Cvaknutí fotoaparátu a bylo po všem. Amy se poněkud unaveně usmála na ženu, jež jí celým Zápisem prováděla, a co nejrychleji se vytratila. Vyplnění dotazníku jí nedělalo problém, ale když si měla nechat vzít míry a zvážit se, nebyla z toho nijak zvlášť nadšená. Přišlo jí to až příliš osobní. Naštěstí neměla moc času na to myslet. Při fotografii si vybavila veselou vzpomínku, aby byl její úsměv co nejuvěřitelnější. Tenhle trik jí kdysi poradila Millie. Brunetka musela uznat, že fungoval perfektně.

Cestou přes náměstí slyšela nadšené špitání dívek, jež se na Zápis teprve chystaly. Neunikly jí ani zkoumavé pohledy starších obyvatel města, ani pomrkávání mladíků, kterým padla do oka. Stydlivě sklonila pohled k zemi, což si mladíci většinou vykládali jako hluboký nezájem. Amy to mrzelo, ale nemohla si pomoci. Byla už prostě taková. Záviděla svým sestrám jejich nadhled a sebejisté vystupování. V mnoha ohledech jim to usnadňovalo život. Ona se svou stydlivostí měla problém se jen na někoho usmát. Sama nad sebou nechápavě pokroutila hlavou a zrychlila.

V přehnaně velké předsíni zodpověděla zvídavé otázky své matky a nejstarší sestry. Upravila sis vlasy? Nezapomněla ses usmívat? Prvně přikývla a hned poté zase zavrtěla hlavou. Mluvení měla toho dne už plné zuby. Přála si jen zavřít se v pokoji a na nic z toho nemusel myslet. To jí však nebylo umožněno.

Matka ji nahnala do obývacího pokoje, kde už čekala Daisy. Během pár minut se od Zápisu vrátila poslední členka domácnosti. I ji čekal výslech. Na rozdíl od Amy však Evie odpovídala více než ochotně.

„Zaskočilo mě, že chtějí znát i míry!“ skočila dívce do vyprávění Daisy. „Kdybych to věděla dřív, víc bych cvičila,“ posteskla si.

Nad tím Amy protočila očima. Její sestry na svých postavách pracovaly tvrději, než kdokoli jiný. Kdyby Daisy cvičila více než obvykle, nezbyl by jí žádný čas na nakupování.

V místnosti byl čím dál větší hluk. Jak už bylo zvykem, Daisy s Evie se neustále překřikovaly. Vždy tvrdě soupeřily o matčinu pozornost.

„A co ty, Amy?“ zajímala se Millie. „Také se už nemůžeš dočkat vyhlášení?“

Brunetka těžce polkla. „Nepochybuji o tom, že Daisy s Evie vyberou.“

Její sestry hrdě vypnuly hruď. Chválení a komplimenty obě milovaly odjakživa.

„Nejsou o nic krásnější než ty,“ ujistila ji její nejstarší sestra, čímž si od dvojice modelek vysloužila ublížený pohled. „Jste jako trojčata,“ obhajovala se Millie.

Nebyla to však pravda. Všechny to věděly. Amy měla charakteristické rysy jedniček. Dlouhé, rovné, hnědé vlasy, modrošedé oči, ačkoli v těch jejích převládala spíše modrá. Dále pak nafouknuté rty a především přímo výstavní postavička. Štíhlá ramena, úzký pas, širší boky, pevný zadeček a dlouhé, hubené nožky. Oproti svým sestrám měla více vyvinuté poprsí, moudřejší oči a o pár odstínů tmavší vlasy. Měla také baculatější tváře, jež byly téměř vždy růžovoučké. I díky nim vypadala jako panenka. Každá z dívek byla ztělesněním své Oblasti, ale přesto byla něčím jiná. U Millie se jednalo o příliš kostananá ramena, Daisy měla protáhlejší a užší obličej a Evie zase lehce delší nos než ostatní. Pro každou Oblast bylo typické něco jiného. Přes společné znaky se mezi sebou obyvatelé jedné Oblasti přeci jen v něčem lišili.

Na tom si právě Daisy s Evie stavěly. Sice kráčely ve stopách své sestry, ale byly přeci jen trochu jiné než ona. I díky tomu mohly v modelingu uspět. Kopií tam bylo víc než dost. Originálů se však nějak nedostávalo.

Paní domu přelétla své dcery pohledem. Jak pyšná by na ně byla, kdyby uspěly. „Měly byste si jít odpočinout. Zítra nás čeká náročný den,“ usmála se na své potomstvo.

Amy se zamračila. Moc dobře věděla, na co její matka naráží. Chystala se je vytáhnout na další nákupy, ke kadeřnici a nakonec do nějaké prvotřídní restaurace. Dřív se snažila své nejstarší dcery udat nějakým bohatým místním. Amy nepochybovala, že tomu byl nyní konec. Její matka se příliš bála samoty. Kdyby se její sen skutečně splnil a ona společně s Daisy a Evie odjela na královský zámek, upnula by se na svou nejstarší dceru a ani na okamžik by ji nepustila z dohledu, aby jí náhodou někam neutekla.