,,Já vážně nevím. Jsem z toho taková nesvá," založila si Laura ruce na prsa.

,,Nemusíš se ničeho bát. Chase je špička v tom co dělá. A kdybys nevěděl co a jak... přijď za mnou a věř mi, že já tuplem nebudu vědět o čem je řeč," trapně jsem se usmála, zatímco jsem s přítomnou brunetou nastupovala do výtahu, který nás z hlavní haly budovy tajné služby vyvezl do vyšších pater, ,,navíc, i kdyby ti to sebevíc nešlo, má vážně svatou trpělivost. Přeci jen - musí pracovat se mnou a to už něco znamená. Ale věř mi že ti to půjde. V Coloradu si dokonce dosáhla více bodů než on."

,,Já jsem v tom možná příliš skeptická," zamumlala stojící, ,,je to jen ta počáteční nervozita, pak už to snad bude v pořádku."

Když jsme vystoupily na tom správném podlaží, Lauru jsem seznámila s Chasem, Chase s ní a já nakonec dodala jen pár svých velice nevhodných a nepříliš vtipných poznámek, zatímco přítomný mladík nervózně stál a byla mu na očích vidět snaha, aby nevypadal neslušně, ale také aby s Laurou nenavázal příliš dlouhý oční kontakt, který by přešel až do trapného zírání. Nakonec se naše trojice rozdělila a Laura s Chasem se odebrali na brunetovo místo, zatímco já se vydala na místo své. Zatímco co přítomné děvče zaplulo do dveří, mladík se na mě lehce otočil přes rameno, abych mu snad dala nějakou podpůrnou radu a tak zmírnila jeho nervozitu. Já se však opět vyznamenala. Jako obvykle, že ano.

,,Nezapomeň ji na konci směny pozvat na skleničku, tady by to mohlo fungovat," špitla jsem směrem k němu s lehkým úšklebkem.

,,Proboha Megan, vždyť se známe sotva dvě minuty," dostalo se mi odpovědi procezené mezi zuby, ,,a víš že nepiju."

,,A to vadí?"

,,Tobě také trvalo přes dva roky se dát dohromady s Frederickem," zamračil se Chase.

,,To ano, ale k sexu stačil jen talíř špaget a láhev vína," ušklíbla jsem se.

To už neměl přítomný náladu odsekávat a raději nade mnou pouze protočil oči a odebral se za Laurou. Já se posléze pochválila za podání životních rad než jsem se odebrala směrem na své místo. Cestou jsem však potkala dalšího zdejšího pracovníka a také s ním jsem se musela podělit o své vztahové rady.

,,Andrew, když tobě ty vztahy tak nevychází, zkus někdy těstoviny a víno. To zabírá," šťouchla jsem blonďáka při chůzi spiklenecky do paže.

,,Vážně?"

,,Jistě že. Mám vlastní zkušenost," uchechtla jsem se, ,,od stolu až do postele v rekordním čase. Frederick by ti o tom také mohl leccos vyprávět."

To už jsem byla s naší trasou u konce a chystala jsem se zaplout do svých dveří, zatímco zkamenělý Andrew jen zmateně a možná i krapet znechuceně sledoval.

,,Asi máš pravdu, asi na to víno a těstoviny zajdu. Ale sám," zamrmlal a raději se chystal pokračovat, abych ho nezačala obohacovat dál o zážitky ze svého sexuálního života.

,,Výborná volba," usmála jsem se, ,,a nezapomeň gel a kapesníčky. Taky přijdou vhod."

Nakonec jsem se i se svými oplzlými poznámkami odebrala k sobě. Práce mi šla dobře od ruky a díky tomu jsem snad dostala dobrou náladu, kterou jsem zpečetila sledováním vtipných videí s koťátky a štěňátky při své polední pauze. Na svou dobrou náladu jsem navázala i druhý den po večeru stráveným s Frederickem, který sice nezahrnoval těstoviny, ale ten Ryzlink za to stál, tak jak to jím moje podpořené libido také kvitovalo.

