Půlnoc nemohla tušit, že se celý její život zvrtne, kvůli jedné pitomé starší.
Když se vrátila do tábora, léčitelka jí ujistila že nemá žádné zranění-což je logické- a jenom jí řekla, aby se zbytečně nevysilovala.
Ležela před doupětem a sledovala západ slunce, když v tom spatřila jednu starší, Zlatou rosu, která si povídala s jedním válečníkem.
,,Já si myslím že to je Půlnoc" říkala zrovna, a jelikož byla tato hnědá kočka nahluchlá, bylo jí dost slyšet. Půlnoc zakoulela očima a položila si hlavu na tlapy, přesto jí dál poslouchala.
,,Je to až moc podezřelé" brblala. ,,Vždycky má nějakou dokonalou výmluvu! Nejdřív na ní a Přesličku zaútočili Sýkorčí, nebo šla do hor hledat Nočního ohně!"
Půlnoc se napjala. Ta kočka začala být nebezpečná. I když byla nahluchlá, nejspíš jí tohle neuniklo, a byla dost chytrá na to, aby si dala dvě a dvě dohromady. Nejspíš se jí bude muset zbavit.
A tehdy se vše pokazilo.

Udělala to jako vždy. Počkala až padne noc, napatlala na sebe bláto a vyrazila do doupěte starších. Hvězdy nad ní blikali, a ona se musela plížit nesmírně opatrně, jelikož několik koček spolu s velitelem dnes v noci bděli nad těly Námrazy a Močálky. Její pach se k nim nemohl dostat, jelikož měla na sobě bláto, ale musela být hrozně potichu, aby jí nikdo neslyšel. Srdce jí bušilo jako splašené, když se konečně dostala do jeskyně starších. 
Propletla se mezi spícími kočkami a postavila se nad Zlatou rosou.
Zase bude zabijet. Měla pocit, že čím více zabíjela, tím více byla její duše rozervaná. Na jednu stranu chtěla ochutnat krev, chtěla vidět strach jejího klanu, chtěla vidět jak Chladného výraz. Ale pak tu byla druhá strana jejího vědomí, ta, která jí napovídala, že tohle všechno je špatně.
Potřásla hlavou, která jí z těchto myšlenek třeštila. Zhluboka se nadechla a otočila se na Zlatou rosu. Vyrazila tak rychle, že by nebyla žádná šance to zachytit, a už prokousla starší hrdlo. Byla to její taktika.
Horká krev jí stékala do krku, a ona si libovala. Zlá strana v ní zvítězila!
A tehdy... Tehdy se to všechno totálně pokazilo.
,,A mám tě!" Oznámil nějaký hlas a Půlnoc se bleskurychle otočila. Ve vchodu stál Chladný měsíc a za ním většina klanu.

Kratší kapitola, abych to usekla v této chvíli XD

Toto byla předposlední kapitola, a bude to dokončeno! XD

Zatím ahoj😈😈😈