Počet strávených dnů na zámku: 22
Počet záchráněných dívek: 0

Následující ráno se Cameron probudila velmi brzy. V tenké košilce došla k oknu a rozhrnula závěsy. Oslepilo ji ranní sluníčko a dívka se natěšeně usmála. Dneska to bude velkolepý den...
Již ze zvyku si oblékla košily a kalhoty a pak se vydala na snídani. Přemýšlela, jak celý výcvik povede a co by se měly dívky naučit jako první. Mají jen tři týdny na to, stát se profesionálními bojovnicemi, přitom většina z nich nedržela v ruce nic nebezpečnějšího než kuchyňský nůž.

Měla v plánu v tichosti posnídat v malé rodinné jídelně. Všude bylo mrtvo a vypadalo to, že mimo služebnictva nikdo vzhůru není. Zrovna se chystala pustit do chutně vypadajících lívanců, když tu vstoupil do místnosti rozespalý Ren s tmavými rozcuchanymi vlasy v černé pokrčené košili. Sloužící postávající opodál mu rychle naservíroval snídani. Král si pak přisedl ke Cameron. Nemohla si nevšimnout, že i rozespalý a rozcuchaný vypadal neuvěřitelně.

"Co děláš tak brzy vzhůru?" zeptala se a uždíbla si kousek z těsta na talíři. Ren pokrčil rameny a pustil se do jídla. "Znám tě, věděl jsem, že nebudeš moc dospat." Cameron měla chuť se mu vysmát. Zná ji? Že ji prý Weren zná?
"Jak začneš výcvik?" vyzvídal král.
Cameron si prohrábla zvlněné vlasy a dál se věnovala jídlu. "Nejdřív chci vyzkoušet jejich dovednosti se zbraněmi. Jestli mají alespoň nějaké základy..."

"Pokud budou šermovat tak jako ty..." neodpustil si rýpnutí Ren a vesele se zašklebil. Cameron po něm vrhla uražený pohled a nakopla ho pod stolem.
"Šerm je zbytečnost. Budeme bojovat jako praví válečníci - s meči."

A tím také začali. Cam a Ren stáli na nádvoří na vyvýšeném pódiu a se zoufalstvím v očích sledovali dění kolem. Některé dívky meč sotva uzvedly oběma rukama. A když už ho držely, připomínalo spíš koště. Ostatní trénující znechuceně pozorovaly, co se po nich chce. Ke všemu se jim sukně pletly neustále pod nohy. Ella stála s rukama hluboko  v kapsách kousek stranou a nevzrušeně pozorovala snahu ostatních. Ke zděšení Cam se s Ellou začala přátelit Jess. To se nám to pěkně hroutí...

Byly tu ovšem i výjimky. Isidar vzala meč jednou rukou a párkrát s ním ve vzduchu švihla. Vypadalo to, že alespoň jedna z nich s ním zacházet umí.
"Neměly to být silné holky? Nevybírají se ty zvyklé na práci?" zakroutila nechápavě hlavou a podívala se na krále po její levici. Ten pokýval hlavou:"Taky jsem si myslel... Ale nevypadá to to tak."

"Dost!" Cameronin hlas se rozlehl po nádvoří a všechny dívky strnuly. "Položte ty meče. Chápu, nedržely jste je nikdy v ruce. Proto tím dneska a každý následující den budeme začínat. Je to to nejdůležitější. Časem je nejspíš nahradí pro nás praktičtější dýky, ale budeme mít aspoň základy."
"Měl jsem za to, že s tím neumíš zacházet!" poznamenal král a pozoroval ji, jak šikovně popadla meč jednou rukou a seskočila z dřevěného pódia. "Neumím jen šermovat. Nikdo tu nemluvil o boji s mečem. Táta mě to učil už od mala... Emmo, pojď sem!" zavolala na sestru, která vystoupila z řady. Ella něco zabrblala a Jess se tomu zasmála, ale Cameron se rozhodla je ignorovat.
"Ukážeme vám pár základních švihů a pak se rozdělite na skupinky. Během dopoledne se budeme věnovat tomuto."