Při plnění své pracovní povinnosti, když jsem ťukala prsty do klávesnice počítače, mi vedle ruky zavibroval telefon. Zprvu jsem to nechala být, že mi pouze přišla SMS zpráva. Telefon však po dalších několika minutách zavibroval znovu. To už mi to nedalo a podívala jsem se. Ve vteřině mi ztuhla krev v žilách. Nebyla to zpráva ale upozornění ohledně Frederickova svátku, na který opět nejsem připravená, kvůli nepříliš dobře pracujícímu mozku. A také postavení ve vztahu, kde je Frederick ten, který vaří, uklízí a obstarává vše jako hospodyně, zatímco já jen ležím na gauči, drbu se mezi nohama a stěžuju si, jaktože není uvařeno.

Chvíli jsem přemýšlela, co by byl vhodný last minute dárek, který by neskončil pouze u čokolády a příležitostného sexu za odměnu, který jsem již však aplikovala příliš často při veškerých příležitostech od narozenin přes Vánoce až po Velikonoce. Proto už byl čas na změnu. Během dalšího okamžiku už jsem opět držela telefon v ruce a očima projížděla uložené kontakty, dokud jsem jeden z nich nezvolila doufajíc, že najdu alespoň trochu útěchy ve své současné situaci.

-

,,Jsem tak ráda, že jdeš se mnou, Andrew. Já nemám vůbec ponětí, co bych mu měla koupit."

,,Něco co má rád? Ty s ním chodíš, tak bys to měla vědět," dostalo se mi od blonďáka odpovědi, zatímco jsme procházeli obchodním centrem.

,,Když on má rád tolik věcí, že je těžké vybrat. A ty jsi jeho dobrý kamarád, tak jsem doufala, že mi pomůžeš."

Celou dobu jsem zamyšleně sledovala výlohy obchodů, zatímco se mi ze strany mého protějšku dostávaly návrhy na potencionální dárky, které jsem po jednom odmítala, jakožto příliš neoriginální nebo nevhodné. Mezitím jsem zrakem přejela na další výlohu, tentokrát potravin, kterou jsme míjeli a po pár krocích jsem se zarazila. Andrew beze mě udělal pár kroků než se zastavil a věnoval mi zmatený pohled, proč jsem se tak nevkusně zastavila u výlohy, za kterou se vyjímali bedny s umělými pomeranči.

,,Podívej se na něj, jak se spokojeně prochází u regálu se sendviči. Jistě si zase koupí kuřecí jako vždy," zamumlala jsem při pohledu na Brightona, který byl hlavním impulsem pro mě zastavit, ,,ale moment, někdo tam s ním je. To bude asi jeho přítelkyně," všimla jsem si vyšší blondýny, která s ním zrovna vedla občasný rozhovor, zatímco se dívala na poličku s ovocnými šťávami.

,,N-nejste tu abychom koupili Frederickovi dárek?" zarazil se Andrew okamžitě.

,,To ano, ale s tímto osudovým setkáním nemůžu nic ponechat náhodě a konečně se dobrat toho hořkosladkého vítězství, které mi Brighton už tak dlouho upírá," lehce jsem se zašklebila a pouze u výlohy vyčkala na tu pravou chvíli, zatímco Andrew se raději odebral do pozadí.

,,Doufám, že vám ten sendvič bude chutnat," uculila jsem se na černovláska, když nedaleko mě vyšel z prodejny.

,,S tím si již nejsem tak jist," dostalo se mi odpovědi, když se na mě otočil a tak zjistil, komu více než potměšilý hlas patří.

,,Ale že jste mi taky ještě neřekl o své přítelkyni," usmála jsem se povzbudivě aniž by přítomný pohnul brvou, ,,a nebo snad utajené manželce? A nebo je to milenka?"

,,Je to kamarádka," pronesl po okamžiku.

,,Ale nebuďte tak skromný. Nemusíte se za to stydět, každý má přece v životě jiné priority."

,,Je to jen kamarádka," zopakoval mi opět z očí do očí, zatímco jsem ho více a více ponoukala.

,,Ale no tak, někdo kdo s vámi nakupuje v Marks & Spenceru přeci nemůže být JEN kamarádka."

,,Ale jistě že může."

,,V-vážně?" svěsily se mi koutky.

