Kapitola patnáctá
,,Hej, klid,'' ozval se Idaren a Mei na něj sykavě mlaskla. Založila ruce a Iris zatnula pěsti.
,,Řekla jsem, že jsi megera. Princezna si nakráčí do našeho domova a hraje si na lovkyni. Nebýt tebe, lejeme do sebe pivo a bavíme se,'' štěkla a Mei se v klidu uchechtla.
,,Tady někdo žárlí, protože jsem v něčem lepší. Není to vtipné? Nikdo tě nenutil se mnou chodit. Nikoho jsem nenutila se mnou jít, chápeš? Takže vem Yuua za ruku a běžte se nalejvat pivem,'' řekla a Idaren jí položil ruku na rameno.
,,T-ty ...'' zavrčela Iris a v mžiku chytila Mei pod krkem, přičemž ji otočila na druhou stranu a natiskla na mohutný strom. Mei zachraptěla a chytila Irisinu paži.
,,Ty elfomrcho, nezkoušej si tady na něco hrát. Nejsi teď nic víc, než jsme my...Princezničko,'' pousmála se a v tom Mei nadskočila a kopla ji přímo do žeber.
,,Holky! Stačí!'' křiknul Idaren, ale Yuu ho v cestě zastavil. Pohled měl upřený na Mei s Iris, přičemž se mračil.
,,Mám na víc,'' křikla Mei, vyhnula se Irisině pěsti a kopla ji do kolenních ohybů, přičemž ji srazila na zem. Iris se okamžitě otočila na záda, ale Mei přišlápla její paži k zemi. Iris bolestně zaskučela a snažila se ruku vyškubnout. Mei se k ní sehnula a dala si pramínek vlasů za ucho. Usmála se přivřela své oči.
,,Víš, Iris... Nemáš ani ponětí, čím vším jsem si prošla. Ale kdybych byla jen rozmazlená princezna bez povinností, bez starostí...Neležela bys teď na zemi, ne? Jsem o dost lepší, než jsi ty,'' zašeptala, sundala nohu z její paže a otočila se.
,,Kde se v tobě...Tohle vzalo?'' koukal na ni Idaren a ona se sklopeným pohledem pokrčila rameny. Pomalu prošla kolem Yuua, kterému ani nevěnovala pohled. Pomalu se natiskla na svého bratra, který si ji jednou rukou přitáhl a druhou jí položil na hlavu.
,,Tohle mi za to nestojí! Víš co? Nech si můj luk, já odcházím!'' křikla Iris, když se zvedla ze země. Okamžitě se rozešla do tmy a Mei se odtáhla od Idarena, načež otočila hlavu k Yuuovi.
,,Nejdeš za ní?'' řekla tiše a on se odebral k ohništi. Na sucho polkla a zvedla hlavu k Idarenovi.
,,Hele...Jdi si s ním promluvit. Já jdu najít nějaké tiché místo, na vykonání potřeby,'' žašeptal a Mei si oddechla. Pomalu přešla k Yuuovi a sedla si na vedlejší kámen. Zíral do ohně a téměř nemrkal. Jeho oči byly ale přivřené.
,,Yuu já..Omlouvám se, ale prostě jsem...Už jsem nechtěla být za slabou holčičku...Já nesjem slabá, cháp-''
,,Jsi.'' přerušil jí a ona založila ruce do klína. Sklopila pohled k ohni a nic neodvětila.
,,Nebo...Ne slabá, ale dá se s tebou jednoduše manipulovat, Mei. Jinak by se nic z toho nestalo, chápeš?'' zvedl se, dal ruce do kapes u kalhot a zadíval se na ní.
,,Tohle všechno... Nemůže být kvůli mně...''
,,Víš, na jednu stranu...Tvá matka by tě zabila. Kdybych ti nezachránil tu tvojí skvělou prdel,'' oddechl a Mei se tiše uchechtla.
,,Bylo by to lepší. Nemuseli byste tu se mnou trčet,'' zvedla k němu hlavu a on stočil pohled k zemi.
,,Hele, škvrně, musím ti říct něco důležitého. Takže si stoupni a pojď ke mně, abych ti to mohl říct do očí,'' řekl hluboce a Mei k němu nejistě přešla. Yuu se sehnul,chytil ji za ramena a zadíval se jí do očí.
,,Jsi strašná trubka. Uvrtala ses do strašných věcí, ale jsem ti neskutečně vděčný. To, cos pro mě udělala, to by neudělal nikdo. Riskovala jsi, že tě opravdu zabiju...Ale tvoje čistota a nevinnost mi to nedovolili... V těch celách, když jsme si po večerech povídali a já tě poznával... Došlo mi, že lidi, jako jsi ty, svět potřebuje.Jsi skvělá, ale zkus někdy používat toto...'' šeptal a prstem jí poklepal na čelo.
,,Kde se v tobě vzal cit?'' pousmála se rukama se opřela o jeho hrudník, jelikož stále držel její ramena.
,,Neser, škvrně...'' zašeptal a jejich rty se spojily. Po chvilce se od sebe odtáhli a Mei zapíchla pohled do země. Yuu jí zvedl hlavu nazpět a věnoval jí úsměv.
,,Neboj. Budu s tebou, dokud to neskončí. Dlužím ti to,'' dodal a hned na to za nimi křupla větev.
,,Mám hlad, jak vlk! Tak opečem toho jelena, nebo ne?'' ozval se Idaren hlasitě a Mei se zasmála.
,,Jdem na to.''
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top