Zprvu jsem Gretě věnovala dlouhý pohled, než se ona nepatrně oklepala a nezačala konečně mluvit a mě vše začalo zapadat do sebe.

,,Vše začalo vcelku nevinně. Po malých krůčkách začala vznikat Amazinona s účelem opravdu chránit životní prostředí a dělat to, na co ostatní neměli odvahu ani prostředky. Zanedlouho se podařilo vybudovat něco v čem se ukrývá tolik možností, že člověk ani neví co dříve," ušklíbla se bruneta, ,,po nějaké době, kdy se na svět začala dostávat prvotina celého původního plánu, jak pomoci planetě nezničit samu sebe, který i samotný Greenpeace zamítl, nás kontaktoval jistý velice ochotný muž, který nám nabídl sponzorovat celý projekt, však pokud v něm uděláme pár drobných úprav. Již od začátku z toho koukaly dobré peníze, tak proč by to člověk odmítl, že?"

,,A co TOXIC? Víme, že v tom není zapletená jen Amazonia," našpulila jsem rty.

,,Jistě už se k tomu dostávám," oklepala se stojící, ,,za nějakou dobu poté vznikla i společnost TOXIC, která nejen že dobře vydělávala, ale také vše dokonale zakryla. Během doby, co si budovala vlastní image jakožto společnost s produkty na hubení škůdců a plevelu, aniž by měl kdokoliv vůbec tušení o spojení s Amazonií, jsme měli čas pracovat na dalším a rozvinutějším plánu."

,,Něco vám ale vypadlo," pozvedla jsem obočí, ,,něco zásadního."

,,Ano? A co."

,,Motiv," procedila jsem mezi zuby, ,,žádný padouch nekoná zlo jen tak, vždycky za tím něco je. Ať už trauma z dětství, křivda nebo jen touha po moci. A věřte mi že vím o čem mluvím. Zachraňovala jsem britskou královnu, když po ní šli teroristé," roztáhla jsem rty, ,,bylo to snad proto, protože vás odmítli? Ať už to byl geniální nebo katastrofický plán, tak se na určitých místech nepříliš uchytil, že? NATO z něj nebylo moc nadšené a ani v OSN by se kvůli němu nepřetrhli."

,,Oni ani nemají co na práci. Jen bezvýznamně debatují, však na to aby něco doopravdy udělali je nikoho neužije," vyprskla přítomná zatímco já se lehce otočila na Andrewa.

,,Vypadá to na křivdu a touhu po moci," sykla jsem směrem k němu.

,,Není to touha po moci. Jen ukazatel tím správným směrem a naznačit jim, že snad i kdyby měli na výběr, aby zachránili planetu, vždy by se vydali špatným směrem. A to jen díky tomu jejich egu. Ať už OSN nebo kdokoliv jiný. Dělají vše jen proto, aby si udrželi místo a vlastní jméno. Proto jsme tu my, abychom je trochu popostrčili," ušklíbla se Greta, ,,proto s tím, co jsme již měli k dispozici s TOXICem jsme jednoduše pokročili dál. Se statistikami je více než jasné, že je o všechny produkty zájem a jsou rozváženy celosvětově. Proto jsme vytvořili látku, plně přírodní, tak aby se nedala nikterak vystopovat, ale přesto měla nepříliš příjemné účinky na faunu a floru. Především tedy na tu floru. Díky svému složení ji pouze stačí dostat do půdy a ona udělá práci za vás. Postupně ze všech rostlin vysaje jejich živiny a tím je pomalu zabije. Sama se posléze v půdě rozloží a zmizí. Tak se nakonec přidala do všech výrobků, které se následně expandovali do celého světa a voilá. Ďábelský plán je na světě."

,,Pokud jste tu vaši kyselinu přidali do všeho, co produkujete, proč se stále nic neděje? Tedy ne že bych vám nějak chtěla kazit práci. Já jsem tu spíše od toho abych to překazila a mám takový pocit, že se mi to i daří," pokrčila jsem rameny, ,,ale opět se mi nesnažte křivdit, o té látce také vím. Není to tak dávno, co jsem s ní měla kouzelnické vystoupení."

