Počet strávených dnů na zámku: 46
Počet záchráněných dívek: všechny

Cameron zůstala na obrovské zvíře oněměle zírat. Schovaná za Renem pozorovala, jak se drak pokouší dostat do sálu. Jenže otvor v okně nebyl pro tvora dost velký. Weren sevřel její ruku o něco pevněji a začal couvat. Drak zařval. Cameron leknutím vypadl meč z ruky a se zařinčením skončil  na podlaze. Temné oči tvora se upřely na dívku. Jeho gigantické tělo sebou zuřivě zmítalo a nazelenalé šupiny se v záři svícnů podivně leskly. Ale z díry se nemohl vyprostit.

Pro Cam bylo těžké uvěřit, že vidí opravdového draka. Měla za to, že dávno vymřeli. Byl to šok. Ren jí stáhl za sloup právě ve chvíli, kdy se z drakova hrdla vyvalil zářící ohnivý proud. Za sloupem vedle nich se krčili darkorští panovníci.
"Na tohle všechny ty sítě?" zakřičel Ren přes drakův řev. Ozval se zvuk tříštícího se skla. Cameron se však neodvažovala podívat, co se děje.

Královu tvář osvítil další rudý záblesk.
Zla zlatá záře... Blesklo jí hlavou a na mysli jí vytanula slova proroctví.
Až přijdou strašné časy
a zlá záře zlatá zahalí svět,
Jasmín s ustřiženými vlasy
vrátí pokoj do království zpět.

Tak tohle byla zlá zlatá záře? Žádná armáda ale draci! Měla zachránit Darkor? Teď? To nyní přišel čas? Ale vždyť ona ani netušila, co si s tvorem počít!

Náhle si uvědomila, že všude panuje klid. Vyměnila si s králem krátký pohled a pak Ren jí zatáhl za ruku. Vyběhli směrem ke dveřím ze sálu. V místnosti bylo šero, protože hořící svícny již dávno zhasl průvan. Cameron upřela pohled k oknu. Díra v něm zela prázdnotou. Nějakým zázrakem ještě nic nechytlo. Ale nebude trvat dlouho, než se drakovi povede zapálit celý hrad.

Cameron vyjekla, když se mezi sloupy objevila hlava šupinatého tvora. Ale Ren nezastavoval a táhl jí dál. "Dejte pozor!" vykřikla varovně Neyassi schovávající se za svým manželem. Drakovi z nozder stoupala horká pára, která se mísila s kouřem v místnosti. Tezkopádně se k nim přibližoval. Cameron to s hrůzou pozorovala. Sežere je? Sežehne na popel?

Když už si dívka myslela, že je zachvátí další ohnivý proud, královna znovu vykřikla a odlákala tím jeho pozornost. Bylo pěkné, že se jim rozhodla pomoc. Možná se snažila zbavit špatného pocitu ze strašných činů, které provedla. Ren otevřel dveře a vyklouzli na chodbu. Cameron se opřela o stěnu a těžce oddechovala. Krev jí tepala ve spáncích a srdce divoce bušilo.

"Drak... Je tam drak!" opakovala naprosto pomateně. Ren přešel k ní a objal ji. "Jo," hlesl, "je tam drak." Začal jí konejšivě hladit po zádech a tichým hlasem pokračoval:"Teď musíme pryč. Varovat armádu a zbavit se ho." Odtáhl se od ní a prohrábl si černé vlasy.

Cameron se zamračila:"Jak jako pryč? Vždyť jsou uvnitř ještě darkorští panovníci!"
Ren pokrčil rameny. Vypadalo to, že jsou mu naprosto lhostejní.
"Werene Sebastiane II. de la Rosa!" namířila ukazováček na jeho hruď. "Prostě se tam vrátíme a pomůžeme jim!"

Král zavrtěl hlavou a obrátil se k odchodu. "Půjdu s tebou nebo bez tebe, to je mi fuk, Rene." zavolala za ním naštvaně. Weren se zarazil. Sladce se usmála a založila si ruce na prsou. "Miluju tě, ale občas bych tě raději neznal, Cammie." povzdychl si a obrátil se ke dveřím. Miluju... Miluju tě...

Cam si nebyla jistá, jestli slyšela správně. Opravdu jí miluje? Srdce jí na chvíli vynechalo. Po tváři se jí rozlil hloupý úsměv. "Rene, já-"
"Jdeme." zahučel jí do ucha a pak otevřel dveře.

