Ani nedovedu slovy popsat jak jsem se na obědě přejedla. Cítila jsem se jako bych měla co nevidět porodit celou lidskou populaci, ale rozhodně jsem toho ani v nejmenším nelitovala. Zamotaná do nejteplejších kalhot, pár vrstev mikin a těch nejvíce kýčovitých růžových chlupatých ponožek mi bylo více než dobře, dokud Marshall neoznámil, že nás čeká další úkol. Úkol, při kterém jsem svůj stávající outfit musela ochudit na jednu jedinou věc: plavky. Vážně mě to bolelo, když jsem se v pokoji úpěnlivě svlékala a brala si na sebe plavky doufajíc, že se v nich alespoň zahřeju, to byla však mylná představa.

Vlastně, vůbec jsem nevěděla, že tu je bazén, až do teď, protože asi nebudu chodit v plavkách do posilovny nebo na venkovní opičí dráhu. I přes to jsem přes sebe natáhla mikinu, aby se ostatní necítili pohoršeni mým těhotenským břichem. Na místě, přesněji u bazénu, kde už jsem svou mikinu nechala daleko za sebou na místě zvaném šatna jsem s rukama na prsou házela vážné pohledy na všechny ostatní.

,,Doufám, že umíš plavat," podívala jsem se na Chase, který zrovna přišel.

,,Bohužel ano," těžce polkl, než ho vyrušil Andrew.

,,Doufal jsem, že tu budu moct dělat dojem alfa samce než jsem zjistit, že to tu nebude mít moc účinek," zakřenil se.

Už od prvního pohledu na jeho šortky byla vidět nepadnoucí velikost, u které by vůbec nebylo od věci, aby tu chodil bez nich, možná by si i přilepšil. Už teď se mu v nich totiž rýsovalo úplně všechno, i to co tam pravděpodobně ani neměl.

,,To jsi si měl rozmyslet ještě než jsi z té jediné samičky vymáčkl plíce. Nicméně, nemyslím, že jsi to s těmi dětskými plavkami vylepšil," poplácala jsem ho po zádech, ,,ale takhle to bohužel ve smečce nechodí."

,,Jacksone, ty tvoje půlky se na mě smály až do sprch div jsem se neusmál taky," zašklebil se Nicholas, když už nebyl jediný koho pozornost spadla na blonďákovy plavky.

,,Taky bych se usmál, kdybych si viděl na záda," odfrkl si Andrew na odpověď.

Po chvíli přišel i Marshall, který svůj outfit vůbec nezměnil. Tedy až na kotníkové boty, místo nich měl žabky a na krku mu visela píšťalka. Samozřejmě než nám oznámil pointu dalšího úkolu, nedokázal si nerýpnout do toho jediného, na co směřovala pozornost všech ostatních přítomných.

,,Takže, než tu pro Jacksona zařídíme nudapláž, rád bych jen řekl to, že pokud neumíte plavat, teď se to dozajista naučíte, velmi rychle," uchecht se, ,,teď ale k úkolu, který je více než banální - na dně bazénu je několik kapslí, které se pokusíte vylovit."

,,To je vše?" zarazila jsem se nad až moc lehkým zadáním, ve kterém musel někde být háček.

A samozřejmě že byl. Když jsme už do bazénu chtěli vlézt, zjistili jsme zásadní problém. Bazén byl tak hluboký, že jsem sotva viděla na dno. Až když jsem se podívala na cedulku kousek ode mě, zjistila jsem, že monstrum přede mnou je patnáct metrů hluboké.

,,Doufám, že tam dole máte alespoň Krakena, jinak je to teda dost trapný," podívala jsem se do hloubky, když jsem do vody nepatrně namočila jedno chodidlo.

,,Jistě každý den ho krmíme a já si s ním chodím po večerech hrát," povzdechl si Marshall opět založenýma rukama na prsou.

Když jsem spokojeně splívala na hladině, vážně jsem měla pocit, jakoby mě mělo něco každou chvíli stáhnout pod vodu. Když už jsem se pokoušela trénovat zadržení dechu, nedostala jsem se přes půl minuty, což mi pro patnáct metrů rozhodně nestačilo. Nakonec jsme se dozvěděli, že kapsle můžeme lovit pouze po jedné. Stále nám to bylo k ničemu. Nakonec jeden z přítomných skočil z nedalekého můstku šipku, aby se na dno dostal rychleji. Nakonec vyplaval společně s jednou kapslí, která nám však záhy přinesla zklamání.

,,Nic tam není," zarazil se Frederick, když mimo vodu kapsli otevřel a vytáhl z ní kus čistého papíru.

,,Možná jsem se zapomněl zmínit, že pouze v jedné je to, co hledáte," ušklíbl se Marshall a já měla chuť se utopit.

Pouze pár lidem se podařilo dostat i na dno a najít tu pravou kapsli a zjistit, co je v ní. Mezitím, co těch pár úspěšných popadalo na mokrých dlaždicích okolo bazénu dech, já dostala za úkol odhalit naše poselství.

