Když jsem si uvědomil že mi stojí, hned jsem se otočil a rozkrok schoval. Byl jsem úplně rudy, a vážně bych teď chtěl vědět co se mu honí hlavou. Trapné ticho co tu bylo ale přerušil a já jen tiše doufal že by to byl zase jen sen.

Na co si myslel princatko? Nebo nějaký hezký den?
Ehm, nestarej se. A otoč se.
Proč? Měl jsem pěkný výhled.
To jsi nějaký úchyl? Otoč se, já nejsem ty.
Je pravda že nejsi jako já, ale pokud chceš klidně takový můžeš být.. Hmm
N-nechci..
Vážně? Přijde mi že by se ti to líbilo..
Bože můj.. otoč se. A ne nechci.. chci už vypadnout.
Tak jak myslíš, tak já jdu ke koním.

Bože, jak může vědět co chci? Je vážně mimo, to jen já jsem se zbláznil.. Ne, vůbec ho nechci..
Když jsem se otočil nebyl tam, měl jsem štěstí že už nebyl v pozoru ale jen málo naběhlý. Takže už moc vidět nejde. Když jsem se vydal ke koním seděl na mém koní, sakra proč sedí na mém koní...

Proč sedíš na mém koní?
Protože ten můj má poraněnou nohu, nechci ho zatěžovat. A pěšky nejdu.
Je mi to jedno, slez mého koně. A divím se že tě nezhodil..
Má mě asi rád.  A vážně, nechci jít pěšky.
Nechci.
Ale no tak, vždyť tě neukousnu.

Ještě chvíli jsem protestoval, ale už teď vím že to mám prohrané.. Neměl jsem jinou možnost, vážně kdybych mohl a byl hajz nechal bych ho tu. Ale bohužel já takový nejsem.

Tak se šoupni, jsem v předu.
Šikulka.

Už jsem nic neřekl, in se posunul a já sedl na koně.. byl na mě vážně moc nalepeny, a to nemluvě o tom že si musel omotat své ruce kolem mého pásu... Neříkám že se mi to nelíbilo, ale jemu jsem to nesměl přiznat..
Pobidnul jsem koně a kook táhl pomalu toho druhého. Šlo tichoy a mě vyhovovalo.. jenže to nesměl přerušit...

Vcelku by mě zajímalo o čem se ti zdálo.
Nechci se o tom bavit. Buď ticho, chci klid.

Jenže to on nechtěl, pořád se mě ptal. A já stratil trpělivost. Zalhal jsem mu..
Řekl jsem že se mi zdál sen o té holce co byla dneska u nás.. a jelikož nedal pokoj musel jsem přitvrdit.

To víš, zdálo se mi jak se mě dotýkala když jsme měly chvíli soukromí, bylo to vzrušující... Stačí? Nebo chceš detaily?
Stačí, nepotřebují slišet detaily.

Po zbytek cesty až k paláci byl klid. Byl jsem rád, ne takové ticho.. takové mě zabíjeli, ale já nemohl slišet ty jeho svůdná slova. Až tak provokativní.. přísahám bohů že kdyby ještě chvíli mluvil tak jak u toho vodopádu, nevím co bych udělal. I jeho obětí se zmírnilo a držel se jen lehce. Proč mě to sere? A proč jsem posmutněl??

Už jsem skoro tu, sléz aby nás nikdo neviděl.
Proč?
Důvod jsem ti už řekl. Slez. To už dojdeš..

Bez protestů pak slezl a šel po svých.. šli jsme vedle sebe, a tak jsem viděl že měl smutek ve tváři.

(Zapojíme představivost..)

Štvalo ho to.. vidím to na něm, ale může si za to sám. Když jsme došly do stáje, on svého koně odstrojil a pak odcházel..

Počkej, to ho tu necháš ze zraněnou nohou?
Buďte v klidu princi, je zcela v pořádku.
Jak jako v pořádku? To si mi lhal?
Co už, omlouvám se. A teď pokud dovolíte odejdu.
Proč?
A ještě jedna věc, pokud chcete předstírat že stojíte o ženy.. neměl by jste si užívat, a sténat mé jméno...

Když to řekl úplně jsem ztuhl, mé srdce vynechalo pár úderu a mohl jsem se jen jít zahrabat.. Pak mi došlo, on tam byl a slyšel mě.
Bože slyšel jak, OH bože ne,, ne,, neee.

Zdržel jsem se ve stáji, myslel jsem na to. Jak bych na to nemohl myslet. Teď vím že se mu do těch oči už nemůžu podívat, nemůžu s ním být ani v jedné místnosti. Co teď? Jak to vysvětlím?

Z hlavou v mysli jsem odcházel ze stájí a mířil jsem si to do svého pokoje. Když jsem vcházel, byl tam.. Byl u nich dveří jako stráž.. Sklopil jsem hlavu a pokračoval jsem si svého pokoje, už mě chtěl zastavit když vyslovil mé jméno ale já jsem rychle zavřel dveře. Zhroucené jsem si sedl na zadek a zhluboka jsem dýchal.
Zastavilo se mi srdce když znovu promluvil za zavřenými dveřmi.

Odejdi, prosím.
Měly by jsme si promluvit, taky bych ti rád něco řekl.
Prosím, odejdi.
Tae...
Vážně, nevidíš že mi je to trapné. Prostě jdi.
Dobře,  ale.. aby si myslel na něco jiného tak..
Když jsem to slyšel jak se snažíš tlumit tvůj hlas,, nemohl jsem a lehce pootevřel dveře. A když se mi naskytl ten obrázek tebe ... Nahrnula si mi červen a hořkost. A ne jen v obličeji. No a pak když si zavzdychala to mé jméno odešel jsem...
A co je k tomu k zamyšlení?  Šel ses mi vysmívat? Ccc
Ne, udělal jsem to co ty.

Když mi to vše řekl byl jsem vážně už rudy a vážně se mi chtělo umřít.. ale co řekl na konec mě dostalo.

Tak já tedy odcházím. Dobrou noc tae~

Tak snad se líbilo.
Nevím co k tomu dodat, jsem to ale zla holka.

Narutofil15 👥