***

Byla to tragédie. Cameron si zoufala a neměla ani chuť k jídlu. Nedotčený oběd ležel před ní. Co vlastně od prvního dne čekala? Zítra to už bude lepší... musí! Nemají času nazbyt.
"Cam?" zavolal někdo její jméno. Dívka se otočila a uviděla ve dveřích jídelny hubeného hnědovlasého kluka. "Chrisi!" vykřikla nadšeně a vyskočila od stolu, aby se s ním přivítala. On byl první, kdo zjistil, že je dívka. To on jí pomohl při zkouškách. A už to bylo dlouho, co ho viděla naposledy.

Chris se zamračil a odtáhl se od ní: "Něco tě trápí?" Váhavě přikývla.
"Jen jsem začala trénovat s holkama a je to dost nanic."
Chris se zakřenil:"Vždyť si vzpomeň na svůj šerm!" Jasný, Chris se jí snažil den před zkouškou naučit šermovat, ale bylo to také dost zoufalé.
"Půjde to!" povzbudivě jí stiskl rameno a pak zamířili za Keirem ke stolu.

Jenže to nešlo. Stejně marně vypadala i lukostřelba odpoledne a nezlepšilo se to ani další den. Ještěže to nevidí Ren! Pomyslela si Cam s děsem v očích. Jediná Isidar, Agnes a Cameronina sestra luk trochu ovládaly. Šlo to celkem i Jessice. Zbylých pět dívek bylo naprosto marných. Miriam se na šípy nedůvěřivě dívala svýma modrýma očima, Abla je použila jako jehlice do svých kudrnatých vlasů a Shira celou dobu rozpačitě postávala vedle Isidar. Ella po několika neúspěšných pokusech mrštila s lukem o zem a odpochodovala do zámku. Všude vládl zmatek, div se křivě vystřelenými šípy nepozabíjely.

"Emmo, Isidar, Agnes," zakřičela Cameron a vybrané dívky zpozorněly.
"Postavíte se za střílející a budete jim pomáhat a opravovat je. Jasný?" Naštěstí přikývly a udělaly to, co řekla. Cameron se mezitím vyčerpaně odebrala do paláce. Musela najít Ellu.

Jak bloudila palácem, opět do někoho vrazila až silou nárazu zakolísala. Na poslední chvíli ji zachytily dvě silné ruce. "Nemůžeš dávat pozor?" zavrčela rozladěně a odstrčila dotyčného. Pak se sehnula, aby si promnula bolavou nohu, na kterou špatně došlápla při srážce.
"Cammie," ozval se známý hluboký hlas, z něhož jí zamrazilo. Zvedla hlavu a podívala se na Rena. To jí od teď hodlá oslovovat Cammie? Co ho to napadlo? Všimla si, že má nakřivo límeček u košile.

Došlo jí, jak na něj předtím vyjela. "Promiň, já jen-"
"Nemusíš se omlouvat. Viděl jsem to z okna. Vím, co se děje." přerušil Cameron král a položil jí ruce na ramena. Pod jeho dotekem se celá zachvěla. "To zvládneš, ty dívky to zvládnou. MY to zvládneme." Proč byl Weren tak milý? Obvykle pro ni má jen příkazy a strohé odpovědi. Cameron byla zmatená. Nevesele se zasmála a bezděčně k němu vztáhla ruce, aby mu narovnala ten límeček.

"Kdo jsi a co jsi udělal s králem?" ušklíbla se a poplácala ho po rameni. Ren se pobaveně zasmál. "To bývám tak strašný?"
"Ne," odpověděla s nevinným výrazem a pak se vydala pryč. Po chvíli se otočila a sladce dodala:"Ještě horší!"
"Potvoro!" zavolal za dívkou, aniž by se obtěžoval na ni podívat. Cameron ještě zaslechla, jak se potichu směje. Pak s nechutí pokračovala v hledání Elly.

