19.-20.listopadu
,,Tak pojď, musíš se s ním usmířit," poplácal mě Max po zádech.
Zvedl jsem k němu pohled a hodil si tašku přes rameno. Na sobě jsem měl bílé triko a šedé tepláky, na nohou boty na běhání. Vlasy jsem měl mokré a vlastně trochu i triko, protože jsem se neutřel úplně do sucha. Povzdechl jsem si a přikývl. Měl pravdu.
***
Ležel jsem na lavici, hlavu jsem měl položenou na rukách a znuděně jsem pozoroval tabuli.
,,Nenudím vás, pane Zanetti?" povytáhl Slughorn obočí.
Narovnal jsem se a lehce se ušklíbl, už jsem se nadechoval k odpovědi, ale on mi ukázal dlaň, aby mě umlčel.
,,Běžte si sehnat přísady, ano?"
Jen jsem přikývl a s povzdechem si začal vše připravovat.
,,Většina z vás, jako kdyby si ani neuvědomovala, že letos skládáte zkoušky z NKÚ, ale varuji vás, ani ty nejnadanější studenti z vás nesloží zkoušky bez jakékoliv přípravy," šlehl pohledem po mně a Maxovi.
,,Ale Pane učiteli, oni se učí, no vážně," zasmál se Paul.
,,Ne ne!" okřikl ho Max.
,,Pane Berlusconi, učit se není nic, za co by jste se měl stydět," pokáral ho učitel.
,,Ale já se za to nestydím, prostě jen...,"
,,...prostě to máme pod kontrolou," doplnil jsem ho, když jsem viděl, že neví co má říct.
Učitel si povzdechl, chvíli nás skenoval pohledem a pak zakroutil hlavou.
,,Kruci kluci, co z vás jednou bude...?"
Těžko říct, jestli to byla otázka, každopádně mu nikdo neodpověděl.
***
Většina učitelů nám nakládala až moc úkolů, takže jsme teď seděli ve společenské místnosti a šprtali se. Museli jsme počkat, až všichni odejdou, přeci se nebudeme učit veřejně. Asi jo, asi nám zabralo učení méně času než jiným, ale my jsme chtěli vypadat ještě chytřejší.
,,Králíčku?" promluvil na mě zamyšleně Max.
Tak jo, tady si něco ujasníme.
NE! Nejsme homosexuálové, nepřitahujeme se a běžně se neoslovujeme sladkými přezdívkami! Prostě NE! Jenže když se mi ve čtvrťáku povedlo vykouzlit fyzického patrona, byl to lev. A jako na potvoru v tu chvíli Paul dostal nápad vymyslet nám přezdívky. Asi půlhodiny jsem jim rozmlouval přezdívky jako je Nenažranec, Běhací Magor, Ochranitel a podobně. A pak... pak Paula napadlo, že lev je vlastně král no a Max z toho udělal králíčka. Další dva týdny jsem věnoval všechno své úsilí do toho, abych jim to rozmluvil. No povedlo se mi jen jim domluvit, aby mi tak neříkali moc často na veřejnosti, no víte co, když se dva kluci oslovují králíčku...
,,Pergu?" zopakoval jsem stejným tónem.
Hah, taky dobrý příběh. Kdysi jsem dostal dopis od jedné holky, že by mi zaplatila, kdybych se s ní vyspal-ten dopis mám schovaný. Max dostal nějakou dobu na to stejný dopis od kluka. Perg je tedy zkratka slova Pergamen.
Jen tak mimochodem, v následujících deseti letech mu nehodlám přiznat, že jsem ten dopis napsal já a podepsal ho jménem jednoho Zmijozelčana, a to jen proto, že se mi furt vysmíval za ten můj dopis.
,,Myslím, že tak úplně nechápu druhou část pátého odstavce," svraštil obočí aniž by odtrhl oči od učebnice.
,,Vlastně to znamená, že by jsi za to šel do Azkabanu. Je to prostě nelegální." odpověděl mu Paul.
,,A proč to tam nenapíšou takhle? Proč to popisují jako idioti?"
,,Protože autoři učebnic?" zvedl jsem obočí.
,,Náhodou, za ten risk by to stálo," ušklíbl se.
,,Azkaban? Myslím, že je jen málo věcí, které by za něj stály," zavrtěl Paul hlavou.
,,Jsi moc velký srab, Romeo," Maxův úšklebek se rozšířil.
Dnešek je plný příběhů. Kdysi jsem v mudlovském divadle viděl hru, jmenovalo se to Romeo a Julie. Takže když jednou vypil Paul lektvar lásky a pak hodinu běhal za Riddlem, myslím, že jeho přezdívka byla jasná.
,,No jasně, tak taky by mi přišlo husté být zvěromág, ale Azkaban by mi za to asi nestál," podíval se na hodinky, ,,Pojďmě spát," žadonil.
***
,,Ale Mia má pravdu," povytáhl jsem obočí a podíval se na Harryho.
Byl divnej, myslím, že neměl moc zkušeností, takže byl dost mimo a přišel mi jako flákač. Ale jinak se to s ním dalo.
,,Souhlasím s nimi, přeci když to vyzdobíme do modro stříbrné, nebude se tam zlatá hodit. A vůbec, musí to přeci nějak vypadat," zamračila se, Bellatrix, ale jen malinko.
,,Když se na to však podívám z druhé stránky, místo modré bych použil zlatou, protože pak to nebude zavánět vyzdvihováním nějaké koleje," změřil jsem ji Miu pohledem a sjel očima k její kravatě.
Jen protočila očima a podívala se na Harryho.
,,Řeknete nám k tomu něco?"
,,Uhm... pokračujte v debatě, jde vám to skvěle," řekl trochu rozpačitě.
,,Tak co bílá? Bílá k Vánocům patří, a když přidáš stříbrnou a zlatou, bude to vypadat skvěle," navrhla Bellatrix a sladce se na mě usmála.
Opětoval jsem jí úsměv. Nápad se mi líbil. v tu chvíli někdo zaklepal na dveře, všichni jsme se k nim otočili.
,,Dále!" zavolal Harry.
Dovnitř vešla Charlotte.
,,Och, omlouvám se, že ruším," do tváří se jí nahrnula růžová.
Svůj úsměv jsem ještě rozšířil a prohrábl jsem si vlasy, než jsem však stačil něco říct, vstal Harry.
,,Charlotte, ne nerušíš!" přešel k ní, objal ji a políbil na čelo.
Brada mi klesla až ke kolenům.
,,Můžete jít," mávl Harry.
Myslím, že mě Bella vedla za ruku, protože si nejsem jistý, jak jsem se z té místnosti dostal.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top