Cameron stačil jediný pohled do místnosti a věděla, že udělali dobře. Drak se právě blížil k manželům. Tiskli se k sobě za sloupem a čekali na smrt. Drakovo hrdlo rudě žhnulo a byl připraven vychrlit další proud spalující záře.

"Hej!" zaječela Cam přes celý sál a začala zuřivě mávat rukama. Postupovala směrem do leva od dveří, aby odvedla pozornost. Ren se chopil příležitosti a pokynul vládcům, aby se nenápadně vydali k nim. Drak zařval a prudce se obrátil na dívku. Vypadal rozzuřeně a hrdlo měl stále rozžhavené. Pomalu se přibližoval ke Cameron, jež ho celá zkamenělá pozorovala.

"Rene?" houkla vyděšeně na krále. Panovníci mezitím přiběhli z druhého konce sálu až ke vstupu. Drak otevřel tlamu a ohnivý proud jen tak tak minul dívku. Schovala se za sloup, ale drak ho obešel a znovu zaútočil. "Rene!" zavřískla hysterická Cameron.

Král k ní přiběhl, popadl jí za ruku a vytáhl jí ze sálu. Než se za nimi stihly zavřít dveře, ovanul je horký vzduch z drakova hrdla. Cameron se na chodbě předklonila a opřela se o nohy, aby popadla dech. "Musíme pokračovat" pobídl je Callyor a ostražitě se rozhlédl kolem. Neyassi vylekaně ukázala na vchod do sálu:"Snaží se dostat ven!"

Rozběhli se tedy dál spletitými chodbami až k místu, kam doléhal hluk boje. "Měli bychom je zastavit a vyřešit to diplomaticky." obrátil se Weren na duërské vládce. Cameron zahlédla v potemnělé chodbě nějaký záblesk. Možná už byla paranoidní... Callyor přikývl:"To zní rozumně."

Dívka dál zírala do tmavé chodby, která se náhle zdála být šedivá. Jakoby byla plná kouře... Něco hoří? V šedivých mračnách se začal rýsovat velký obrys. Drak! Mohl se dostat tak rychle ze sálu?  Jak se přibližoval, všimla si, že tenhle má šupiny do červena. Našplapoval opatrně a jeho kroky byly sotva slyšitelné přes hlasy ostatních.

"Hele," oslovila je opatrně a začala pozadu couvat," nechci rušit vaše jednání, ale stejně je celkem zbytečné." Cítila jejich pohledy na zádech. Avšak nespouštěla zrak z draka, který se neustále přibližoval. Královna si ho konečně také všimla, protože zaječela. "Jako králova rádkyně," pokračovala Cameron zadýchaným hlasem," bych navrhovala útěk!"

"Návrh schválen!" zakřičel Ren a pak se všichni rozeběhli. Muži byli ovšem trochu rychlejší a tak zůstala s Neyassi pozadu. Slyšela za sebou drakův řev a jeho dupot otřásat celou chodbou. Tohle bylo marné. Zvíře se prrodíralo uličkami s překvapivou obratností a to příliš rychle.

Cameron na krku ucítila jeho horký dech a vykřikla: "Je po nás!"
"Žádné ukvapené závěry," zavrčela Neyassi. Pak prudce zahnula doprava a otevřela nahodné dveře. Cameron je za nimi rychle zabouchla a rozhlédla se po malé místnosti připomínající ložnici. Královna popadla nejbližší židli a položila jí před dveře tak, aby se nedaly otevřít.

"Pojď za mnou." oznámila stroze a přešla ke krbu. Cameron ji nejistě následovala. Do dveří něco narazilo a obě leknutím nadskočily. Neyassi pak klesla na kolena a napůl vlezla do obrovského krbu. "Musíme tudy." Cameron se zamračila a zavrtěla hlavou, přestože jí královna nemohla vidět.

"Tam já nevlezu!" ušklíbla se. Nebyla rozmazlená, ale krb? Jako vážně? V ten moment se z chodby ozval strašný řev a židle se povážlivě zachvěla pod nárazem. "Možná bych to mohla zkusit..." připustila neochotně a strčila hlavu do černé díry.

