Po rozřazování prváků byl Harry představen jako Severusův synovec a motácký asistent. Bylo mu nabídnuto, aby se k nim připojil, takže se posadil k nejbližší lavici, která se ukázala patřit mrzimorským. Severus potají seslal kouzlo, aby slyšel, co si povídají.

„Ty jsi vážně profesorův synovec?" zeptala se Ava Ruarková z druhého ročníku překvapeně. „Vůbec nevypadáš jako on."

Harry bez zaváhání plynně lhal: „Můj táta je jeho poloviční bratr."

„Jako to je, žít s profesorem Snapem?" zajímala se Jessica Bradyová tónem, který jasně naznačoval, že si myslí, že Severus Harrymu určitě dává školní tresty za věci jako špatně zavázané tkaničky nebo něco v tom stylu.

„Žiju s ním teprve od tohohle léta, ale je to ten nejmilejší člověk, s jakým jsem kdy bydlel," řekl Harry se šťastným úsměvem na tváři.

Ava šokem vyprskla svou dýňovou šťávu a zbytek mrzimorských na něj vytřeštil oči, jako by se mu právě na hlavě znovu objevily jeho králičí uši.

Jessica ho popleskala po ruce. „To je v pořádku, Harry. Tady jsi v bezpečí."

Severus zrušil odposlouchávací kouzlo a soustředil se na svou večeři. Bude ty malé skrčky muset při nejbližší příležitosti pořádně vyděsit, aby si nemysleli, že přes léto vyměkl. Když dojedl svou porci, vrátil se do sklepení a Harry pospíchal za ním.

„Neměl bys vypadat tak natěšeně, že se mnou trávíš čas," varoval ho Severus, jakmile zavřel vchodové dveře, nastavil ochrany a přičaroval Harrymu zpátky jeho uši a ocas.

„Promiňte, profesore. Ale přísahám, že se před nimi neprozradím," slíbil Harry. Hodil sebou na pohovku, a sebral objednávkový formulář a seznam všech aktuálně objednaných lektvarů, který mu Severus předal. Toužil se co nejdřív předvést jako schopný asistent, takže opisoval písmena a čísla s mnohem větší pečlivostí a rozvahou, než jaké bylo zapotřebí. Když byl hotov, připojil se k Severusovi a hrdě mu předal právě dokončený svitek.

„Už jsem hotov!"

Severus pergamen prolétl očima, opravil několik málo chyb a kouzlem jej úhledně sroloval. „To bude pro dnešní večer vše. Teď jdi do svého pokoje –"

Harryho uši nešťastně sklesly dolů.

„– a připrav se na spaní," pokračoval Severus. „Pak se sem můžeš vrátit."

Uši vystřelily zpátky nahoru a Harry pospíchal k ohništi, kde zmizel ve víru zelených plamenů. Severus už byl převlečený do noční košile a čistil si zuby, když se Harry vrátil, oblečený do černého hedvábného pyžama.

„Líbí se vám?" zeptal se Harry nejistě a přejel prsty po knoflíčcích na pyžamovém kabátku.

Severus si vypláchl ústa a přitáhl si Harryho k sobě, přičemž přes tenkou látku oblečení cítil jeho štíhlé tělo. Pomalu přejel pravou rukou po hebkém hedvábí zakrývajícím Harryho záda, zachytil do dlaně odhalený ocásek a lehce ho pohladil. Harry se zavrtěl a objal Severuse kolem ramen, přičemž začal okamžitě tvrdnout, zatímco jeho tělo naopak víc a víc vláčnělo.

„Bude se mi líbit víc, až ti ho budu sundávat." Severus Harryho lehce kousnul do krku, než ho odnesl do postele. Zjistil, že svlékání hedvábného kabátku je skutečně dosti příjemnou činností.

První den výuky byl obvykle docela nezáživný, ale Severus předpokládal, že tentokrát bude začátek školního roku vypadat úplně jinak. Nebyl zklamaný. Harry ho probudil jejich obvyklým způsobem, ale toho rána bylo králíče obzvlášť nadšené a málem nestihli snídani.

