Milý/á čteáři/řko,

děkuji právě Tobě, že jsi se dostal až sem. Dal si příležitost mému příběhu, a já jsem Ti neskonale vděčná. Budu doufat, že se s tebou setkám i u dalších příběhů. Děkuji Ti za podporu.

Zároveň děkuji ambassadorům a všem,

kteří se na ONC 2023 podíleli. Ať již jako ti, kteří nám dali možnost se zúčastnit, sami autoři, nebo čtenáři. Děkuji vám všem, že jsem mohla být součástí tohoto celého.

Nakonec děkuji i sama sobě,

protože jsem nevěřila, že to dokážu dotáhnout až sem. Do posledního slova. Konec.

Tímto se s vámi loučím nejen já, ale i Malakai a Ros. Tedy, alespoň prozatím.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Tak je to oficiálně tady, konec. Nebudu lhát, tenhle příběh jsem obrečela. A právem, protože jsem si uvědomila, že jdu cestou, po které jsem se vždy chtěla vydat. Zlepšovat se ve psaní.

Zároveň zde položím jednu otázku k diskuzi(ještě k tomu vytvořím konverzaci na svém profilu): Uvažoval jste někdo nad tím, že byste jeli na Wattábor? (2.-6. 7. 2023, Rožnov pod Radhoštěm)

Přísahám, už mizím!

Mějte se krásně,

Aish