Pokrčil jsem rameny a jen se usmál.

,,Půjdu moc ráda," přikývla.

,,Fajn, a teď pojď spát, chci abys byla zítra fit," usmál jsem se a pak rychle sešel schody. 

***

A ona byla fit, ne jen tak fit.... Byla naprosto ultra megálně fit. Modré dlouhé šaty jí sahaly až na zem, na nohách měla takové botičky z pásečků, nechápal jsem, že v tom někdo může chodit, ale ona šla, jako kdyby to bylo normální, elegance sama. Vlnila se v bocích a šaty házely lesk po celé místnosti. Tváře měla růžové, když stála v půlce schodiště, váhavě se na mě podívala, styděla se, poznal jsem to na ní. A tentokrát to nemohla skrýt, protože její vlasy byly stažené do ozdobného drdolu.

     Koukal jsem na ni s otevřenou pusou, probudilo mě až uznané zapískání Maxe a Paula, kteří stáli vedle mě.  Překvapeně jsem zamrkal, dopnul knoflík na saku a zbytek schodů vyběhl za ní. Až před ní jsem se zastavil, uklonil jsem se a nabídl jí ruku, pak jsem se na ni podíval a lišácky se usmál. Tohle gesto jsem viděl v nějakém mudlovském filmu a vždycky jsem si to chtěl vyzkoušet. Myslím, že se to jmenovalo Tantanic. No prostě nějaká loď.

,,Jsi nádherná," špitl jsem a ještě jednou si ji prohlédl, očima jsem se zastavi asi o půl vteřiny dýl u jejího výstřihu.

,,Děkuju," usmála se.

Koukl jsem jí přes rameno, po schodech scházela Nailah s Melody. Polkl jsem, zadíval se do země a ustoupil.

,,Ahoj Seane," ušklíbla se Melody.

Nečekal jsem to, vylekaně jsem zvedl hlavu a zachytil varovný pohled Nailah. Rychle jsem se pokusil o namyšlený výraz, prohrábl jsem si vlasy.

,,Dámy! Sluší vám to," usmál jsem se.

Melody se jen zasmála, chytila Nailah za ruku a políbila ji, pak už běžela dolu ze schodů, Nailah táhla za sebou, ta se na mě jen otočila a zatvářila se... no nejsem si jistý, co ten výraz měl znamenat. možná děkovala, možná se omlouvala. Každopádně když procházela kolem Paula, vypadalo to, že jí zabije. Prosím, a to se to stalo před takovou dobou. Vlastně bych na to asi zapomněl, nechápu, že se Nailah podařilo se mi s Mel tak dlouho vyhýbat. 

,,Neviděla si ty naše?" řekl Max, aby rychle změnil téma.

Ria se ani nenadechla.

,,Už je vidí!" zasmála se Thalia.

Taky jí to slušelo, měla stříbrné šaty až na zem a vlasy se jí vlnily do kudrlinek, vedle ní stála Page ve žlutých šatech. Jak moc jsem Paula litoval, ona automaticky počítala s tím, že půjdou spolu a on tak moc nechtěl!

     Nabídl jsem Rie rámě, poplácal jsem Paula po rameni a odešli jsme. Místnost byla nádherná, všude hrála hudba a byl slyšet smích. Všichni byli tak nádherně ustrojení. A to ani nemluvím o té vůni. Strašně moc jsme od první akce povýšili. 

,,Dámy a pánové!" začal po chvíli mluvit ředitel, ,,jsem rád, že se letos koná tento nádherný ples. A jsem ještě radši, že jste si ho připravili vy sami. Vypadá to, že jste si s tím dali opravdu záležet, a tak bych vás neměl zdržovat nudným uvítáním. Přeji vám, aby jste si to užili!" mávl rukou a hudba se znovu rozezněla.

Celý sál se roztleskal.

,,Zatancujeme si?" usmál jsem se na Riu.

Přikývla a chytila mě, začali jsme tancovat waltz. Byla tak skvělá. Tancovala s lehkostí, hlavu měla odkloněnou a zbytkem těla se mě dotýkala. Vypadala jako ta slečna na fotce s tátou, kde tancovali. Táta byl skvělý tanečník, dokonce vyhrál pár soutěží.

Ač to bolelo, držel jsem loket nahoře a na bolest jsem vlastně zapomněl, díval jsem se na ni. Až pak, při jedné otočce jsem zahlédl Siu s jejím partnerem....