,,Ano."

,,Sakra," zamumlala jsem zatímco jsem zjišťovala jak se mu mé plánované vítězství vytrácí před očima.

,,Už jsem hotová, můžeme jít," přišla po okamžiku blondýna, zatímco si dávala peněženku do kabelky a následně se na mě zaraženě podívala tak jako následně na tmavovláska. Nějakou chvíli mezi námi třemi panovalo až trapné ticho kdy jsme přemýšleli, kdo má promluvit první, však aby to pak nezakončil ještě více trapně.

,,A-asi jsem vás vyrušila, doufám, že to nevadí," trapně se přítomná usmála.

,,Ale vůbec ne, zrovna byla na odchodu, že? Však abych nebyl neslušný - Patricie, to je utečenec z ústavu, kterému se dnes říká tajná služba," představil nás zatímco já mu věnovala svůj nesouhlasný škleb.

,,Vtipálku," roztáhla jsem rty, ,,no nic, už vás raději nechám jinak mě asi zabijete pohledem," podívala jsem se na Brightona a začala se na patě otáčet směrem k čekajícímu Andrewovi, nakonec jsem sebou opět cukla zpět, ,,sice jste mě vyvedl z omylu ale přeci to musím zkusit, protože mě se to stejně celé nezdá. Vážně jste si jistí, že tu nikde nic nejiskří? Ani trošičku? Ono se to totiž může ještě vyvinout. Jen tomu dejte čas. Na poprvé to nemusí totiž vždy vyjít tak jak byste si to představoval."

,,Vážně si myslíte, že bych s někým šel na rande do obchodu s potravinami?" pozvedl černovlásek obočí zatímco já mu oplatila velice tázavý pohled.

,,Já bych s tebou na rande do potravin šla," pozvedla Patricie pobaveně obočí, ,,alespoň bys mi koupil zásobu vína, které jsi u mě naposledy s takovou chutí vypil.

,,JEN kamarádka?" pozvedla jsem obočí.

,,Ano," ušklíbl se přítomný.

Nakonec jsem svého vyzvídání konečně nechala a vydala se zpět za Andrewem, však ještě jsem zaslechla posledních pár vět, které propluly mezi Brightonem a blondýnou:

,,Na Netflix nedávno přidali ten nový díl Padesáti odstínů, nechtěl by jsi se přijít podívat se mnou, když máš volný víkend? Možná si kvůli tobě i uklidím."

,,Jen mi slib, že tě zase při těch sexuálních scénách nechytne nálada a já ti nebudu muset hledat ten růžový vibrátor, který jsem ti dal jako vtip k narozeninám."

,,Ale to jak jsi se u toho zasekl pod postelí byl vážně vtipný pohled," zasmála se Patricie.

,,Proboha, on mě jednou přivede do hrobu," vyvalila jsem oči, když už jsem stála u Andrewa, ,,raději pojďme dál hledat ten dárek. Tohle z hlavy jen tak nedostanu. Prý jen kamarádka. To mu tak budu věřit. Nemůžeš být jen něčí kamarádka, když ti hledá vibrátor pod postelí."

,,Na tohle netuším jak odpovědět. Já totiž nikdy nikomu pod postelí vibrátor nehledal," odpověděl stojící.

,,A chtěl bys to zkusit? Jsem si jistá, že u mě pod postelí bys našel i plno jiných věcí. Především ponožky a boty, které tam zatahal Junior."

Nakonec jsme se s blonďákem opravdu vydali směrem, kde jsme měli narazit na další potencionální možnosti sehnat hledaný dárek k Frederickovým jmeninám. Naše cesta však netrvala příliš dlouho a já si našla další letmé odběhnutí od našeho cíle.

,,Panebože, podívej se na tu kabelku," přilepila jsem se na výlohu obchodu, ,,a ty boty. Andrew, tam musím jít. Bude to jen minutka," chytla jsem blonďáka za předloktí a zatáhla ho sebou. Samozřejmě, že to pouze u bot a kabelky neskončilo. Zatímco mě můj společník zoufale následoval, já vesele probírala okolní regály, než jsem se se svým šerpou, který měl plnou náruč, neodebrala do kabinek.