Byla tam chodbička. Ne moc velká, ale Cameron mohla pohodlně lézt po čtyřech. Plazily se tajnou chodbou v úplně tichosti. Cameron ale měla tolik otázek. "Jak dlouho máte s draky problém?" nevydržela to a přerušila jejich mlčení. Mezitím se dostaly do míst, kde se uzká cesta rozšiřovala. Neyassi se zastavila a Cameron do ní nechtěně narazila. Zamumlala rozpačitou omluvu.

"Potřebuji si na chvíli odpočinout." vydechla královna a posadila se. Cameron vyčkávala, jestli odpoví na její dotaz. "Darkor bývalo překrásné bohaté království." začala váhavě žena a její hlas se nesl chodbou. "Byla jsem mladá dívka, když Callyorův otec zahynul v bitvě. Mladý princ si musel najít nevěstu. Uspořádal proto ples a sešlo se velké množství dívek z celé naší země. Já tam jít nechtěla." při té vzpomínce se pobaveně zachichotala jako malá holka a i Cameron se musela usmát.

"Má matka mě ale donutila. Celý večer jsem naštvaná proseděla v zahradě a krmila rybičky ve fontáně. Ke konci plesu potřeboval Call na vzduch. Našel mě tam, začali jsme si povídat a...  bylo to." Dívka se pousmála a tiše si povzdechla:"To je pěkný příběh. Ale co ti draci?"

Neyassi se odmlčela, ale pak přeci jen pokračovala:" Ghero podnikal s mým mužem kořistné výpravy. Call mi vždy dovezl něco pěkného. Ale po té, co se vrátily z nějakých hor v Duëru..." Jediné hory v Duëru jsou... Dračí hory! Blesklo dívce hlavou. "Co se stalo?" naléhala netrpělivě Cam.

"Přivezli mi pěkný zdobený kámen. Dodnes je přímo uprostřed hradu v darkorské pokladnici. Jenže po tom, co se vrátili, se začaly dít divné věci." královna ztišila hlas a dívka se zachvěla. Na rukou jí vyskákala husí kůže. "Jaké věci?" visela jí na rtech, přestože je ve tmě neviděla.

"Vesničané vídávali na obloze stíny, ztrácely se ovce a pole byla naprosto spálená. Po nějaké době se objevili samotní draci. Nelze s nimi bojovat. Dozvěděli jsme se o jezerech na Tildelandu, ale..."
"-Ale ta jsou teď pryč. To byla vaše poslední šance." dokončila její myšlenku Cam. Nastalo ticho a Neyassi se začala zvedat na kolena.

"Co je to za kámen?" neodpustila si poslední otázku. "Říkají tomu Dračí posel." zaslechla odpovědět královnu a pak se vydaly tajným tunelem dál. Cameron hlavou vířily nejrůznější myšlenky; stále dokola si opakovala slova proroctví, do toho jí znělo vypravování Neyassi a pak ten Dračí posel...

Netrvalo dlouho a vylezly jiným krbem do další místnosti. Cameroniny kalhoty byly úplně černé a Neyassiny šaty nevypadaly o nic lépe. Za oknem začínalo svítat. Jak dlouho tam byly? Za dveřmi se ozýval hluk boje.
"Děkuji za pomoc." obrátila se na královnu. "Ale potřebuji najít Rena a..."
Žena se usmála:"Jistě, jen běž."

Cameron již na nic nečekala a vyrazila na chodbu. Přestože věděla, že se stále bojuje, nezvyklý ruch jí i tak překvapil. Ocitla se před schodištěm, kde předtím zabila tři vojáky, kteří ji málem dopadli. Muži ale nebojovali mezi sebou. Ne, středem pozornosti všech bylo něco na schodech. To něco byl další drak. Marně se snažili jeho masivní namodralé tělo spoutat a nikdo se k němu nedostal tak blízko, aby ho mohl vážně zranit.

Kolik těch draků v zámku je? A proč přiletěli  právě teď? Myslela si, že proklouzne kolem zvířete na schodišti. Pro jistotu se natáhla, aby si do ruky připravila meč, ale nic na boku nebylo. Kde ho jenom nechala? Ani si neuvědomovala, že zbraň dávno nedrží.

Vydala se tedy oklikou pryč. Mířila směrem ke Trishině pokoji, kde předtím čekaly. Všimla si, že naproti ní běží nějaký drobný muž. Když se přiblížil, poznala, že to není voják ale dívka. Ella nestihla ve své rychlosti zastavit a vpadla Cameron do náruče. Meče, které nesla, jí vypadly z ruky.