Nahlédla snad do každých druhých dveří, až nakonec sešla po točitých schodech do chodby, kudy se vycházelo do stájí. Cameron napadlo se podívat i do malé komůrky, kam se schovali s Danielem při zkoušce. Ale Ella nikde nebyla. S otráveným povzdechem se vydala do stájí. Spatřila ji, jak stojí u bílé kobylky a hladí jí po nose.

"Líbí se ti Yogobell?" zeptala se a přinutila se k úsměvu, přestože jí Ella začínala pěkně vytáčet.
"Ten kůň?" zeptala se dívka stále otočená zády,"Jo, kůň se mi líbí. Zato jeho majitelka ne!" Obrátila se na ni s naprosto chladným výrazem.
"Co jsem ti udělala, Ello?" Cameron stěží ovládala svůj hněv. Měla chuť začít na ni křičet, ať se konečně sebere a začne se pořádně snažit!

"Prostě ti nevěřím, stačí?" zavrčela Ella chystala se odejít. Cameron v tu chvíli vypěnila. Vyrazila, podkosila jí nohy a povalila ji do slámy na zemi. Pak Ellu přitlačila k zemi.
"Už se konečně vzpamatuj! Od toho, co jsem tě poznala, neustále srážíš moji autoritu, zpochybňuješ každé moje rozhodnutí a neděláš nic z toho, co řeknu! Jak jinak vás mám asi připravit? Máš v plánu se nechat zabít? Gratuluji! Myslím, že se ti to povede!"

Ella se na ni vyděšeně dívala velkýma hnědýma očima a pak se pokusila dostat pryč. Jenže neměla tolik zkušeností jako Cameron. Sice se často prala, ale scházel jí Cameronin  výcvik. "Proč mi neřekneš, co proti mě máš. Proč mi nevěříš?" zeptala se Cameron už klidnějším hlasem, ale stále ji nepouštěla ze svého sevření.

Ella nakonec odevzdaně vydechla:"Dobře. Řeknu ti to. Jen mě už pusť."
Cameron ji nechala a Ella pomalu vstala. Přitom si mnula bolavý bok, který si nejspíš narazila,  když ji Cam srazila.
"Existuje jedno proroctví. Je o dívce, která má Duër zachránit před zlou zlatou září." Cameron si vzpomněla na knihu ve Wesäsu, která se zmiňovala o zlatém jezeru Auriconu na Tildelandu. To proroctví nejspíš ukazuje na Darkor, který chce vytvořit zlatou armádu pomocí rytíře Aura. To by mohla být ta zlatá záře...

"O tom proroctví mi řekla babička, když jsem byla malá." pokračovala dál Ella a těžce polkla. "Ta holka má mít krátké vlasy..." Cameron se zamračila. Že by to byla Ella? "Myslela jsem si, že je to moje proroctví. Můj úkol. Ale pak jsem potkala tebe a došlo mi, že to o mně nikdy nebylo. Jsi to ty. Ty, Cameron, máš zachránit království od zlé zlaté záře."

"Tak proto jsi byla tak naštvaná!" zašeptala Cam překvapeně. "Sebrala jsem ti tvůj sen! Ale, co když jsi to opravdu ty?" Ella jen zavrtěla hlavou a pak smutně odpověděla:"Té dívce podobná nejsem. Všechno ukazuje na tebe. Babičce jsem vždycky říkala, že to budu já. Ale ona mi vysvětlovala, že mám jiný úkol."
Cameron vyjekla:"Ale já se necítím na to, být hrdinkou nějakého proroctví!" Ella se zasmála. "Prostě to tak je... Tady. Vem si to. Je tam celé sepsané."

Pak se Ella vydala beze slova pryč. Těsně, než vyšla ze stájí ven, se otočila a zavolala na Cam:"Nemysli si, že se teď něco změní! Stále tě nesnáším!"
Cameron nevěřícně zakroutila hlavou. Tohle je snad zlý sen. Copak toho nemá málo? Ještě do toho nějaké proroctví. To tak potřebovala...

