Kapitola dvaadvacátá
Uběhlo již několik měsíců od poslední události, která se odehrála na hranicích Yardori. Ačkoliv Dallas nebyl úplně nadšený, přijal Yuua jako část rodiny. Hluboko uvnitř mu dlužil veliký dík za to, že dokázal Mei ochránit. Idaren se zakoukal do Fey a dával to dost hlasitě najevo. Její nezájem však netrval moc dlouho, protože byl opravdu nedobytný. A v létě, kdy Slunce rozjasňovalo oblohu a vítr šimral krásná, zelená stébla se za dveřmi ozýval dívčí smích.
,,Jsi tak krásná, Erin...'' usmála se Mei a upravila suknici na jejích šatech.
,,Jsem tak pyšná...'' dodala Fey a okamžitě ji objala.
,,Nevím, jestli jsem připravena na to, být královnou...'' zamumlala a prohlížela se v zrcadle.
,,Budeš úžasná...Věřím ti. Hlavně už ti krásně roste bříško, takže budeš i skvělá matka,'' uchechtla se Mei a Erin se přidala.
,,Snad máš pravdu,'' roztáhla ruce a nastalo skupinové objetí.
,,Už je čas. Na svou svatbu nechceš přijít pozdě,'' mrkla na ni Fey a Mei opustila sál. Proběhla chodbou, přičemž si držela suknici fialových šatů, které měla před rokem na Dallasovo narozeninách. Otevřela velké dveře, které vedly ke schodišti, kde byl průchod do velkého dvora. U průchodu už čekal Dallas. Otočil se na ni a vřele se usmál.
,,Jsi krásná...'' zašeptal. Ona seběhla schody, chytila ho kolem pasu a pevně ho objala.
,,Vy jste taky fešák, pane králi,'' zazubila si a on jí dal pramínek vlasů za ucho.
,,Neprovokuj, družičko má'' políbil jí na čelo a za jejími zády se objevila Fey, která nesla koše s květinami. Mei si od ní jeden vzala a věnovala Dallasovi poslední úsměv.
,,Tak já jdu,'' otevřel dveře a přešel k oltáři, než se objeví Erin.
Mei s Fey se postavily vedle sebe. Když za sebou uslyšely Erin, Mei dala pokyn orchestru, aby začal hrát.
Obě dvě vykročily vpřed a začaly kolem rozhazovat okvětní plátky. Erin šla pomalu za nimi a krásný, bílý závoj jí spadal přes alabastrovou tvář. Dallasovi se zatajil dech, když ji spatřil. Srdce se mu rozbušilo a dlaně opotily. Když přešly okolo oltáře, Mei si stoupla vedle Yuua a Fey vedle Idarena, kteří na malých, ozdobených polštářcích měli prsteny.
,,Po svatbě se vytratíme. Ty šaty mě naplňujou takovou nostalgií, že ti je mám potřebu sundat,'' naklonil se Yuu k Meiinu uchu a ta jen s úsměvem protočila oči.
,,Mlč, prosím tě,'' uchechtla se tiše.
Starý kněz již začal s oddáváním. Mei si všimla, jaká v Dallasovi panuje nejistota. Když k ní po chvíli obrátil oči, ukázala mu zdvižený palec. On jen s úsměvem kývnul a bylo vidět, jak nervózně vydechl.
,,Proneste sliby,'' zaznělo a Yuu s Idarenem sestoupili ze stupínku. Dallas vzal do ruky zlatý prsten, tiše se nadechl a vzal do své dlaně tu Erininu.
,,Erin...Od chvíle, co jsem tě poznal jsem věděl, že mi Bůh seslal anděla. Nebyl by jediný den, kdy by si neběhala v mých myšlenkách. Kdy bych nemyslel na tvůj úsměv, nebo ty překrásné oči. Tímto ti slibuji, že budu po tvém boku, dokud mě smrt neskolí. Budu ti věrným manželem a ukázkovým otcem...'' usmál se a navlékl prsten na její prsteníček. Erin zaplašila mrkáním slzy a také si vzala do ruky prsten, přičemž chytila Dallasovu dlaň.
,,Dallasi... Vždycky jsi pro mě byl mužem, ke kterému jsem vzhlížela. Byl jsi pro mě ten, za kterým jsem mohla přijít se svými problémy. Vždy jsem věděla, že mě za nic neodsoudíš. Byl jsi mým rytířem...Tímto si slibuji, že budu kráčet po tvém boku, dokud mě smrt neskolí. Budu ti věrnou manželkou a vzorovou matkou...'' polkla a nasadila mu prsten. Stiskl její ruku ve dlani a oba se čelem otočili k faráři. Oba dva poklekli na stupínek a Erin si odhrnula závoj z tváře. Na jejich tvář dopadly kapky svěcené vody. Poté na Dallasovo hlavu byla položena zlatá, draze zdobená koruna. Hned na to i na Erininu hlavu.
,,Můžete políbit svou královnu,'' řekl a roztáhl úsměv na vrásčité tváři. Dallas si okamžitě přitáhl Erin do náruče a začal líbat její rty. Všichni se zvedli a začal bouřlivý potlest. Vzduchem začala létat zrnka rýže a Fey s Mei házely zbytek okvětních lístků.
Všichni se odebrali do hradu, kde už čekala hostina, dort a všelijaké nápoje. Hrála hudba a sál byl téměř nacpán k prasknutí. Yuu, který se s Mei ladně pohyboval po parketu, se stal miláčkem místních dam.
,,Teď ještě naše svatba,'' zazubil se, protočil Mei pod paží, natiskl na sebe a políbil.
,,Nemůžu se dočkat, Yuu...Ale omluv mě na chvíli. Hned se vrátím,'' usmála se a on ji pohladil po tváři. Pomalu se od něj vzdálila a opustila sál.
Dallas ihned k Yuuovi přešel. Yuu se mu slušně uklonil a Dallas ho poplácal po rameni.
,,Jsme rodina, tyhle formality si nech,'' usmál se a podíval na dveře.
,,Kam šla Mei?'' optal se, načež Yuu jen pokrčil rameny. Dallas vyšel ze sálu a vydal se po schodech do hlavní komntay, kde byly velké dveře, které vedly na rozlehlý balkón. Dveře byly pootevřené, tak na ně zatlačil.
,,Věděl jsem, že jdeš sem,'' uchechtl se a Mei, která stála zády, se k němu otočila.
,,Tak to budeš asi jasnovidec,'' zasmála se a Dallas přistoupil k zábradlí, které lemovalo balkón.
,,Tohle je teď tvé království. Jak se cítíš?'' zašeptala, když pozorovala království, které bylo zalité oranžovým světlem, který způsoboval západ Slunce.
,,Je mi skvěle. Cítím se živý...A vím, že co se vladaření týká, mám okolo sebe lidi, kteří mě v ničem nenechají,'' otočil na ni pohled a dívali se sobě navzájem do očí. Její úsměv ho zahřál na duši. Dal jí ruku kolem ramen a ona ho chytila kolem pasu. Teplý vítr se jim vloudil do vlasů a se zájmem sledovali západ.
,,Mám tě tak moc rád, sestřičko...''
,,Taky tě mám ráda, bráško. A už tě neopustím. A ani ty mě, vzpomínáš,'' usmála se a zvedla malíček. Jeho oči se zalily slzama a taktéž zvedl malíček.
,,Pamatuju,'' hlesl s úsměvem a propletl si její malíček se svým.
Konec první knihy
To be continued...
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top