Safír upíral pohled na vejce barvy noci. Prohlížel si žlutě žíhané vzory na vejci, které vypadaly jako blesky.
Do tmavé místnosti vešel Leon, jeden z vojáků, a podal mu svitek. ,,Od královny. Královna vzkazuje, že je čas", řekl a zase odešel.
Už?
Safír si povzdechl. Vzal černožluté vejce do náruče a došel k jedné ze zdí v místnosti. Poklepal na jednu z cihel a ta zmizela. Postupně začaly mizet všechny cihly a místo nich se objevily dveře. Safír je odemknul a s námahou otevřel. Jakmile vešel do tajné chodby, dveře zmizely. Safír procházel klikatými chodbami a sklepeními. Trvalo to věčnost, než se najednou, ani nevěděl jak, objevil na královské zahradě. Už tam byl i Leon, který mu podal další svitek, a k tomu i nějakou tašku.
,,Od královny. A ta taška je ode mě, je na tu hromadu svitků a vejce", uchechtl se Leon.
Safír přikývl a rozvinul jeden ze svitků.

Vydejte se do pralesa. Je tam málo draků a počet zmizení je téměř nulový. Najděte si skrýš, kde přespíte. Ráno se vydejte za Jantarem, ochráncem paběračů.

Královna Diana

Safír dočetl a tázavě natočil hlavu.
,,Kdo je Jantar, ochránce paběračů?",zeptal se. Leon pokrčil rameny.
,,Asi nějakej starej blázen, co ví nějakou důležitou věc", řekl ironicky Leon.
,,Tak jdeme", zavelil Safír.
,,Jenom tě upozorňuju, že tady velím já", dobíral si Leon Safíra.
,,Co?", zakabonil se Safír.
,,No dobře, no dobře. Už mlčím."
,,Musíme odsud pryč, za chvíli je tady, takže nesmíme ztrácet čas", řekl Safír a rozběhl se směrem k pralesu, nebo aspoň tam, kde si myslel, že se prales nachází.

Jej! XD
Další kapitola je tady.
Doufám, že se líbila.