Stojíc naproti muži, který mě zlověstně sledoval s něčím, co může každým okamžikem použít jako zbraň se mi už před očima pustil pouze můj dosavadní život. Můj plán sice nebyl zemřít v cizí zemi v mafiánském doupěti, ale s prací agenta jsem nemohla čekat nic jiného. Hromotluk naproti mně jednou a naštvaně nosem vydechl, než ke mně cosi snad ještě více naštvaně zamručel.

,,P-Pablo, co říkal?" zamumlala jsem strachem ztuhlá k děvčeti, které se mého již modrého předloktí pustilo a na chvíli se odmlčelo.

,,Že jsi mu naletěla na špek," vyprskla ve vteřině smíchy a já se na ni ztuhle a ještě více zmateně podívala, zatímco ona se vydala za mým ztělesněním smrti a dala si s ním high-five, ,,dobrá práce. A ta lahev byl vážně super nápad."

Přítomní ji věnoval dlouhý úšklebek, který následně putoval i k mému bílému obličeji.

,,M-moment. Moment..." začala jsem ze sebe strachem vykoktávat a vlastně nevěděla jak pokračovat.

,,Jen jsme si z tebe vystřelili," uculila se Pabla, když si sedla na nedalekou vyvýšenou židli, která spíše vypadala jako místo pro někoho s pevnou rukou nad ostatními a více než pohodlně se na ní rozvalila, ,,a povedlo se nám to. Jen za tu ruku se omlouvám," podívala se na mé již fialovějící předloktí po jejím stisku.

,,Ty se znáš s mafií?" vydechla jsem až panicky, když jsem se částečně uklidnila, ,,vždyť v jste někomu opařili ruku," vyvalila jsem oči posléze.

,,A ty zase málem zastřelila chlapa v autobuse," otočil se na mě přítomný stále držíc rozbitou láhev se slyšitelným přízvukem.

,,J-jak to víte?" zarazila jsem se.

,,Mají uši všude," uculila se Pabla, když nepatrně ukázala na svou maličkost.

,,Já něco měla tušit. Měla jsem vědět, že to s tebou není jen tak."

,,Své slovo jsem ale dodržela," pokrčilo děvče rameny, ,,mimochodem, tohle je Samuel. Je to tu takovej místní šéf..."

,,Já jsem šéf," ohradil se na ní muž, především na slovo, které jeho funkci zpochybňovalo.

,,Máme to tu společně půl na půl," usmála se brunetka, než opět střetla pohled s tmavovláskem, ,,tedy tři čtvrtě na čtvrt," pokusila si při dalším pokusu stále nějaký podíl nechat pro sebe, ale Samuel se zamračil ještě o něco víc, ,,no dobře. Devadesát devět ku jedné, ale ani o kousek míň." založila si uraženě ruce na prsa.

,,Takže vy tady nemáte jména jako Vousatý torpédo nebo tak něco? Jen Samuel?" přimhouřila jsem oči a všichni se na mě zaraženě podívali, ,,tak to bývá ve filmech," ohradila jsem se posléze.

,,Ne, ale původně jsme se chtěli jmenovat Bang než jsme od toho odpustili," ušklíbl se Samuel potměšile.

,,Gang Bang..." zamumlala jsem si pro sebe s následný zaražením, ,,proboha fuj," oklepala jsem se, než se na mě brunetka po mé pravici podívala.

,,Megan, co to znamená? Nechápu to a nikdo mi to tu nechce vysvětlit," podívala se na mě smutně.

,,To ti řeknu až budeš větší. Není to nic, co bys ve svém věku potřebovala nebo musela vědět," zamrmlala jsem znechuceně.

,,Zní to jako nějaký pozdrav," zamyslelo se děvče.

Když se vše jak v mé hlavě, tak okolo uklidnilo, Pabla nedobrovolně pustila Samuela na místo, kde si rozvaleně libovala a já konečně měla prostor pro své otázky. Bruneta se však na truc posadila na opěradlo židle jako Samuelův papoušek.

,,Jsem tu abych zjistila, co se děje se zdejší vojenskou policií. Měla by chránit prales, ale opak je pravdou."

,,Je to tajný agent. Z Anglie," píplo potěšeně děvče k přemýšlejícímu muži.

,,Ano, máme pár informací, ale nejsme takového rozkvětu jako ta vaše mafie, jak tomu vy angličané říkáte," prohrábl si přítomný strniště, ,,pouze mě stále míjí vysvětlení, proč tu přede mnou stojí tajný agent a ne misionář."