,,Úspěch tkví v té malé dávce, která se již nachází úplně všude. Tím jak se budou produkty TOXICU neustále používat, dávka se bude zvyšovat, v půdě se bude pomalu rozšiřovat úplně všude a tak vše bude postupně odumírat. To způsobí ve světě rozruch a nikdo vlastně nestačí zareagovat. Proto jsme tu my, abychom poskytli první pomoc. S tím co ukrýváme nejen tady, ale i po zbytku planety jsme schopni obnovit to, co jsme s takovou námahou zničili od veškeré zeleně po pomalu se vytrácející vzduch. Lidé se tedy všeho budou dožadovat, protože člověk bez vzduchu je nepříliš hodnotný v dnešní společnosti nemám pravdu? Tím všichni konečně uznají, že jsem měla pravdu."

,,Ale co pak? Pár lidí možná přijde na gratulaci, však si nemyslím, že byste si něčím takovým vysloužila doživotní respekt. Nejen díky tomu, co se již stalo," nasála jsem rty.

,,Ale to víš že si vysloužím doživotní respekt. Obnovit zeleň na zdevastované planetě nejde přes noc. Navíc, nebude to zadarmo a já vím, že tu jsou lidé, co si velice rádi připlatí."

,,Dobře, už to vlastně celkem chápu," zavrtěla jsem se, ,,protože vám nikdo nevyšel vstříc, rozhodli jste se založit vlastní společnost, ze které se vlastně nakonec vyklubala genocida. Jen mám ještě pár otázek. Jak to bylo bylo a je s těmi deštnými pralesy? Amazonia je zprvu chránila, však posléze jste si položili hlavu na špalek a naopak ho začali bez vědomí veřejnosti ničit."

,,Ach ano, to byl jen špatně načasovaný a nedomyšlený chaos. Však v dnešní době sem tam nějaká kauza prospěje každému. Ze začátku jsme opravdu měli prales pod kontrolou, však po změně celého plánu už to v určitých místech bohužel nešlo uhlídat, aby zůstala nezčeřená voda."

,,A vojenská policie? Která podplácí ostatní aby dělali mrtvé brouky?"

,,To už byla pouze formalita. Stačilo pouze zatahat za pár lanek a vše šlo samo. Vojenská policie měla převážně na starost, aby se naše zdejší tekuté zlato dostalo do nejpotřebnějších míst. Amazon je něco, na co se neustále poutá plno pozornosti, však abychom odpoutali pozornost od práce našich lidí, bylo sem tam potřeba něco trochu..." odmlčela se stojící.

,,Podpálit?" nasála jsem rty.

,,Ano. Pak už se nikdo po ničem pídit nebude. Vždy to skončí u nelegální těžby. Navíc, pokud má člověk příslib Jaira Bolsonara, tak by ani alibi nebyly potřeba. Jen mu stačilo slíbit, že bude první, komu se dostane pomoci, až se bude svět dožadovat toho o co přišel."

,,K-kdo je Jair Bolsonaro?" zamumlala jsem zmateně.

,,To je ten brazilský prezident, o kterém jsi do dneška nevěděla," ozval se Andrew.

,,Měli jsme to vážně dobře promyšlené, za to i samu sebe musím pochválit, však vážně mě udivuje jak jste to vy dva dokázali..."

,,Vlastně to byla jen ona, já jen přihlížím," pípl blonďák, ,,ale dle mého to byla spíše shoda náhod a okolností.

,,Shoda náhod a okolností smíchané s karmou, kterou mám při své práci někdy až dost," povzdechla jsem si, než jsem sebou silně šokem culka.