,,Gratuluji, dokončili jste další úkol a tím prokázali schopnost zadržet dechu," začala jsem číst a sama pro sebe se usmála, ,,teď již ale k příjemnější části. Jste u bazénu tak se alespoň jednou pořádně bavte," zarazila jsem se.

Všichni okamžitě naskákali zpět do vody, však já už chtěla zkusit pouze jednu věc.

,,A půjdete tam s námi?" podívala jsem se na Marshalla vedle mě.

,,Vypadám na to snad?" ušklíbl se.

,,Prosím, Marshalle," pověsila jsem se mu jako malé dítě na paži a udělala psí oči, ,,pojďte taky do bazénu, vsadím se, že máte maskáčové plavky, tak jako vaše kalhoty. Možná na nich je bílý proužek," vycenila jsem zuby.

Věnoval mi dlouhý pohled bez výrazu, však já ho nepřestávala pozorovat. Nakonec jsem ho přemlouvala tak dlouho dokud neodešel se slovy: Máte to mít. Ani jsem nešla zpět do vody ale posadila jsem se na břeh a čekala na výsledek mého deseti minutového snažení.

,,Megan, pojď do bazénu," vykoukla na mě z vody Chaseova hlava.

,,Až za chvíli, právě se mi podařilo nemožné," ušklíbla jsem se.

Zmateně se na mě podíval, než se Marshall vrátil, a já se neubránila úsměvu, protože jsem se se svou hypotézou vůbec nespletla. Jeho plavky byly opravdu maskáčové, i když bez toho bílého proužku.

,,Já jsem to věděla!" zasmála jsem se.

Píšťalku měl stále pověšenou na krku, však na nose mu přibyly sluneční brýle.

,,Na co takový upgrade, když tu nejsou okna?"

,,Cítil jsem se kvůli vám příliš obnažený," ušklíbl se a založil si ruce na holou hruď.

Já ho další chvíli pozorovala, než jsem se mu přisála na nohu jako pijavice.

,,A teď byste s námi mohl jít do bazénu," ušklíbla jsem se.

,,Nemyslíte, že jste mě pohoršila už dost?" sklonil ke mně hlavu.

,,Já jen myslela, že se umíte pobavit," usmála jsem se.

,,Všeho s mírou, Harrowerová, všeho s mírou."

Dalších pár okamžiků jsem smutně seděla, dokud si nevšimla Fredericka, jak pomalu vylezl z bazénu a postavil se za Marshalla, při naznačení abych ustoupila.

,,Tak když si nedáte říct, nebudu vás nutit," ušklíbla jsem se a v něm to vyvolalo nejistotu.

Když jsem se odsunula, stále jsem ho sledovala a čekala dokud se nestane to, na co jsem čekala. Během dalších pár vteřin do něj brunet strčil a on spadl do vody. Chase div nestačil uhnout, když se vyhýbal naší oběti.

,,Doufám, že umí plavat," zarazila jsem se, když se Marshall ani po dobrých deseti vteřinách nevynořil, však po chvíli se na místě jeho dopadu začaly na hladině objevovat bublinky, ,,o-on se topí!" zpanikařila jsem.

Bez rozmyslu jsem skočila zpět do vody, ale nakonec jsem zjistia, že jsem byla o krok pozadu. Marshall se držel stěny bazénu aby nevyplaval a až pošetile mě sledovat s kolíčkem na nose. I když se mi na jednu stranu ulevilo, na stranu druhou jsem mu skočila na špek a on si ze mě teď bude moci utahovat.

,,Já jsem vždy o krok napřed," zasmál se, když jsem se konečně mohla nadechnout.

,,Měla jsem vás tam nechat, abyste se utopil. Kdo by se smál pak?" ušklíbla jsem se.

,,Já už pravděpodobně ne," odpověděl.

Po zbytek naší návštěvy bazénu jsme se rozhodně nikdo nenudil, v mělké části bazénu, odkud vedl svah až do našich patnácti metrů jsme pořádali vodní bitky, ve kterých jsem začínala být od kola ke kolu lepší a lepší. Nakonec jsem měla ale pocit, že jsem zhubla svůj dnešní oběd. O to víc jsem se mohla těšit na večeři. Večer mě vše příjemně bolelo, a i když jsem měla v uších vodu ještě z bazénu, lépe se mi tu ještě nespalo. Pouze jsem doufala, že jsme Marshalla natolik unavili, aby nám přes noc nebo v brzkých ranních hodinách nevymýšlel další úkoly.

Ve svém teple jsem pod peřinou nebyla skoro vidět. I tak mě občasně přes celou noc budily hlasy z chodby, která však byla i tak daleko. Občasně jsem z rozespalosti poznala Marshalla, dalších pár hlasů zdejšího personálu v podobě doktorů z ošetřovny a... a hlas který mi byl více než cizí. Ani nemluvil anglicky, ale se silným přízvukem jazyka, krerý jsem nedokázala rozpoznat. Nakonec vše utichlo a já opět usnula stále přemýšlejíc nad tím vším rozruchem.