Severus chtěl mezi prvními ročníky zasít strach a vracejícím se studentům připomenout, co si o nich myslí. Do oběda se cítil spokojený, že jeho pověst zůstane nedotčená i přes Harryho přítomnost. Zdálo se, že Harry si společnost ostatních studentů užívá. U snídaně opět seděl s mrzimory a na oběd se připojil k havraspárským. Dívky byly vesměs přesvědčené, že Harry musel prožít nějakou formu strašlivého zneužívání, kvůli kterému považuje jejich obávaného profesora za „milého", a zahrnovaly ho náklonností. Chlapci však o Harryho jevili zájem také a Severus tajně zaklínal každého, kdo Harrymu věnoval víc pozornosti, než on považoval za nutné.

Zvlášť posedlý byl Harrym Draco Malfoy. Severus ho několikrát nachytal, jak na králíče přes celou místnost zírá s bystrým pohledem v zúžených očích. Neměl nejmenší tušení, jestli Lucius svého syna zpravil o tom, že má Severus ve svém vlastnictví antropolága, a nehodlal to ani pokoušet. Odpoledne Draca zastavil na chodbě a pozval ho, aby se k němu v jeho komnatách večer připojil na čaj. Draco pozvání přijal; zíral na Severuse s výrazem, který napovídal, že umírá touhou se mistra lektvarů na něco zeptat, ale ví, že bude lepší tak učinit někde jinde než na chodbě plné studentů."

Při večeři potřebovalo za přehnané úsměvy věnované Harrymu proklít několik dalších mužských příslušníků Mrzimoru. Když s tím byl Severus hotov, vrátil se do sklepení. Harry se ho pokusil následovat a vpadl dovnitř, když Severus zavíral dveře. „Běž si hrát se studenty," nařídil Severus a odstrčil Harryho pohybem ruky. Harry vypadal, že má sto chutí k tomu něco říct, ale věděl, že se nemá hádat, tak se jen otočil k odchodu. Byl pryč jen chvíli, než vtrhl zpátky a s hlasitým třesknutím přibouchl dveře.

„Co si myslíš, že děláš?" zasyčel na něj Severus dopáleně. V duchu si poznamenal, že rozhodně musí změnit heslo ke svým komnatám.

Harry k němu přiběhl, vrhl se na kolena a sevřel lem Severusova hábitu. „JE MI TO STRAŠNĚ LÍTO! Praštil jsem jednoho ze studentů!"

„Ty jsi cože?" dožadoval se Severus, úplně perplex.

„Praštil jsem ho! Prosím, nenechte je mě vyhodit! Musíte mu ten nos nějak spravit!" Vyskočil a chytil Severuse za ruku. Otupělý Severus dovolil Harrymu, aby ho vytáhl na nohy a odvedl ho ke dveřím. Otevřel je a zjistil, že Draco stojí na chodbě a jednou rukou si drží krvácející nos.

„Pojďte dovnitř," uvedl ho Severus mávnutím ruky a v duchu zalitoval, že mládě nepraštilo raději nějakého Nebelvíra.

„Hrozně se omlouvám. Nechtěl jsem tě praštit! Byla to nehoda!" poskakoval Harry kolem Draca.

Severus Dracovi napravil nos a mávnutím hůlky nechal zmizet krev. „Sedni-si," zavrčel na Harryho s hněvem probublávajícím v hlase. Harry klesl na podlahu tak rychle, jako by ho Severus byl posadil kouzlem. Zelené oči v bledé tváři měl doširoka rozevřené a nervózně těkal pohledem sem a tam mezi oběma čaroději.

Severus se obrátil zpátky k Dracovi. „Co se stalo?"

Harry vykřikl: „Strčil mi ruku do kalhot a já ho praštil! Moc se omlouvám!"

Severus na Draca vyklenul obočí. „Skutečně jste mu šmátral v kalhotách?"

Draco se začervenal. „Jen jsem se chtěl přesvědčit, jestli má ocas!"

„Proč by proboha měl mít ocas?" zeptal se Severus podrážděně.

„Můj otec tvrdil, že máte antropolága. Myslel jsem, že se nebudete obtěžovat s tím, abyste ocas skrýval." Draco zíral na Harryho.

„Je to antropolág," potvrdil Severus netrpělivě. „Proto jsem vás sem zavolal. Sedněte si."