,,Přijde mi, že tyhle kalhoty mi dělají příliš velký zadek," zamumlala jsem, zatímco jsem odhrnula závěs kabinky, abych mohla dostoupit od zrcadla v ní a mohla se na sebe pořádně podívat, ,,Andrew, co myslíš?"

,,Myslím, že to těch by se Frederick určitě nevešel," odpověděl, když si hlavu podepíral znuděně dlaní, ,,navíc ti to teď neladí dohromady. A vůbec nemluvím o kombinaci bot a kabelky."

,,Dobře, když ti to najednou tak jde, tak mi běž vybrat něco, co se k sobě bude hodit," pozvedla jsem směrem k sedícímu obočí.

Ten posléze vstal a za pár minut se vrátil s pár módními kousky, které mi podal abych si je vyzkoušela.

,,Páni," zarazila jsem se, zatímco jsem sledovala svůj odraz v zrcadle již v Andrewově outfitu, ,,ono to vážně vypadá dobře. Jsi si jistý, že k sobě v životě hledáš ženu a ne muže?"

,,Já nikdy neřekl, že..."

,,Psst," přiložila jsem blonďákovi prst na rty, ,,to, že mají gayové dobrý vkus na módu je vědecky prokázáno a není se za co stydět."

,,Já nejsem gay," svěsil Andrew obočí.

,,Ale jistě, že nejsi," uculila jsem se na přítomného.

,,Ne, nejsem gay," zopakoval přítomný, ,,jsem pansexuál."

,,P-pansexuál?"

,,To znamená..."

,,Já vím, co znamená pansexuál," lehce jsem odsekla, ,,a-a to myslíš vážně?"

,,Ano, myslím," podíval se mi přítomný dlouze do očí, ,,jen to prosím nikde nerozkřikuj. Nikomu jsem to ještě pořádně neřekl a ty jsi vlastně první, kdo to ví."

,,Neboj, budu držet jazyk za zuby," pokusila jsem se přítomného uklidnit, ,,ale páni, tohle jsem vážně nečekala. No nic, když už jsem tě donutila k coming outu, tohle si koupím, protože to vypadá vážně dobře, seženeme Frederickovi ten dárek a musíme tě někdy nějak oslavit."

,,Hlavně s mírou. Víš jak to s tebou a tvými sexuálnímu choutkami chodí, když jsi opilá."

,,Ale," mávla jsem rukou, ,,dám si nealkoholickou Piña Coladu. S deštníčkem," zašklebila jsem se.

Nakonec jsem do svého šatníku zařadila Andrewem vybraný outfit a společně jsme prošli i zbytek obchodního centra, kde jsme opravdu k našemu překvapení našli něco, o čem jsem jak já tam blonďák usoudili, že je vhodné jako dárek. Po konci naší obchodní seance jsem svého společníka při cestě domů vysadila na půl cesty a ještě mu dala pár užitečných životních rad, tak já to už mám za posledních pár dní ve zvyku.

,,Andrew, ať už se v životě rozhodneš to dát dohromady s kýmkoliv, pamatuj si že nesmí být hezčí než Frederick, jinak budu žárlit a pokud to bude ona, tak ať má alespoň smysl pro humor. Tak jako já. A nezapomeň na ochranu, protože jak HIV tak děti jsou pěkní neřádi."

,,Ano mami," povzdechl si pobaveně Andrew, když zoufale nad mou snahou být podporující přítel raději vystoupil z auta a já mu už na oplátku jen dětinsky zamávala.

Zatímco on pokračoval chůzí po chodníku, já si v rychlosti zkontrolovala notifikace, zda mě nebylo potřeba k záchraně světa, když jsem sháněla dárek pro svou drahou polovičku. Svět pro jednou mou přítomnost nepotřeboval a tak jsem se vydala směrem k domovu. Na nejbližším semaforu jsem však musela zastavit a tak se mi podařilo dohnat blonďáka, který stál ihned vedle mě na přechodu.

