Aurora se podívala vedle sebe. Byla překvapena, jelikož Nightmare také pomáhal svojí magií.
,,Myslela jsem, že nemáš rád Celestii...."
,,Nemám ji rád, ale nechci aby zemřeli jiní. Krom toho.....ten vedle Starlight....je....taky....medvědopony......" Hlesl a obrátil pozornost na kouli magie v kopytech. Všechny ty proudy se mísily v jeden který nakonec Nightmare Moon obalil. Zahradou se nesl její poslední výkřik, a následná rána, jak Lunino tělo spadlo do trávy. Celestie a její vojáci se k ní vrhli a jali se ji ošetřit. Stínoví vojáci se zatím proměnili na ty netopýří, kteří sloužili princezně noci. Starlight se vrhla Twistedovi do náruče a věnovala mu dlouhý polibek na rty. Oba dva zrudli, hřebec ji pevně obejmul a užíval si ten skvělý pocit.
,,Odvezte ji do jejího pokoje, ať si odpočine....." Nařídila sluhům. Ti ji vzali na nosítka a odešli. Náhle k Celestii došel jeden strážný a něco jí zdělil. Celestie se zamračila a šla směrem, který jí ukázala. Pár strážných šlo s ní.
 
,,Byl jsi skvělý, Skintakere," řekla Aurora. Medvědopony se usmál.
,,Díky. Snažil s-"
,,Nightmare Skintakere! Jak se opovažuješ se vůbec zde ukázat!" Přerušila ho Celestie. Nightmare se otočil, a ocitl se tváří v tvář bílé alicornce a jejím strážným.
,,J-já-" Nenechala ho domluvit, dala pokyn strážím, kteří ho obestoupili.
,,Budeš potrestán za to co jsi provedl před půl rokem, a za to že jsi měl tu drzost se zde objevit!" Už chtěla říct rozsudek, ale Aurora ji zastavila.
,,Ne! Já sem mu dala druhou šanci, není zlý! Celestie, měj srdce!" Jmenovaná ji spražila naštvaným pohledem.
,,I tebe ošálil, ale budiš. Nebude trpět v Tantaru. Ale trest dostane....." Rozzářila roh. Na trávě před Nightmarem se objevilo staré fotoalbum. Už ho chtěl vztít do kopyt, ale Celestie ho zvedla do magie, a začala si ho prohlížet.
,,Tohle má být tvé nejcenější vlastnictví? Budiš....zničím to...." Prohlásila bez citů a rozzářila roh. Hřebec se rozklepal.
,,P-prosím, Celestie-" album začalo hořet. Alicornka ho pustila na zem a odstoupila i se strážemi. Nightmare se ho ihned snažil uhasit, ale nic nefungovalo. Kouzlo věčného ohně fungovalo dobře. Drápy otáčel hořící stránky, pozoroval plameny pomalu stravující fotky, na kterých Aurora rozeznala velké černé hříbě s menším, zlatavým. Celestie ho pohrdavě pozorovala, jak se snaží plameny udusat, nehořící stránky zachránit, ale vše marně. Klepal se, a v očích se mu objevovaly slzy, které němě stékaly po tvářích. Když už album dohasínalo, slzy se valily nezadržitelně, jako povodní přetržené hráze. Kopytem si zakryl obličej a jen se díval na uhlíky na zemi. Celestie se znovu ušklíbla a ze strážemi odešla. Aurora pohled na hřebce nesnesla. Vidět poníka co už půl roku s vámi je, a vypadá jako silná osobnost, které nic neublíží, jak je na pokraji zhroucení a pláče jako malé dítě, je bolestivé. Kňučel, a tiše vzlykal, plačíce dál. Poníci okolo dávno odešli domů, po událostech co se stali se nikomu nechtělo oslavovat. Klisna k němu opatrně přistoupila.
,,Nightmare?" Nereagoval. Položila jemně kopyto na jeho rameno.
,,Nightmare, uklidni se. Bylo to sice pro tebe duležité, ale máš spoustu jiných věcí....."
,,A-ale tohle....m-moje jediný vzpomínky.....na dětství, bráchu, ktátký, ale šťastný časy...." Řekl mezi vzlyky.
,,Ne-nechápeš to. Vzpomínky na je-jedinou osobu co mě kdy.....měla....aspoň tr-trochu ráda....." Prohlásil a rozplakal se ještě víc. Auroře usedalo srdce. Klekla si vedle něho a opatrně ho obejmula. Medvědopony sebou trhl a věnoval jí překvapený pohled. Aurora se na něho usmála.
,,Najdeš někoho kde tě bude mít rád...."
,,A-ale já jsem š-špatný. N-nejsem nic, nemám nic-" její kopyto ho zastavilo.
,,Ššš, takhle nemluv. Nejsi špatný poník. A já....tě mám ráda," Nightmare se přes slzy usmál, a tenhle úsměv nebyl falešný. Pevně Auroru obejmul, a ta se zachumlala do jeho husté kožešiny. Bylo jí dobře, a jemu taky.

,,Myšičko, kde jsi?" Zvolala Beky a rozhlédla se po pláži. Za jednou písečnou dunou zaregistrovala myší ocas. Vrhla se po něm, a skočila na Rata. Ten nadšeně vypískl.
,,Ahoj ostružino! Co budem teď dělat?" Zeptal se se smíchem. Pegaska se zamyslela.
,,Hm.....musím jít udělat oběd. A ty mi pomůžeš!"
,,Och, jaká to je krutá vládkyně....." Prohlásil s pobaveným výrazem a šel s ní do chatky.

Aurora se s ním teleportovala do jeho pokoje. Nepořádek přehlédla a posadila ho na postel.
,,Myslím že bude nejlepší když se vyspíš, Nighty, ano?" Medvědopony, již uklidněný, ale unavený, přikývl. Aurora se usmála a ještě ho pohladila po hlavě. Nightmare zavrněl jako kočka a zrudl.
,,Dobrou, Nighty. Uvidíme se zítra." Řekla měkce a otočila se k odchodu.
,,Ahoj, Auroro....." Řekl, a jak klisna zmizela skoro ihned upadl do hlubokého spánku. Pro jednou, klidného a léčivého...

Starlight usla v náruči svého přítele. Twisted ji nesl městem až k jeho domu, kde ji jemně položil do své postele. Křišťálového netopýra schoval opatrně do truhly, kterou měl pod postelí. Sedl si vedle klisny a pozoroval ji chvilku.
,,Dobře se vyspi, Star....." Zašeptal do ticha, přikryl ji peřinou a sám si lehl vedle ní.