Draco se usadil na pohovku, oči přitom nespouštěl z Harryho, jako by nemohl uvěřit, že chlapec před ním skutečně není člověkem. Severus si přitáhl svou židli s vysokým opěradlem, zatímco Harry zůstal na podlaze s hlavou skloněnou.

Severus vysvětlil: „Ředitel, vy a váš otec jste jediný, kdo ví, že vlastním antropolága. Velice bych – "

Harry zvedl hlavu a zařval: „Nemám rád sex!"

Severus a Draco na šokovaně něj zírali.

„Nesnáším sex! Vůbec ho s profesorem nemám," trval Harry s divokým výrazem na svém. „Ani jednou!"

Severus se pokoušel nemyslet na to, kolikrát Harryho šukal zrovna na téhle židli, na gauči, na zemi... Rychle tenhle proud myšlenek přetrhl. „Přines nám z kuchyně čaj."

Harrymu se rozzářily oči při představě, že má legitimní důvod obtěžovat domácí skřítky. „A kuchyně je kde, profesore?"

„Zeptej se ředitele." Severus zarazil další příval Harryho otázek, odhodlán dostat mládě z místnosti okamžitě pryč, aby si mohl s Dracem promluvit v soukromí. Nemyslel si, že si zvládne udržet vážnou tvář, pokud bude mládě pokračovat v řečech o tom, jak strašně nesnáší sex.

„To udělám, profesore!" Harry odspěchal z místnosti, Severus s Dracem jej při tom sledovali. Severus si nemohl pomoct, ale napadlo ho, jestli náhodou nebyla podivná jizva, která Harrymu zůstala na čele, způsobená nějakou kletbou, která mu zároveň usmažila mozek. Poté, co se dveře za Harrym zaklaply, Severus přivolal z kuchyně čaj a nalil si.

„Nemůžu uvěřit, že mě praštil!" Draco si ohmatával nos a zmateně zíral na dveře. „Myslel jsem, že se králíkům líbí, když na ně někdo sahá?"

„Není tak úplně typickým příslušníkem svého druhu," poučil Severus Draca svým nejlepším pedagogickým tónem. „Kvůli jeho... zvláštnostem... mu ředitel dovolil zůstat tady v Bradavicích se mnou. Kvůli ochraně studentů jsme se však rozhodli, že bude nejlepší, když si informaci o Harryho pravé identitě necháme pro sebe."

Draco konečně odlepil pohled ze dveří a přesunul jej na Severuse. „Ochraně studentů?" opakoval.

Severus přikývl. „Studenty by mohlo lákat jej obtěžovat, kdyby se dozvěděli, co je zač. Kromě toho, že se mu sexuální aktivity nelíbí, málokteré dítě plně chápe pojem osobního vlastnictví, což by bylo – s ohledem na mé právo na něj – dost problematické. Znám tvého otce dobře, Draco, takže věřím, že jsi byl vychován s vědomím, že kdyby ses dotkl mého majetku bez mého svolení, směl bych po tvých rodičích buď požadovat náhradu, nebo si to vyřídit s tebou."

Dracova tvář smrtelně zbledla. „Omlouvám se, pane profesore. Měl jsem si s vámi nejdřív promluvit."

Severus mávl rukou, aby zahnal jeho obavy. „Pro tentokrát to přejdu." Odmlčel se a pak velmi hrozivým tónem dodal: „Pokud se ho však ještě jednou nevhodně dotkneš, budu se domáhat svého práva. Navíc – pokud se někdo z ostatních studentů dozví, že se mezi nimi pohybuje antropolág, budu přesně vědět, za kým kvůli tomu jít."

„Nic neřeknu, pane profesore," ujistil ho Draco rychle.

Severus přikývnul. Za jiných okolností by Luciusovi určitě poslal vzkaz, v němž by mu znovu zdůraznil potřebu diskrétnosti, ale Draco se nikdy nechoval hloupě ani nerozvážně. „Tvůj otec mi řekl, že se letos hodláš ucházet o místo ve famfrpálovém týmu."

„Přemýšlím o tom už pár let," přikývl Draco, který si trochu oddechl, že se změnilo téma konverzace.