Prostorem se ozvalo několik výstřelů, které byly sice hlučné, však i tak jsem mohla odhadnout, že se odehráli snad v hlavní hale, kde probíhala hlavní pěstitelská činnost. Během dalších pár vteřin se ve dveřích objevila postava patřící někomu ze zdejšího personálu, něco zahuhlala aniž bych já nebo blonďák něčemu rozuměli a během dalšího okamžiku z celé místnosti zmizeli všichni přítomní společně s Gretou. Pro jednou však opět nenechali odemčené dveře a pro zpestření za nimi nechali stát hlídku, aby na nás dala pozor.

,,Co to bylo?" nepatrně jsem se oklepala.

,,Znělo to jako střelba," dostalo se mi odpovědi.

,,Ž-že by Pabla? Proboha, doufám že se ji nic nestalo," pípla jsem, ,,musíme se odsud dostat a najít ji."

,,Přes ty gorily, které stojí před dveřmi? Ne díky, nemám chuť."

,,Nemůžeme tu jen tak sedět a čekat až nás někdo osvobodí," sykla jsem, ,,tak to přeci ani ve Shrekovi nefungovalo..."

,,Má se z tebe právě teď stát feministická zlobryně nebo si pod trička chystáš vytáhnout mačetu, abys už konečně uvolnila ten provaz, co mi škrtí zápěstí?"

,,Chystám se spod tyčka vytáhnout roubík a ucpat ti s ním pusu, abys už konečně neměl ty své poznámky," sykla jsem, když jsem se za neustálého vrtění se snažila uvolnit sevření, které mě poutalo k židli, ,,no tak, pomoc mi to rozvázat," zamrmlala jsem.

To už se přítomný vzpamatoval a na své židli za velice nepříjemně vrzajících zvuků dovrzal, byl ke mně otočený zády a alespoň pár volnými prsty se začal pokoušet mě rozvázat. Po pár neúspěšných minutách jsem na řadu přišla já, abych pomohla svému kolegovi, což se nakonec i povedlo. Posléze už naštěstí Andrew našel grif a dokázal mě na druhý pokus odvázat.

,,Kvůli tobě jsem si zlomila nehet," svěsila jsem nerudně koutky při pohledu na svou pravačku.

,,K-kvůli m-mě?" zarazil se přítomný.

,,Ano, kvůli tobě. Kdybys mě gentlemansky odvázal z té proklaté židle na první pokus, nemusela bych odvazovat já tebe a tak by můj nehet byl ještě tam, kde má být."

Na to už blonďák neměl sílu nic odpovědět a tak jsme oba pár tichými kroky přikročili ke dveřím, které nás dělili od rozruchu, který stále panoval venku. Zpočátku byly slyšet jen hlasy, jejichž rozhovor se odehrával někde v dálce však následně je doplnily i přecházející kroky, které se zastavily u dveří zpoza kterých jsme s Drewem společně poslouchali. Já následně zkusila štěstí a zkusila se sehnout a podívat se pod prahem dveří, abych snad dostala lepší přehled o situaci. Vše se odehrávalo spíše jako stínové divadlo, nebo pouze pár pohybujících se šmouh, však nakonec nám přeci jen štěstí hrálo do karet. Nově příchozí část personálu zprvu prohodila pár vět s našimi dozorci, kteří po krátkém dialogu odešli a nám na krku zůstal pouze jeden nový příchozí.

,,Teď už to bude jen jeden proti dvěma, to zní fér," promnula jsem si dlaně, zatímco jsem se neustále válela na zemi, sledujíc dění pod prahem.

,,Očividně ti matematika moc nejde," povzdechl si blonďák, když mi pomohl zpět na nohy, ,,obzvlášť, když nám vzali zbraně. Teď nemáme nic. A kdo ví, co má ten za dveřmi."

To jsem se na okamžik zamyslela, než jsem svou rukou, na které jsem pohřešovala svůj ulomený nehet, udělala jeden pohyb a z kapsy si vytáhla telefon.

,,Možná nemáme zbraň, ale máme tohle," ušklíbla jsem se.

,,B-budeme volat na linku bezpečí? Na to už je přeci jen trochu pozdě. Navíc už jsi ztratila dítě."

