího, než je tohle všechno. Než on. Než kdokoliv z nás. Než celej jeho dokonalej plán.

*

Aby toho nebylo málo, ve zprávách se objevila nová informace. „Naší televizi se podařilo zjistit," hlásila pyšně moderátorka, „že neexistuje žádný případ, který by usvědčoval Kim Seokjina za obchodování s ženami, kuplířství nebo obtěžování dětí. Podle některých zdrojů mohl být únik informací součástí špinavé hry řízené úřady s cílem snížit popularitu únosců. V této chvíli, nejspíš i kvůli smrti jednoho z únosců, k nim začali lidé projevovat sympatie."

Celý policejní sbor to slyšel. Mira zatínala zuby. Taky by se na tohle všechno mohla konečně vysrat, že?