O hodinu později už byl Draco pryč, ale Harry se stále nevracel. Možná byla chyba Harryho posílat doprostřed nepřátelských linií. Severus už byl skoro na cestě do kuchyně, aby Harryho zachránil ze spárů domácích skřítků, když se Harry – s prázdnýma rukama – vřítil do dveří. Rychle se rozhlédl po místnosti, jako by na něco zapomněl.

„Vidím, žes zapomněl na ten čaj. Nemusíš se obtěžovat, Draco už stejně odešel." Severus mu přičaroval zpátky uši a ocas.

Harry se rozběhl do ložnice.

„Pojď zpátky," zavolal na něj Severus. I když měl pocit, že Draco dostal od Harryho pěstí oprávněně, nebylo dobré, aby se ti dva k sobě dál chovali nepřátelsky.

Harry se vynořil s ušima sklopenýma dozadu. „Líbí se vám chlapečci?" zeptal se obviňujícím tónem.

„Cože?" zeptal se Severus dotčeně, že ho králíče obviňuje z pederastie.

Harry si to namířil k hraně Severusova stolu a založil si ruce. Jeho zelené oči sršely hněvem. „Dáváte přednost klukům, profesore?"

Severus cítil, jak ve tváři zrudnul. „Ne! Tvrdil jsi, že máš alergický záchvat! Dávám přednost ženám!"

„Aha. Dobře." Harry nastražil uši a usmál se na Severuse, než opět zmizel v ložnici.

Severus za ním dál zmateně hleděl. Ta kletba rozhodně musela udělat z Harryho mozkových buněk míchaná vajíčka.

Harry se krátce nato opět vynořil ze Severusovy ložnice, na sobě nic než jednu ze Severusových košil. Mistr lektvarů jej ignoroval, když přistoupil ke straně jeho židle a klesl před ní na kolena.

„Profesor Brumbál říká, že můžu uhodit kohokoli v Bradavicích, kdo mi bude dávat ruce pod oblečení, aniž bych mu to předtím dovolil. Je to tak?"

Co měl Harry co mluvit s Brumbálem o mlácení lidí? Měl donést čaj. Na tom nezáleží. „Ano, máš k tomu svolení, pokud je ovšem neuhodíš příliš silně." Severus odložil brk a otočil se na Harryho s přísně zamračenou tváří. „Měl by ses snažit si Draca neznepřátelit; jeho rodina je velmi mocná a ví o tvém tajemství. Nicméně jsem s ním mluvil a už se tě nebude pokoušet dotýkat."

Harry si vylezl Severusovi na klín. Košile nebyla zapnutá celá a svezla se mu z ramen tak nízko, že mu sotva zakrývala bradavky. „Chci jen, abyste se mě dotýkal vy," řekl tiše, než se naklonil dopředu a políbil Severuse na čelist. Severus odstrčil Harryho z klína na podlahu a vstal.

„Myslím, že bys měl dnešní noc strávit ve své posteli," řekl Severus a prošel kolem Harryho. „Nebyl žádný důvod, abys Dracovi rovnou zlomil nos."

„Ale profesore!" protestoval Harry z podlahy. Severus věděl, že kdyby se otočil, uviděl by Harryho uši zplihle ležet na jeho ramenou.

„Pokud budeš odmlouvat, nepustím tě zítra ráno zpátky." Severus z ložnice vynesl Harryho oblečení a pak za sebou zabouchl dveře.

„Omlouvám se, profesore," zašeptal Harry na druhé straně zavřených dveří.

Ráno, mnohem dříve, než se obvykle budil, slyšel Severus, jak se dveře jeho pokoje otevřely. Otevřel oči, ale Harry nebyl nikde v dohledu. Slyšel však, jak se mládě rychle plazí přes koberec, a se zájmem se zadíval přes okraj své postele. Brzo se objevily chomáčky chlupů na špičkách Harryho uší. Centimetr po centimetru se uši pomalu vynořovaly.

Když přes okraj vykoukly Harryho oči, vyhledaly ty Severusovy a Harry zašeptal: „Už je zítra ráno."

„Pojď do postele a spi," zívnul Severus. Harry se honem vyškrábal do postele. Byl úplně nahý, přitisknul se k Severusovi a jejich těla do sebe zapadla jako kousky puclí.

O několik hodin později se Severus vzbudil, jako obvykle s penisem v Harryho ústech.