,,Andrew, kdyby mi to s Frederickem v budoucnu nefungovalo, tak si ho můžeš vzít místo mě. Ale musíš mi ho občas půjčit, jinak by mi neměl kdo vařit," pozvedla jsem povzbudivě obočí.

,,Že já ti dnes vůbec něco říkal," povzdechl si opětovně, ,,zkus na ten dnešní coming out zapomenout."

Zatímco blonďák pomalu litoval, že dnes nedržel jazyk za zuby, já pokračovala v cestě, dokud jsem se nedostala domů, kde jsem svůj koupený dárek nezabalila a pak už pouze za Juniorovi přítomnosti nečekala, až se na krátkou návštěvu nestaví i třetí člen domácnosti. Toho opět první přivítal čtyřnohý vysavač a posléze i já.

,,Jsem ráda, že jsi se dnes stavil," usmála jsem se a zpoza zad si vytáhla zabalený dárek, ,,tady jsem ti něco koupila. Všechno nejlepší k svátku, zlato."

,,Takže letos nebude sex za odměnu?" pozvedl brunet pobaveně obočí s překvapením, že jsem se na něj pro jednou nevytasila s dalším nepovedeným modelem krajkového spodního prádla.

,,Tenhle rok jsem ti ho už dala k Novému roku, Velikonocům, Valentýnu a na Den Svatého Patrika... Ale pokud chceš, tak ani teď nemusíme vynechat tradici i přesto že tím nemusím zakrývat, že jsem ti nepořídila žádný dárek. No tak už to otevři," pobídla jsem přítomného zatímco on začal pomalu z krabičky loupat balící papír.

,,Chytré hodinky?" zarazil se při pohledu na obsah svého balíčku, ,,a dokonce na každou ruku jedny."

,,Těsně vedle," vyvedla jsem bruneta z omylu, ,,jsou to náramky, díky kterým spolu můžeme být v kontaktu i když nejsme spolu a zrovna se nám nechce psát SMS nebo cokoliv podobného. Podívej - když si jeden nasadíš ty a druhý já, tak na ten náramek můžeš poklepat a já to pak taky ucítím. Dokonce jsem k tomu udělala i legendu," sáhla jsem do krabičky pro papírek ležící vedle návodu, ,,jedno klepnutí znamená miluju tě, dvě poklepání znamenají chybíš mi a tři poklepání znamenají mám hlad."

,,A-a co se bude dít, pokud ucítím, že to třikrát zabrní?" zarazil se Frederick pobaveně.

,,To znamená, že od obdržení signálu bude v následujících dvou pracovních dnech potřeba tvá přítomnost zde abys uspokojil svou hladovějící partnerku," uculila jsem se, ,,a pokud tomu bude předcházet signál pro chybíš mi, tak očekávej mou osobu ve tvé přítomnosti v intervalu dvaceti minut po obdržení. Ale neboj, dala jsem si limit, že mám hlad můžu použít jen jednou denně," uculila jsem se, ,,a teď pojď, tradice čeká. Dokonce mám na sobě podprsenku, kterou umíš rozepnout..." chytila jsem bruneta za předloktí a zatáhla ho do nejbližších dveří, které patřily ložnici.

A víte co? Možná to nakonec všechno dopadlo dobře. Sice tu bylo pár bouřlivých momentů mezi mnou a Brightonem, ale i tak si myslím, že je rád, že někoho tak otravného jako jsem já v životě má. Abych však uzavřela vše co si uzavřené zaslouží být. Gretu a její kumpány si vzal na krk sám zákon a teď jistě na nějakou dobu pobudou za mřížemi. Tak jako můj známý brazilský prezident, u kterého se prokázalo, že měl v celé té ilegální akci prsty, tak je okolo toho spoustu otázek a jistě i soudů. A samotný TOXIC a Amazonia? Jsou to dvě dobře vybudované firmy, proto se jich ujala skupina podnikatelů, aby z ní odstranili vše to ilegální a tak postupně, díky ne tak zabijáckým obsahům produktů, vymýtili ten již tak v zemi zažraný plán. A já už jen budu doufat, že si svět alespoň na nějakou dobu dobře rozmyslí to, zda zase někde způsobí katastrofu a já si budu moci alespoň vydechnout...