,,MY jsme ztratili dítě," vyvalila jsem oči."

,,N-no d-dobře. My," pípl stojící, ,,najednou."

Já mezitím svou pozornost upřela na obrazovku svého zařízení, než jsem po chvilkovém projíždění své galerie narazila na jackpot. Pro jednou jsem byla opravdu ráda, že si do telefonu ukládám každou sebemenší banalitu v domnění, že si na ní ještě někdy v životě vzpomenu a pochválím se, že jsem si ji uložila. Spoiler alert - nikdy jsem si nic takového neřekla a nikdy jsem si v životě neprobrala celou galerii jen pro to, abych se podívala na nějaké vtipné video se zvířátky, nebo snímek obrazovky, který jsem si uložila.

,,Andew, máš teď velký úkol," věnovala jsem přítomnému důležitý pohled a ztišila jsem hlas, ,,budu potřebovat, abys za chvíli udělal něco podobného jako dnes dopoledne."

,,Chceš abych si rozbil rameno o d-dveře?"

,,Ne, chci abys omráčil toho chlapa za dveřmi," pozvedla jsem obočí.

,,Doufal jsem, že to neřekneš," pípl můj kolega.

Nakonec jsem pustila své nově nalezené video, telefon položila na nedalekou židli, kde jsem do nedávna seděla velice nepohodlně přivázaná a zvuk na zařízení dala na sto procent.

,,Co je to?" špitl blonďák.

,,Nějaký TikTok, jak se dvě Američanky snaží prát, ale ani jedna si nechce zničit make-up nebo si zlomit nehet," odpověděla jsem, ,,ale ty jejich skřeky spíše zní jak z lesbického filmu pro dospělé."

Chvíli jsme oba tiše stály, hlavou jsme si nechali přehrávat zvuk vřeštících barbín, než se ozvalo silné zabušení na dveře a jistě i narážka, abychom byli ticho. To jsem však našemu hlídači zaručit nemohla. Jemu také po další chvíli povolily nervy, kdy jeho naštvaný a vytočený hlas utichl a vše přešlo v činy. Po okamžiku, co už se neobtěžoval na dveře bušit, je odemkl a následně velice rázně vešel. Zprvu něco pronesl a já už nejen z klidu na chodbě odhadla, že budeme mít tu čest pouze s jedním členem personálu. To už jsem v další setině vteřiny Andrewa pobídla k jeho části úkolu, kterou nakonec velice nerad splnil. Poté co jsme nalákali našeho hlídače na zvuk velice povedeného snímku, který by jistě ocenil i každý fanoušek MMA, jsem se svou nemotorností naší současné oběti vzala jeho naštěstí nepoužitou zbraň, kterou měl za pasem a mohla jsem se se svým doprovodem opět odebrat do jámy lvové.

,,Máme nějaký plán?" ozval se blonďák, ,,kromě toho nezemřít během následujících pěti minut?"

,,Měli bychom najít Pablu. To je hlavní. A pak se dostat do bezpečí," nasála jsem rty, ,,nejlépe pryč."

Tak dnes dokonce i s ilustrací <3
Rozhodně jich mám v plánu do budoucna dělat více, především do dalšího pokračování Krycího jména, které se doufejme uskuteční😏 a také, abych vás seznámila s oficiálnějším vzhledem postav. Tedy alespoň jak si je přestavuji já a jak je má ruka dokáže nakreslit.

Pro více mých prací mě také můžete sledovat na mém umělecky založeném Instagramu - odkaz na profilu (tak jako na mé ostatní sociální sítě)

Pokud se vám naskytne chvíle, rozhodně mi do komentářů můžete napsat, za by bylo lepší dávat ilustrace do textu, jako jsem to udělala zde nebo popřípadě do takového toho okénka nad kapitolou, co Wattpad nabízí. Již jsem se na to tedy před nějakou dobou ptala na svém Wattpad Instagramu, ale ono někdy neuškodí se zeptat dvakrát :D

Vaše JD