,,Tajná služba zasahuje, protože stávající situace roste a zhoršuje se jen proto, protože ji americká vláda nevidí jako něco důležitého k projednání. V Bílém domě popíjejí alkohol a hořící prales je jim naprosto ukradený. Musíme získat dostatek informací, abychom to všechno mohli zastavit a skončit to," věnovala jsem mu pohled, zatímco Pabla se k Samuelovi naklonila a něco portugalsky zamumlala, načež on do prostoru před sebou mávnul a pozval si k sobě jednoho z mužů, kteří se věnovali své práci. Prohodil k němu dalších pár vět, než se na mě nově příchozí otočil a tak jako Samuel začal s výrazným přízvukem mluvit.

,,Zdejší policie není příliš úspěšná, co se týče jejich vlastní práce, proto se chytnou každé malé příležitosti si utrhnout něco pro sebe. S vojenskou policií tedy uzavřeli dohodu a dostávají od ní měsíční obnos v podobě dvaceti tisíc euro," odmlčel se a já nad částkou nechala vyvalené oči, ,,proto zdejší policie maskuje stopy po jejich zákrocích, aby nijak nenarušili zdejší chod a lidé neměli podezření. O větších pohybech nemáme přehled, protože jsou z obou stran dobře střežené. S vojenskou policií se nedá do kontaktu dostat skoro vůbec a s tou zdejší není k domluvě - vše tají a při otázkách vše obchází."

,,A jak jste to všechno zjistili?" podívala jsem se na něj a on si následně sundal z ruky rukavici, kterou měl při práci a já si všimla jeho popálené kůže přičemž mi to došlo, ,,aha," těžce jsem polkla.

Po dalších pár otázkách jsem zjistila, že tu toho nikdo moc neví. Veškerou pointu toho, co mi tu bylo předáno mi již vyštěbetala Pabla na našem prvním obědě. Proto přišel čas otázek, který byl však z trochu jiného šálku než vojenská policie.

,,Nějak jsi se mi zapomněla zmínit, že si tykáš se zdejším kápem," věnovala jsem culící se mu děvčeti pohled.

,,Jsi pro mě naprosto cizí člověk, proč bych ti měla věřit a říct ti všechny svoje kontakty a známosti," našpulila rty.

,,Protože ti platím oběd," pozvedla jsem obočí.

Po chvíli jsem opět začala přicházet na chuť pocitu žízně, proto jsem jen nenápadně začala vyzvídat, zda tu mají něco k pití. To Samuel nepatrně kývnul a po chvíli něco portugalsky zamumlal.

,,Prý jestli chceš něco dobrýho nebo lepšího," přetlumočila mi vše moje společnice.

,,L-lepšího?" zarazila jsem se nemajíc tucha o čem přítomný mluví.

Po chvíli mi přinesl skleničku, která byla v poměru mé žízně pouze symbolicky naplněná, ale já ji v mžiku vypila až pak za pomoci chuti začala přemýšlet, co mi bylo naservírováno. Již od začátku jsem podle prvního pocitu cítila alkohol po jehož vstřebání jsem až byla schopna poznat něco dalšího. Víno to dle chuti rozhodně nebylo, ale nic podobného jsem v životě neměla ani nepila. Pokračovalo to dalšími několika skleničkami, než jsem se pokusila s nepatrnými mžitky před očima konečně začala krotit.

,,To není vůbec špatné," pochválila jsem si pro sebe slíbenou porci alkoholu, ,,co je to?"

Po okamžiku mi byla podána láhev, ze které jistě vše pocházelo. Chvíli jsem se na ni líbezně koukala, jak v ní jsou hezky poskládané barevné okvětní lístky zdejší flory, než ke mně promluvil Samuel.

,,Domácí. Je dlouho, co se nám tak dobrá uísque de cobra povedla," pochválil se s mým zařazením přítomný.

,,C-cobra?" zamrmlala jsem si pro sebe, než jsem lahev otočila a zjistila, že na druhé straně v ní nejsou naaranžované barevné kousky, ale lihem z alkoholu naložený had, ,,proboha," vyjekla jsem ve vteřině div jsem lahev neodhodila.

,,Já zapomněl že vy Anglánci tohle nemáte," ušklíbl se muž.

,,To tedy nemáme," těžce jsem polkla při pohledu na svou dočista vylízanou skleničku, ,,a co vůbec vy jako zdejší gang, mafie nebo jak si vlastně nazýváte, děláte?" podívala jsem se posléze okolo sebe a prohlédla si potemnělý prostor okolo sebe.

,,Vyděláváme si tak, aby nás to stálo co nejméně úsilí. Výměnné obchody, menší služby. Neradi se předírame," podíval se na mě tmavovlásek přičemž si vzal i svou skleničku a svého hadího vývaru se také napil, však nalil si ho tak jako já vína, když si doma dělám romantickou chvilku sama se sebou u televize - vrchovatě a možná ještě víc.