"Ello!" vyjekla Cameron překvapeně a sehnula se pro zbraně. "Jsi v pořádku?" Ella pokrčila rameny a také si dřepla. "Co já, spíš ty! Naposledy jsem tě viděla polomrtvou na schodech. Pak ses ztratila, ale zaslechla jsem, že přijela naše armáda... Předpokládám, že tě zachránil tvůj princ."

Cameron se sklopila pohled a zavrtěla hlavou :"Neztratila jsem se. Šli jsme s Renem zabít vládce."
"Bezva." odsekla sarkasticky Ella. "Jenže, jak víš, je všechno jinak." Ella se sesunula na zem a opřela se o zeď. Cameron si k ní přisedla. Přišlo jí vtipné, že za celou bitvu již podruhé místo boje sedí a povídá si.

"Tuším, kde je problém." začala Cameron opatrně. Sice měla v plánu najít dračího posla s Renem, ale teď tu byla Ella a to jistě něco znamenalo. Stejně by jí to král začal jen rozmlouvat. Tvrdil by, že je to moc nebezpečné a že ho najde sám...
"Takže?" pobídla ji zvědavá Ella. Cameron se k ní naklonila:"Callyor jednou přivezl z Dračích ostrovů velký kulatý kámen. Říkají mu dračí posel. No a ten je pro draky nějakým způsobem důležitý a chtějí ho zpátky. Vrátíme jim ho a pak-"

Ella vyskočila a vyděšeně se na Cam podívala. "To nemyslíš vážně!" zalapala po dechu. Cameron pokrčila rameny:"No nemusíš tam se mnou chodit. Ale myslela jsem, že bys ráda..."
"Dračí posel je přece dračí vejce!" přerušila ji Ella. "Oni jim ukradli vejce!"
Cameron na ni zůstala vyjeveně hledět. Potom ohromeně vydechla:" Nedivím se, že jsou naštvaní. Ta rodinka hledá svoje dítě!"

"Musíme si pohnout, než zboří celý hrad." hlesla Ella a popadla jeden z mečů, které přinesla. Další podala Cameron se slovy:"Kde že je to vejce?"
"Přímo uprostřed hradu," zopakovala Cameron královnina slova," v královské pokladnici."
"To najdeme, pojď."

A tak se vydaly hledat dračí vejce. Narozdíl od Cameron měla Ella větší orientační smysl a vypadala, že ví, kam jdou. Proto netrvalo dlouho a vyšli na chodbu, kde se nacházely dveře, jež hledaly. Stálo na nich:

"KRÁLOVSKÁ POKLADNICE"
Království Darkorské
VSTUP ZAPOVĚZEN

"Nebudeme za to nijak potrestáné, že ne." ozvala se nejistě Cam. Ella na ni vrhla rychlý pohled, kterým se ptala, jestli to myslí vážně.
"Zachráňujeme jejich království. Myslím, že nám spíš poděkují, Cameron." A pak otočila koulí a dveře se otevřely.

Cameron čekala, ze uvidí hory zlaťáků a samé vzácné šperky, vázy a podobné nezbytnosti. Ale místo toho spatřila poloprázdnou místnost. Darkor musel nejspíš všechny své úspory obětovat na armádu. Na policích zbylo pár dráze vypadajících knih a v rohu leželo vejce. Obě se k němu ihned vydaly. Na výšku dosahovalo Cameron po kolena.

Ella se sehnula a vzala ho do náruče. "Je to těžký?" zajímala se Cameron. Ráda by jí pomohla, ale stejně ho musela nést jen jedna. "Pak se vystřídáme."
"V pořádku, Cam. Je lehké."
"Pojďme do sálu. Tam je nejvíc místa na předání. Stejně by bylo nejlepší, kdyby neproběhlo v paláci. Je to nebezpečné. Jak se asi mohou draci zachovat, když uvidí člověka, jak drží jejich dítě?" přemýšlela Cameron při cestě zpátky.

Došli k trůnímu sálu. Dveře do místnosti byly vyvrácené a uvnitř se bojovalo. Cameron tam opatrně nakoukla. Zalapala po dechu, když spatřila nádherného zlatého draka. Vypadal tak elegantně a silně. Vedle něj zahlédla Rena. Byl tady a bojoval s ním mezi ostatními muži. Vlastně to nebyli jen muži ale i její bojovnice.
"Musíme to naplánovat!" otočila se na Ellu. Jenže ta tam už nebyla.

