Beky se probudila. Pohled jí sklouznul na růžové šaty co pro ni nachystala matka. Povzdechla si, vztala a oblékla si je. Bylo jí jasné že je zbytečné odporovat Pack Pě. Došla do jídelny, kde na ni čekala matka a snídaně. To druhé jmenované viděla radši, jelikož večeři včera vynechala. Bezeslov se najedly a vydaly se ke kočáru, který je měl dovést do Canterlotu.

Aurora se pousmála nad pozvánkou na slavnost. Zavrtěla hlavou na němý nesouhla s a odložila ji na stůl.                                                                                  ,,Skintakere?"Srážce na pohlédl.                                            
,,Dnes půjdu do lesa. Jako osobní stráž jdeš pochopitelně se mnou. Vyznáš se v tamných lesích?" Nightmare se pousmál.                                                                                           ,,Jasně! Už znám hezkejch pár míst co stojej za náštěvu. A zvěře je tam habaděj..." Olízl se nad představou chutné králičí pečeně. Klisna se potichu zasmála.                                    
  ,,Skvělé! Tak tedy vyražme!" Prohlásila, zvedla se z trůnu a vydala se k bráně hradu. Medvědopony ji následoval.

Už se stmívalo. Rožínaly se lucerny a všichni se schromažďovali na náměstí. Na malé pódium uprostřed došly dvě královské sestry. Všechno utichlo.
,,Jsme velmi rády že se dostavilo tolik poníků, a hrdě zahajujeme slavnost! Bavte se dobře!" Prohlásila Celestie a pak sama začala tančit s Fénixem. Luna jen pozorovala okolí, očekávajíce Auroru. Poníci začali tančit, bavit se a prozkoumávat ulice města.
,,Twilight! Apple! A všichni ostatní! Chci vám někoho představit!" Prohlásila Starlight, co se tam zjevila. Za kopyto vedla bílého zemního hřebce, s kučeravou modrou hřívou a jantarovýma očima. Na sobě měl černý oblek, cilind a motýlka. Rarity zalapala po dechu.
,, Tohle je Pergamen Lie! Můj kamarád!" Prohlásila Starlight.
,,Je...vážně hezký! Těší mě, Pergamene!" Twilight mu podala kopyto, nesměle ho stiskl.
,,Mne též!" Podobně se pozdravil i s ostatnými. Pak se šli bavit.
,,Je příjemné být na čerstvém vzduchu! A ve společnosti jiných poníků!" Prohlásil se smíchem. Starlight se usmála.
,,Nemáš hlad? Je tu nějaké občerstvení...." Došli ke stolu s různými pochutinami.
,,Ani ne. Ale....rád ochutnám tenhle chlebíček!" Prohlásil a vzal si jmenovanou jednohubku. Starlight se pousmála a taky si vzala.
,,Dobré, ale ty umí udělat lepší!" Prohlásila se smíchem. Pergamen se zarděl.
,,Díky, Starlight. Nechceš si zatancovat?" Přikývla a vzala ho za kopyta. Začali tančit valčík.
,,Jde ti to, T-Pergamene." Prohlásila. Hřebec ji vzal okolo boků.
,,Tobě tak, jsi jako víla...." Prohlásil, podíval se jí do očí, a ona zase do jeho. Skladba skončila a oni se vrátili ke kamarádkám.
,,Řekněte, jak jste se potkali?" Zeptala se Applejack.
,,Na jedné sociální síti. Byla tam soutěž, a on vyhrál. Chtěla jsem se na jeho profil podívat a pogratulovat mu. A potom jsme si začali povídat...." Řekla Starlight s úsměvem. Pergamen přikývl.
,,Závidím ti ho. Je to velice přitažlivý hřebec....." Prohlásila zasněně Rarity. Pergamen zrudl.
,,Nechceš být modelem? Máš perfektní postavu i obličej!" Nabídla mu, ale on zatřásl hlavou že ne.
,,Škoda....." Zamumlala sklamaně. Bavili se dál, když se náhle Pergamen chytl za hlavu.
,,Co se děje Pergamene?" Zeptala se hned Twilight.
,,Moje...moje migréna! Proč zrovna teď?" Podlomila se mu kopyta, Starlight ho rychle chytla do náruče.
,,Pojďme někam dál, kde je větší ticho. Léky u sebe máš, že?" Mile se usmála a pomohla mu odejít pryč. Ostatní pokračovaly v rozhovoru a zábavě.
Starlight mu pomohla sednout si na lavičku a podala mu kouli sněhu, co vyčarovala. Pergamen si ji přitiskl k hlavě a zavřel oči. Mezi tím už Starlight vytáhla krabičku léků.
,,Kolik bereš?" Zeptala se ho.
,,Tři....." Řekl malátně. Podala mu dané množství, které spolkl. Po chvilce se mu udělalo lépe a vrátili se k ostatním.
,,Pergamene? Máš rád jablečné koláče?" Zeptala se Pinkie.
,,Ano, mám je velice rád. A taky je peču, jsou celkem dobré." Odpověděl. Starlight se pousmála.
,,Nebuď skromný, jsou výborné!" Prohlásila se smíchem, hřebec sčervenal.
,,Sestřičko!" Náhle se tu zjevil Shining se svou manželkou a dítětem. Objal Twilight. Pergamen naznačil Starlight že by měli jít opodál. Odklusali tedy na druhý konec náměstí.
,,Chci být pouze s tebou. Chápeš, to, že?" Starlight přikývla a přivinula se k němu.
,,Řekni mi nějakou svou báseň." Škemrala jednorožka, hřebec se usmál a spustil:

