Nejsem tu ani hodinu a už přicházím o rozum. Všichni jsme usoudili, že každý se bude věnovat povinnostem, které mu jeho batoh umožňuje. Andrew se nakonec odebral pomáhat stavět stany ostatním, protože sám nevěděl, co má se svou nemalou výbavou zbraní dělat. Chase se zatím pokoušel postavit stan, krerý v batohu taktéž měl se svými sekyrkami a dalším nebezpečným náčiním. Já se mezitím pokoušela zapálit oheň a nepodpálit při tom celý les. Nechceme přeci aby to dopadlo jako v Amazonii. Nejdříve jsem si nanosila s blízkou kýlou kameny, které jsem rozestavěla do kruhu a za pomoci Chaseovy příruční lopatky jsem se skautským pocitem vykopala menší díru, do které jsem následně naházela suché roští z okolí. Vše jsem se pokoušela dlouhou dobu zapálit za pomoci sirek, však vítr mi zrovna nepřál do karet.

,,Myslím, že bys měla použít tohle, když to se sirkami neumíš," hodil na mě Nicholas svůj zapalovač, který se mi odrazil od hlavy a spadl mi vedle nohy.

,,Díky za připomínku, ale zvládla bych to i bez něj," ohradila jsem se a přeci jen zapalovač použila.

Během chvíle už můj táborák splňoval svou funkčnost a já se sama pro sebe usmála. Nicholas se v tu chvíli rozhodl vrátit pro svůj zapalovač s fotkou nahého ženského těla.

,,Hele, měls pravdu. Vážně to s ním jde lépe, asi si ho nechám," ušklíbla jsem se, ,,ty tady máš menší kompenzaci," hodila jsem mu sirky s posledním dodatkem, když jsem mu jeho zapalovač naposledy ukázala, ,,a myslím, že bys s tím kouřením měl přestat, není to zdravý. Holkám se to nelíbí a myslím, že téhle obzvlášť ne."

On se na mě zaraženě podíval, než se za ním ozval hlas jednoho z jeho kumpánů.

,,Kouření nemusí být jen nezdravý, jde o to co kouříš," plácl ho provokativně přes zadek.

,,Jestli to tu bude takhle dál pokračoval, klidně s tím tvým zdravým kouřením začnu. A ty budeš první," otočil se na něj naštvaně zatímco odešel stavět další stan.

,,Můj testosteron už se nemůže dočkat."

,,Ještě že nejsem chlap. Když by byl naštvanej, ještě by mi ho mohl ukousnout," zarazila jsem se nad svou až bizarní úvahou.

Chvíli jsem sledovala svůj plápolající oheň, než mě vyrušil příchod Fredericka.

,,Tady jsou nějaké větve. Nemám zrovna nic moc co dělat, tak jsem alespoň přinesl něco na podpal," usmál se a vedle táboráku položil hroudu suchého roští.

,,To jsi nemusel, je to tu okolo tolik, že se sbírá samo," usmála jsem se.

Chvíli jsem se na něj dívala dokud si i on nezačal připsat trapně, než jsem konečně něco řekla.

,,Až teď jsem si všimla, že nemáš brýle," přimhouřila jsem oči.

,,J-já je vlastně měl jen první den. Na Scotland Yardu. Tady už jsem nosil jen čočky, ale dnes ráno jsem si je zapomněl vzít, takže teď nemám ani jedno. Měl jsem je jen na blízko," podrbal se na zátylku.

,,Toho jsem si ani nevšimla," zarazila jsem se se začervenáním, než mě vyrušil až moc hlasitý výkřik Chase, který se pokoušel postavit stan. Tedy až do této chvíle.

,,A-a-asi jsem přišel o oko!" propadl panice držíc si pravou část obličeje.

,,Už běžím," ozval se Frederick a okamžitě doběhl ke svému batohu s léky a dalším doktorským vybavením, kde nastal hlavní problém.

Brunet se chvíli prohrabával celým zavazadlem a postupně mžoural na malým písmem psané etikety krabiček s léky. Jeho kontaktní čočky by nám přišli vhod. Po dlouhé minutě už jsem viděla jak Chaseovi začala protékat mezi prsty krev přičemž jsem se už vážně vyděsila, že o oko opravdu přišel.

,,K-kapky do očí?" podíval se na něj Frederick vyděšeně, když konečně našel něco, co dokázal přečíst.

,,Vážně? Právě jsem o jedno oko přišel, přijde jako adekvátní řešení?" pokračoval Chase hystericky.

Po další chvíli už jsem to nevydržela, Fredericka odstrčila a pokusila se Chase ošetřit. Usoudila jsem, že mu do obličeje vystřelila neupevněná část jeho stále nestojícího stanu. Nebudu lhát, ale kdyby stál o jen milimetr blíže, oko už by teď vážně neměl. Ránu okolo oka jsem mu vyčistila a s nejlepším nápadem mu obvázala hlavu obvazem aby se s okem nestalo něco horšího. Náplast jsem našla bohužel až když už bylo hotovo.

,,Myslím, že by si na post doktora měl jmenovat někoho jiného, takhle by to v budoucnu nedopadlo moc dobře," podívala jsem se na přihlížejícího Fredericka, který jen tiše se souhlasem přikývnul, ,,a ty Chasi, ten stan ti postaví někdo jiný, protože nechci ani přemýšlet, co horšího by se ti mohlo stát.

