U jezera s křišťálově čistou vodou se hromadila mlha a pár světlušek. Tom procházel trávou a kochal se pohádkovou krajinou. Došel k jezeru a napil se z něj. Všechno bylo tak klidné. Jediné, co mu vadilo, byl zlověstný šepot, který jakoby se přibližoval. Tom se zahleděl do jezera na svůj odraz. Bylo na něm něco divného. Hodně divného. Za Tomovým odrazem byl černý stín. V Tomovi hrklo, bleskurychle se otočil, ale nikoho za sebou neviděl. Podíval se zpátky na svůj odraz v jezeře a ani si nevšiml, že ho z jednoho keře pozorují červené oči.

Lucy vyděšeně vyskočila ze svého pelechu. Pak se ale uklidnila. Byl to jen zlý sen. Prošla se po schátrálém stromovém domku.
Z Tomova pokoje se najednou ozval nesnesitelný křik. Lucy se vyděsila a rozběhla se tam. Na staré podlaze Tomova pokoje byly děsivé škrábance, a když se porozhlédla, byly i po zdech. Luci vykulila oči.
,,Tome?!", zakřičela hystericky.
,,Ty trubko! Vzbuď se...."

Lucy se s jekotem probudila. Před ní stál Tom s kruhy pod očima.
,,Mluvila jsi ze spaní", oznámil unaveně.
,,Promiň, zase se mi zdál ten sen", zakňučela omluvně Lucy.
,,Už zase?", zeptal se jen tak pro sebe Tom. ,,Tak počkej chvíli tady", zazubil se a odešel z pokoje. Za chvíli se vrátil a za sebou táhl svůj pelech z větviček a mechu.
,,Moje přítomnost ty noční můry zažene", usmál se.
,,Díky, Tome."
,,Ještě počkej", řekl a zase odešel.
Lepšího kamaráda jsem si nemohla přát, pomyslela si Lucy. Ale pořád ještě byla v šoku.
Nikdy se jí skoro žádné sny nezdály a najednou se jí opakuje pořád stejný sen dokola a pokaždé se zdá být tak opravdový.
Schoulila se ve svém pelíšku do klubíčka a zakryla si hlavu křídly. Uslyšela, jak se vrací Tom.
,,Jsem zpátky", uchechtl se a hodil po ní mango.
,,Pro zlepšení nálady snídaně přímo do pelechu", řekl vesele. Lucy se usmála. ,,Dík."