„Dobré ráno, profesore!" švitořil Harry šťastně, když si všiml, že je Severus vzhůru. Znovu sklonil hlavu a začal malým růžovým jazykem olizovat špičku Severusova penisu, přičemž se jeho pronikavé oči upíraly do Severusovy tváře. Severus ho několik minut pozoroval, než to už nevydržel a pokynul Harrymu, aby k němu přistoupil. Harry se dychtivě plazil po jeho těle a hladově ho líbal, zatímco svůj tvrdý penis tisknul na Severusovo břicho.

Harry přerušil polibek, olíznul si rty a zašeptal: „Chcete mě teď ošukat?"

„A jak," odpověděl Severus, laskaje levou rukou Harryho ucho. Harry se převalil na záda a přitáhl si nohy k hrudi, čímž odhalil svůj růžový otvor a roztomilý ocásek.

Byl to tak uspokojivý pohled... Severus si plivnul do dlaní a dva prsty vsunul do Harryho, zatímco druhou rukou stále hladil jeho načechraný ocásek.

„Aach!" Harryho nohy se třásly a palce se mu celé zkroutily. Zaklesl oči do Severusových, na tváři měl výraz hladovějícího. Už nedokázal dál čekat.

Severus vytáhl prsty, naslinil si penis a vnikl dovnitř. Na půli cesty se zastavil a sklonil se, aby Harryho políbil. Harry mu polibky zoufale oplácel, sál Severusův jazyk a snažil se ho přimět, aby konečně pohnul boky. Severus začal tvrdě přirážet a s každým přírazem se zabořil hluboko do Harryho těsného tepla. Harry zasténal tak hlasitě, až se mu rozechvěly uši. Pevně sevřel Severusovy paže a celé jeho tělo se zalilo rozkoší.

Severus teď přirážel prudčeji a Harry pevně přivřel oči a vydával kňouravé zvuky. Severus silou posledního přírazu dosáhl orgasmu a vystříkl. Když skončil, vyklouzl z Harryho a sklonil se k němu, aby vzal jeho stále tvrdý penis do úst. Stačilo jen dvakrát pohnout hlavou, když Harry vykřikl a za mohutného chvění se také udělal.

Severus spolkl jeho sperma, položil se na postel a přitiskl si Harryho k hrudi. Když se jejich tep uklidnil, poslal Harryho na snídani. Nespěchal a dorazil až hezkou chvíli po něm. K jeho zděšení se mládě tentokrát připojilo k nebelvírské snídani a sedělo mezi dvojčaty Weasleyovými. Severus vrhl na toho, který měl ruku na Harryho zádech, bodavé kouzlo, a rozhodl se, že jim oběma později toho dne během vyučování podstrčí lektvar způsobující akné.

Jak se studenti vytrousili na své první hodiny, Severus zatáhl Harryho stranou. „S Weasleyovic dvojčaty si nezačínej."

Harry se dopálil. „Ale my máme plány!"

„Tak to si dovedu představit," odpověděl Severus sarkasticky.

„Chtěli jsme po obědě ve studovně odpálit pár bomb hnojůvek, pak taky zaklít světla na dívčích záchodcích v prvním patře tak, aby zhasla, kdykoli si někdo sedne na záchod, a večer se chceme vplížit do kuchyně!" vypočítával Harry s úsměvem.

„Chápu..." řekl Severus, kterého Harryho upřímnost zaskočila. „Jdi si po svém a neříkej jim, že jsme spolu tenhle rozhovor vedli."

„Dobře, profesore."

Severus odešel na svou první hodinu. Ignoroval výtržnosti na dívčích záchodech a nechal Weasleyovy, aby podle svého plánu odpálili hnojůvky. Když se se smíchem kradli ze studovny, zastoupil jim se zkříženýma rukama a nehezkým úšklebkem na tváři cestu. „Odebírám Nebelvíru deset bodů za každého z vás." Odcházel docela spokojený sám se sebou.

Toho odpoledne, když Harrymu ukazoval, jak správně cídit kotlíku, mu dal své svolení paktovat se s Weasleyovými.

„Nicméně, musíš mi ohlásit všechno, co mají v plánu, a to předtím, než se zapojíš do čehokoli, co navrhnou," řekl mu Severus. „Nechci, aby ses zapletl do čehokoli nebezpečného."