Když jsem mladíkovi obvaz dostatečně upevnila, pokusila jsem se mu alespoň nadlehčit situaci:

,,Ber to z té lepší stránky. Teď jsi skoro jako pirát, ale bez lodi."

,,Pochybuju, že pirát by se dokázal zranit při stavění stanu," pípnul stále vyděšeně.

,,Nemají piráti náhodou ještě dřevěnou nohu?" otočil se Andrew.

,,Támhle mám batoh plný sekerek, můžeš mě toho utrpení ušetřit už teď," ukázal Chase na svůj batoh nedaleko něj.

Já už jen slyšela Nicholasův úšklebkem, ale tomu jsem nevěnovala pozornost. Chase se šel posadil na nedalekou kládu, zatímco já s Frederickem jsme stavěli jeho osudný stan. Chvíli nám to zabralo, ale po dobrých dvaceti minutách bylo hotovo. V tu chvíli začala i klesat týmová morálka kvůli vynechané snídani. Již v hloubi duše jsem věděla, kdo má všechny konzervy a ostatní jedlé věci na starosti, ale i přesto jsem se vydala zjistit, jak na tom jsme.

,,Kolik máme konzerv?" podívala jsem se na toho posledního, koho jsem dnes chtěla podrobit svému výslechu.

,,Dost," odpověděl Nicholas.

,,Ty jsi je nepočítal, že ne?"

,,Počítal," odsekl naštvaně, ,,a máme jich dost."

,,Nevím co ti připadá dost, ale pokud bychom jich měli mít dost pro každého ke snídani, obědu a večeři po celé tři týdny, muselo by jich být skoro třináct set, o čemž silně pochybuju," podívala jsem se na něj vážně a raději se vším naším jídlem prohrabala sama.

Ze začátku jsem měla dobrý pocit, ale čím víc jsem se blížila ke konci, tím mi přišlo, že je toho méně. Po krátké úvaze při našem počtu nám vše, co tu máme vydrží sotva deset dní. Zatím jsem nechtěla plašit, proto jsem jen vytáhla pár balení slaných sušenek v domnění chabé snídaně. Všichni protestovali, protože nikomu nestačí dva suchary. Dlouho jsem přemýšlela, co budeme dělat až nám jídlo dojde, ale do mého periferního vidění vloudil Chaseův batoh. Batoh ve kterém měl prut na rybaření. Někde tu musí být řeka nebo rybník. Všichni ostatní mezitím seděli okolo ohně a stěžovali si zatímco já vzala pár věcí z Chaseova zavazadla a vydala se směrem kam Marshall ukázal na nádrž s vodou.

Po dobré čtvrt hodině jsem byla na místě a oddechla jsem si, když se předemnou objevila vodní plocha. Ulevilo se mi, i když jsem zaregistrovala menší dřevěný domeček po své pravici, na kterém byla cedulka - užitková voda / pitná voda. Pak už mi nezbylo nic jiného, než se pustit do toho jediného o čem jsem v životě jako městský člověk slyšela - rybaření. První problém nastal už při namotávání vlasce, o kterém jsem neměla nejmenší tušení jak ho na prut umístit.

,,Megan?" ozvalo se za mnou známým hlasem značně udýchaně.

,,Chasi? Co tady děláš?" podívala jsem se na mladíka, když ke mě došel.

,,Všichni se neustále dohadují a nadávájí. Poslouchat je se po chvíli už zkrátka nedalo, navíc, viděl jsem jak odcházíš a bál jsem se aby se ti něco nestalo," usmál se.

,,Máš pravdu, někdy jsou horší než skupina puberťaček pomlouvající všechno okolo," zasmála jsem se stále se pokoušejíc přijít na něco užitečného s vlascem.

,,Nechceš pomoct?" podíval se na mě po chvíli přítomný, když jsem málem spadla do vody za mnou.

Souhlasila jsem a Chase během chvíle vyřešil můj problém.

,,Kde jsi se to všechno naučil?" vyvalila jsem oči když pokračoval ve své práci s prutem, kterou mu stěžovalo zavázané oko.

On se až pobaveně usmál.

,,Jako kluk jsem byl neustále zavřený u sebe v pokoji. Táta už to tenkrát nevydržel a každou neděli mě brával na ryby, prý abych se alespoň opálil jiným světlem než tím z počítače," pozvedl koutky a připravený prut mi podal.

Já se pokusila nahodit jako profesionální dobrodruh z BBC dokumentu o rybaření a už jsem mohla jen čekat.

,,Musím ti něco říct, ale slib mi, že to neřekneš nikomu jinému," zarazila jsem se.

Chase si sedl do trávy vedle mě a tiše poslouchal.

,,To jídlo, které máme nám vydrží sotva deset dní, proto jsem sem šla a pokusila alespoň najít jinou variantu jak sehnat něco poživatelného. Pokusím se od Nicholase všechno dostat, aby to nesnědl, ale musíme se připravit na nejhorší."

,,Je to tu zkrátka divočina. Vždyť se podívej na mě," usmál se a ukázal na svůj obvaz, ,,na jednu stranu teď všichni nadávají, ale zato budeme mít co vyprávět."