***

Až přijdou strašné časy
a zlá záře zlatá zahalí svět,
Jasmín s ustřiženými vlasy
vrátí pokoj do království zpět.

Prvně však Růže pro dobro všech
zničí svou obětí tu zář.
Vypustí pro království dech,
nastaví záři svoji tvář.

Jedna bude vládcem,
druhá obětí,
Jasmín bude rádcem,
Okvětní lístek navždy odletí...

Za posledních čtrnáct dnů si Cameron proroctví od Ellyiné babičky přečetla tolikrát, že už ho uměla skoro nazpaměť. Ráda by ho někomu ukázala. Chtěla by si o tom promluvit třeba s Renem. Ale měla pocit, že by to nebyl nejlepší nápad. Bylo jí více než jasné, že Jasmín je ona. Vždyť její druhé jméno bylo Jasmine, byla králův rádce a vlasy měla krátké. Spíš si dělala starosti o to, kdo je Růže, jež má zemřít...

Zbývaly už jen tři dny, než se Cameronina skupinka bude muset vypravit do Darkoru. A nepřipadalo jí, že jsou dívky úplně připravené. Bylo to vlastně pořád sejné. Ella a Jess si neodpustily žádný z drzých komentářů, které jim přišly na jazyk, Abla měla šípy stále za módní doplněk místo zbraně a Shira se nehnula na krok od Isidar. Možná uměly trochu zacházet s mečem, střílet z luku a bránit se dýkou, ale to stále nemohlo stačit. Vždyť už brzy se ocitnou samy v darkorském paláci...

"Cammie? Mohu?" mezi dveřmi do jejího pokoje se objevila Renova hlava. Rychle schovala papír s proroctvím pod polštář a otočila se na něj. Zase použil tu zvláštní přezdívku. Proč?
"Klepal jsem, ale neodpovídalas." dodal král omluvným tónem.
"Ne, to je v pořádku, Rene." usmála se na něj a pokynula mu, aby si přisedl k ní na postel.
"Jak to jde s armádou? Máme dost lidí?" začala váhavě Cam a upřela pohled na své bílé střevíčky.

Bylo to teď jiné, když už nic  nepředstírala a mohla být sama sebou. I král se teď k ní choval jinak. Už na ni skoro nekřičel, nerozkazoval jí a místo toho viděla v jeho modrých očích jakousi úctu. Bylo to vlastně trochu divné a smutné. Ráda by starého Rena, který by se k ní nechoval jako ke křehké váze.

"Armáda je připravena. Teď záleží na tom, jestli najdete způsob, jak Duër kontaktovat. Co bojovnice?" pousmál se, jakoby stále nevěřil, co to vymyslela za nápad.
"Snad to půjde..." povzdechla si a sklonila se, aby si otřela šmouhu z bílých bot. Weren se na ni ze strany zadíval. Cameron si toho všimla a s rozpačitým úsměvem si za ucho zastrčila krátké vlasy.

"Co?" vrhla na něj tázavý pohled.
"Bojíš se?" zašeptal, pronikavé oči upřené na dívku vedle sebe. Cameron se zamyslela. Holkám může věřit, postarají se o sebe. Na sebe se také může spolehnout. Proč by se měla bát? Že nezachrání Duër? To se nesmí stát. Podle proroctví to dokáže...

"Ne." odpověděla pevným hlasem a opětovala jeho pohled. "Nebojím se."
Král němě přikývl, vstal a přešel ke dveřím. Sáhl na kliku a pak se zarazil. Zůstal otočený zády a tiše pronesl:" Já ano. Já se bojím. O tebe, Cammie." Pak stiskl kliku, zmizel na chodbě a nechal zmatenou Cameron sedět na posteli samotnou.

Ahojte!
Je tu další (mega dlouhá) kapitola ❤!
Včera KP dosáhlo 20K přečtení a za to všem děkuju!

Jak se těšíte na pokračování? Nějaký další šok 😂?

Tak jako vždy hlasujte, komentujte a přežívejte!

warca