Ari, Ari, Ari,...
„Začneme odsud odnášet peníze," rozhodnul náhle Jin opřenej o trezor v kanceláři, když usilovně přemýšlel, co je ještě třeba udělat. „No tak, rychle!" začal znovu tleskat. „A vy z té druhé místnosti taky. Vidím vás." Výhružně se podíval i na druhou stranu chodby.
Ari měla tu smůlu, že vycházela z místnosti, ve které stál, jako úplně poslední. „Ari, Ari, Ari," rychle ji popadl za rukáv a stáhnul zpátky, když chtěla vynést dva balíky z místnosti. Zase tak moc to asi nespěchalo, že? „Ty nechoď." Pokynul jí, když se na něj dívka zděšeně zahleděla. „No nestůj tam a polož to na zem." Nabádal ji a mával u toho rukou, jako by byl ryba a měl postiženou ploutev.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top