V dnešní recenzi se budu věnovat fantasy příběhu Občas to někde bouchne od AlenaHeinrichova. 

Jako obvykle začnu coverem. Tady bych snad vytkla jen jedinou věc, a to je jméno. Vzhledem k tomu, že ses na Wattpadu přejmenovala, tak by sis měla nechat opravit i jméno na coveru. Jinak nemám dalších výtek. Tento přebal k příběhu naprosto sedí a i graficky je zpracovaný naprosto výtečně. 

Anotace.

"Svět, jak ho známe, visí na nitkách. Magii v něm střeží Síť a to po celá tisíciletí. Jenže jednoho dne ji prostě dojdou baterky a parta maníků ji musí obnovit. Neměla by to být nějaká těžká práce, vždyť už ji jednou vybudovali - v jiném životě.
Jak to dopadne, když se o to pokusí démoni, andělé, Bohové, entity, draci, inkubové, víly, dryády, trollové, skřítci a další havěť? Zachrání svět před chaosem? Udrží si své lidské podoby a zůstane magie pro normální lidi neviditelná? Nebo se všichni jen půjdou ožrat?
Uvidíte brzy na obloze."

Tak tomu říkám opravdu neotřelá anotace. Žádné kličky kolem, rovnou na dřeň, prostě tak, aby přilákala přesně tu sortu čtenářů, o kterou autorka usiluje. A to se mi líbí! 

Mám tu jen jednu drobnou poznámku, a to, že bych odstranila ty mezery na začáku odstavců. Klidně mezi odstavce dej volný řádek, ale ty mezery působí zvláštně a na mě osobně až rušivě. 

Příběh recenzuji, když má prolog a  čtyřicet čtyři kapitol.

Tak hned perlička na začátek. U prologu jsem si myslela, že ses chtěla jen vypovídat, co tě vedlo ke psaní tohoto příběhu (on už samotný název ukazuje na tuto variantu). Až potom mi to došlo. Tleskám za originální a překvapivý začátek. 

Co se týče chyb - začala bych tím, že máš v celém příběhu velké množství překlepů, vynechaných písmen nebo rovnou celých slov a chybějících mezer. No a v neposlední řadě ti sem tam chybí tečka či přebývají uvozovky.

Pravopis máš dobrý, čas od času se sice stane, že ti nějaké to i/y uteče, ale to nejsi jediná, komu se to stává. Ovšem viděla jsem v příběhu nemálo chyb v čárkách ve větách - občas je dosazuješ tam, kde být nemají a naopak zapomínáš tam, kde by být měli.

Další věcí je opakování slov. Není to žádná tragédie, ale i přesto bych tě na to ráda upozornila. Nejedná se totiž pouze o opakování slov v odstavci, ale někdy opakuješ slova rovnou i v jedné větě. Například hned v první kapitole ve větě "Démon, který vysává ze svých obětí pomocí sexu vysává život." máš dvakrát slovo "vysává".

Ještě než se přesunu ke stylu tvého psaní, tak tu mám jednu poznámku k ději příběhu. Překvapilo mne, že všechny Rheiny děti se nacházely ve stejném státě jako samotná Rheia. Vzhledem k tomu, že se reinkarnovali, tak by se dalo přepokládat, že mohou být rozeseti všude po světě, ale co jsem tak vyčetla z tvého příběhu, tak byli všichni více méně poblíž Rheina bydliště. Pokud jsem nezachytila nějaký detail, tak mě, prosím, oprav.

Ke tvému stylu psaní... Píšeš nespisovnou češtinou, což mi většinou v příbězích vadí. Osobně mám radši, když jsou příběhy psány spisovně a nespisovnost se používá maximálně v přímých řečích. Vzhledem k tomu, že je příběh psán ich-formou, tak je to snesitelnější, ale stále mi trvalo se začíst. Zabralo to asi tři až čtyři kapitoly, než mne natolik zaujala dějová linka, že jsem přestala nespisovnost (a v podstatě i další chyby) vnímat.

Ohledně nespisovnosti tu mám ještě jeden malý dodatek. Zarazilo mě, že všechny postavy mluví naprosto stejně, nejsou mezi nimi žádné nářeční či generační rozdíly, jako by všichni žili spolu celý život. Jediný Teodor se lehce vymyká více méně spisovnou mluvou, ale vzhledem k tomu, že v příběhu hovoří velmi zřídka, tak to občas vypadá, jako by pouze jediná postava vedla dialog sama se sebou. Přeci jen, každé z dětí vyrůstalo v jiné části státu, tak bych se nebála jim přiřadit nějaké nářečí. 

Co ovšem musím říci je, že příběh je díky dějové lince opravdu čtivý. Jakmile se do příběhu člověk dostane, tak ho neopustí. Nebýt potřeby spánku, tak přečtu všech čtyřicet pět kapitol na jeden zátah, a to se mi tak často nestává. Máš opravdu neskutečnou představivost a úžasné nadání pro popis situací. 

To by bylo ode mě pro tentokrát vše. Tento příběh si rozhodně přečtěte, stojí za to.

Doporučení na závěr - Rozhodně by to chtělo korektora. Přečetla jsem si, že ses snažila o nějakou revizi sama, ale autorská slepota je zlo a občas nás ani po letech od napsání nepustí, takže být tebou volím účast další osoby, která by ti opravila chyby. Nezaškodilo by ani si pozvat beta-readera.