"Ello?" zajíkla se dívka. Otočila se kolem do kola, ale nikde jí ne spatřila.  Spatřila ji, jak kráčí přes sál k oknům. "Ello! Stůj!" zařvala dívka vyděšeně přes celou místnost. Vždyť šla na jistou smrt!

Až přijdou strašné časy
a zlá záře zlatá zahalí svět,
Jasmín s ustřiženými vlasy
vrátí pokoj do království zpět.

Cameron vběhla do sálu. V panické hrůze hleděla na to, jak Ren kráčí k Elle a přesvědčuje jí, aby mu dala vejce.

Prvně však Růže pro dobro všech
zničí svou obětí tu zář.

Weren de la Rosa. Rosa jako růže?

Vypustí pro království dech,
nastaví záři svoji tvář.

Ne, to není možné. Zamítla tuto myšlenku Cameron. Neodpovídá to proroctví. Psalo se tam pak o dvou dívkách...

Jedna bude vládcem,
druhá obětí,

Ella náhle zakřičela a hrubě odstrčila Werena. Zlatý drak se prudce otočil za jejím hlasem. Svým ocasem podkosil Renovi nohy a ten ztratil rovnováhu a dopadl na podlahu. Cameron to celé šokovaně pozorovala neschopná cokoliv udělat. Drak zařval, když spatřil vejce v Ellyně náručí.

Babičce jsem vždycky říkala, že to budu já. Ale ona mi vysvětlovala, že mám jiný úkol. Zazněl Cameron hlavou dívčí hlas. Ella byla v tom proroctví také. Cameron zírala na dívku, jak odhodlaně hledí do dračí tváře.

Zničehonic se Ella otočila a rozběhla se s dračím poslem k oknu. Mířila k díře, kterou předtím udělal zelený drak.
"Ello!" zašeptala Cameron naposledy její jméno. 

A pak dívka s vejcem vyskočila ze sálu ven.

Jasmín bude rádcem,
O

květní lístek navždy odletí...

Na chvíli se všechno zastavilo. Vojáci a bojovnice přestali dorážet na draka a ohromeně hleděli k oknu. Ren, který se zvedal na nohy, se zarazil. Drak vydal žalostný řev a vychrlil proud ohně. Pak vyskočil otvorem za Ellou.
To všechno se událo během pár vteřin.

V sále bylo strašné ticho. Cameron těžce polkla a pomalu se vydala k oknu. Náhle se před ní objevil stín. Venku před sálem se vznášel zlatý drak a v pařátech svíral drobnou postavu. Ella. Držela v rukou to vejce.
Slunce právě vycházelo.
Sálem se neslo násobné zalapání po dechu. Úlevou? Možná...
Jenže pak zvíře mocně zamáchalo křídly a zamířilo pryč.
Jessica vyděšeně vyjekla:"Né!"
Ale bylo pozdě.

Okvětní lístek navždy odletí...

I ostatní lidi přistoupili k oknu. Společně  hleděli na vzdalující se stín. Mlčky pozorovali, jak z hradu odlétají i ostatní draci.
Bylo po bitvě. Zachránili království. Ale Ella byla pryč.
V Murku nastal nový den.

Čauky mňauky!
Proroctví se nám naplnilo, Ella je fuč, situace se uklidnila... Zbývá jen jedna jediná kapitola, kde všechno uzavřeme :)

Ups... bude se mi stýskat :(

KP má už 38K přečtení 👀❤ Páni! Díky moc!

Rozhodla jsem se KP ukončit 19.11. BUDE TO PŘESNĚ 5 MĚSÍCŮ 💕

Z Vašich komentářů u minulé kapitoly se mi chtělo brečet. Samozřejmě dojetím, nebojte 😄!

A teď jedna super extra výzva!
S terryknetlova chystáme skvělou soutěž k našemu výročí. Ano, za měsíc to bude 6 měsíců, co jsme se tady poznaly! Napíšeme společně příběh, ale nedokončíme ho. To necháme na Vás! Takže... kdo vyhraje a bude nejlepší?

Tak hlasujte, komentujte a přežívejte!
Mám vás ráda!

Vaše warca ❤