,,Jak déšť bušil do oken,
při nejzuřivější bouři.
Tak mé srdce tlouklo,
jen po tobě toužím.

Jako bílá holubice,
přiletěla jsi z nebe.
Ukázala lásku,
mnohé dny dýchám jen pro tebe.

V tvých očích se topím,
neschopný slov.
Ten vesmír v nich,
ani ty nezatajíš.

Tvůj hlas,
nedá se popsat slovy.
Vždy když ho slyším,
katedrály svaté zvony.

A tvůj úsměv,
nedostanu ho z mysli.
Jako něžný polibek,
po kterém toužím......"

Starlight se rozlil po tváři ruměnec. Dívala se na Pergamena, který ji nervózně sledoval, a čekal na reakci. Přišla blíž a pohladila ho po tváři.
,,Cítím to podobně...." Oba dva se usmáli, a už se chtěli políbit, když tu náhle všechen ruch okolo přehlušily zvony, oznamující půlnoc.
,,Ne....." Hřebec se od ní odvinul a pomalu couval pryč. Narazil ale do Applejack.
,,Děje se něco, Pergamene a Starlight?" Zeptala se. Jednorožka se na něho vyplašeně podívala. Kůže mu modrala a měnily se rysy.
,,Je pozdě, nedávali jsme pozor na čas!" Vykřikl skoro a rozběhl se pryč. Starligh běžela za ním.

     Nějaký poník vrazil do Beky. Ta na něho jen udiveně civěla, a doufala že se jí to jen zdálo. Poník běžel dál, a pegaska se otočila na svou matku.
,,Mami? Mohu jít do paláce?" Zeptala se. Pack Pa rázně zatřásla hlavou.
,,Ne. Běž se bavit s princeznami, ať se něco přiučíš!" Vzala ji do magie a donesla k Twilight a spol., kde ji položila na zem.
,,Och, dobrý večer Twilight, Candance a Shiningu!" Prohlásila s úsměvem. Taky jí pozdravili, a začali si povídat. Beky se zatím nenápadně vytratila pryč. Zastavila se na druhé straně náměstí, u skupiny několika klisen. Jedna měla pofiderní bodlinovitou hřívu, druhá byla hnědá pegaska a třetí nenápadná šedá jednorožka. Začala se s nimi bavit.

,,Je tu nádherně!" Aurořin zrak padl na jezero, ve kterém se odrážel srpek měsíce. Nightmare se pousmál. Klisna vystoupila na menší kopec, kde si sedla do sněhu. Hřebec si sedl opodál.
,,Je to nádherný kraj. Líbí se ti zde, Skintakere?" Optala se.
,,A-ano! Je to tu fakt nádherný," Řekl. Z jeho hlasu byla znát nervozita. Aurora se pro sebe pousmála a položila si hlavu na kopyta.
,,Máš sourozence, Skintakere?" Medvědopony strnul.
,,J-jo. Bráchu," Odpověděl.
,,Staršího nebo mladšího?"
,,Dvojče. Ale neidentický. Sakra neidentický..." Zavrčel potichu.
,,Zajímavé. Baví tě tvá práce? " Nightmare se pousmál.
,,Ano, je to......super být u vás....?" Nevěděl jak odpovědět, tak radši mlčel.
,,Už je čas jít domů," řekla, zvedla se na kopyta a vydala se k zámku. Její strážce ji poslušně následoval.

Luna si povzdechla. Vydala se na své oblíbené místo v blízkém lesíku, k jezírku. Sedla si tam a pozorovala odraz hvězd v něm. Z oka jí ukápla slza, které rozčeřila vodní hladinu. Náhle uslyšela nějaké zvuky v křoví, rychle k němu skočila a zjistila že to byl jen králík. Vrátila se zpět, ale to co viděla na hladině ji vyděsilo.
,,Ahoj Luno....." Zašeptala černá klisna v jezírku, modré oči jí plály a ústa s ostrými zuby se smála. Princezna zamrkala očima a protřela si je, aby zjistila že se jí t jen zdálo. V odrazu na hladině byla zase ona.