,,Jsou totiž drsný, tak se jich každej bojí jak čert kříže. Stačí si jen o něco říct a dostaneš to," vyhrkla potěšeně Pabla s až moc velkým entuziasmem v očích.

,,Pleteme se jen do toho, u čeho máme dostatek informací zjištěných a to ta tvoje vojenská policie rozhodně není. A ani my nemáme rádi, když nám někdo špiní trávník."

,,Jako bych to už někde slyšela," letmo jsem se podívala na culící se brunetu.

,,Jde mi o to, že ať už tady dělá problémy kdokoliv a zasahuje nám tím do byznysu, nedopadá to vůbec dobře. Takže ať už budeš chtít jít na policii osobně nebo jim jen vypálit rybník, tak nás z toho hodně velkým obloukem vynecháš, nechceme si totiž kazit reputaci," přimhouřil Samuel oči se zamručením, po kterém jsem v něm opět cítila to, co mnou proudilo, když jsem ho se zástavou srdce sledovala nahýbat se nade mě, ,,protože už se nejednou stalo, že se k nám někdo přátelsky lísal a pak nás šel naprášit."

,,Opařili jste mu ruku?" nasála jsem strachem rty.

,,Udělali jsme z nich kompost a povalují se někde v pralese."

V okamžiku jsem těžce polkla. Na svém stávajícím místě pobytu jsem ještě strávila pár chvil, než jsem se s děvčetem vydala ven na čerstvý vzduch. Pak už se mě vydala odvést zpět do hotelu. Venku byl konečně alespoň trochu příjemný vzduch a autobus byl v současnou večerní dobu skoro prázdný.

,,Policii bychom měli. Musím to ještě trochu prozkoumat, ale stále nic nevím o tom zatraceném lese," zamrmlala jsem si pro sebe sedíc vedle Pably, ,,prý tu někde ještě bydlí pár původních místních, možná oni budou něco vědět."

,,Ano, mají tu malou vesničku za městem. Občas tam chodím a jedna paní mi tam dává sušenky," usmála se přítomná.

,,Zítra mě tam zavedeš, ale k obědu ti žádnou zmrzlinu ani nic podobného navíc kupovat nebudu," podívala jsem se na ní, cítíc v sobě stále kolující alkohol.

,,No tak dobře," povzdechla si bruneta smutně.

,,A vůbec, od kdy se děti přidávají k mafii."

,,Kdysi jsem se omylem připletla do jejich kšeftu. Byla jsem tak kde, jsem neměla a šmátrala tam, kde jsem neměla. Dostala jsem tak až ke kápovi na kobereček, kde jsem za pomoci toho jediného, co jako dítě mám usmlouvala, že za ně budu dělat práci, na kterou nemají tu pravou velikost a ruce. Od té doby jsme spolu a Samuel mě toho hodně naučil. Už jsou vlastně skoro moje rodina."

,,Víš, že bys krást neměla," věnovala jsem ji pohled.

,,Vše co se stane v Riu Cespru, zůstane v Riu Cespru," využila na mě opět svůj neodolatelný dětský úsměv.

Když jsme byly konečně na místě - před hotelem, bylo chvíli po jedenácté a já cítila, že dnešní spánek bude vydatný i přes kámen, který mám místo matrace a kondomovou dekoraci opodál. Okolo recepce jsem prošla stejně rychle jako po schodech, až do mého pokoje, kde jsem sebou hned sekla do postele a chtěla si dát alespoň minutu oddech. V klidu bez hluku okolo. To se mi však nepodařilo tak, jak jsem čekala.

,,Proboha, ty jsi se dala do paktu s dítětem," ozval se mi hlavou zoufale Chase.

,,S profesionálním dítětem," ohradila jsem se a následně pouze pro sebe nepatrně pousmála, že by byla Pabla svým novým označením jistě potěšená.

,,Jistě, být členem mafie v jejím věku je totiž naprosto normální."

,,Jen to prosím neříkej Marshallovi nebo Brightonovi. Zkaženou pověst mám už od příletu dost," zahuhlala jsem do polštáře.

,,Beru to na vědomí. Zatím prověřím ten záznam," dostalo se mi od mladíka odpovědi.

Když jsem se po ukončení našeho rozhovoru konečně zvedla z postele, rychle jsem se převlékla do pyžama s opětovnými slovy, že se vysprchuji až ráno pouze s rozdílem, že nebudu svoje prsa vystavovat jako Mona Lisu. Pak už jsem jen zalomila doufajíc v lepší zítřek ohledně lepšího získávání informací.