„Dobře," slíbil Harry během toho, co oplachoval kotlíku.

Severus pokračoval: „Neříkej jim, že mi vykládáš o jejich plánech. A nech na pokoji skřítky, až polezete do kuchyně."

„Nenechám, profesore." Harry se šklebil. Když skončil s kotlíky, vydrhnul podlahu v lektvarové laboratoři tak, jak ji Severus nikdy předtím neviděl.

Později, když kráčeli do Velké síně na večeři, ho Harry najednou popadl za ruku a vlekl ho do jedné z chodeb. „Chci vám něco ukázat, profesore."

Severus vytrhl ruku z jeho sevření. „Tohle na veřejnosti nikdy nedělej."

„Promiňte," svěsil hlavu. Dovedl je ke dveřím, které Severus nepoznával, otevřel je a pobídl ho, aby šel za ním.

Severus jimi prošel za Harrym a octl se v dokonalé kopii své ložnice. „Co je to?" S udiveným zájmem se rozhlížel po místnosti.

„Dokáže se změnit na cokoli, co chci!" vyhrkl Harry, zaklapl za nimi dveře, klekl si a spěšně začal rozepínat knoflíky na Severusových kalhotách. „Můžu zařídit, aby se objevil i zbytek vašeho domu, ale tohle je moje nejmilejší místnost."

Severus umístil ruku na Harryho hlavu, aby ho zadržel na místě. „Počkej. Myslel jsem, že antropolágové nemohou používat magii."

„To dělá ta místnost, ne já," vysvětlil Harry, když obratně vytahoval Severusovo mužství z kalhot.

Severus ho pustil. „To ti to ráno nestačilo?"

„Rád vám tohle dělám..." zasténal Harry, než pohltil Severusův penis ve svých vlhkých, horkých ústech.

Oba přišli na večeři, při které se pak Harry připojil ke zmijozelským a sedl si vedle Draca, pozdě. Draca Severus ušetřil, ale všechny ostatní chlapce poblíž proklel. Po večeři Harry na Severuse nenápadně mávnul, než se odebral pryč s Weasleyovic dvojčaty.

Večer se v Severusově komnatách zastavil Brumbál, aby si s ním dal čaj.

„I když mě těší vidět, jak svědomitě se staráš o svého mladého svěřence," řekl ředitel vřele a napil se čaje, „musím tě důrazně požádat, abyste přestal zaklínat studenty."

„Dobrá," souhlasil Severus. Věděl, že s tím stejně nakonec bude muset přestat. Nemohl proklít polovinu studentů.

Harry se vrátil těsně po Brumbálově odchodu. „Počítá se jako obtěžování skřítků, když jsem na ně dělal obličeje, ale jinak nic?"

Severus mu mlčky podal příručku „Péče o kotlíky" a vrátil se ke známkování testů. Harry si knížku převzal a rozvalil se s ní na pohovce, kde se brzy pozoruhodně ztišil. Tou dobou, kdy Severus dokončoval známkování, Harry stále ještě nepromluvil ani ho nepřišel otravovat se sexem. Severus se na něj šel podívat a zjistil, že je mládě prakticky v bezvědomí. Spalo v nepohodlné poloze, hlava a pravá horní končetina se mu svezly na podlahu, zatímco zbytek těla zůstal ležet na pohovce. Uši měl natažené před sebou na koberci.

Severus se sehnul a zatřásl jím.

„Co se –? Huh!" zamumlal Harry, když spadl z pohovky. Zíral na koberec, jako by si nebyl jistý, na co se to dívá, a pak si unaveně protřel oči.

„Je čas jít do postele," informoval ho Severus.

„Chtěl bych zůstat s vámi," žadonil.

„Pak se mnou zůstaň," řekl Severus už napůl obrácený k odchodu do ložnice.

Harry klopýtal za ním a svlékal si šaty.

Když se k němu Severus konečně v posteli připojil, Harry se u něj stočil do klubíčka.

„Dobrou noc, profesore," zamumlal Harry se zívnutím, než zavřel oči a znovu usnul.

Jak tak Harryho pozoroval, získal Severus pocit, že tenhle rok bude úplně jiný než všechny ostatní.