Dal jsem mu teď volno aby se najedla, já šel k sobě a taky se najedl. Pak jsem šel čekat ke knižnici, trvalo mu to. Co tam dělá tak dlouho?
Rozešel jsem se k paláci a vešel do jeho chodby, trochu jsem poklepal na jeho dvířka ale nic se neozvalo...

Princi, dnešní den ještě neskončil.

Pořád nic, že by odešel? Trochu jsem pootevřel dvířka a podíval se za dveře, hned jsem se vyděsil.. rozevřel jsem dveře až skoro vypadly a vběhl jsem k němu.. trochu jsem s ním zatřepál ale nic, nahnul jsem se k němu a zaposlouchal jsem se jestli dýchá. Dýchá ale pomalu . Co se sakra stalo? Byl otrávený? Nebo mu zaskočilo?
Na jeho rtech jsem viděl lehce bledě rty a tak mi hned došlo že byl otrávený.. hned jsem zavolal královského lékaře,, ten po prozkoumání jedu udělal protijed a hned mu to v podání tekutin podal. Naštěstí se nic nepromarnilo a spolikal to. Lékař mi řekl abych ho uložil a počkal až se probere,, měnil jsem mu studený obklad atd..
Bylo už večer a ještě se neprobudil, jen sebou občas škubnul..
Trochu jsem se nudil a tak jsem si začal pobrukoval a po chvíli zpívat.
Vymyslel jsem si nějaké ty slova spojené s princem, typu že je to princatko který mi ztěžuje život atd, nemyslel jsem to ve zlem vážně. Ale samo to vypadalo z té mé pusy... Naštěstí jsem natolik vzdělaný že jsem zpíval v čínštině ( vím asi to neumí ale i tak)
Po chvíli mě to přestalo bavit a bolet mě už zadek z toho jak tu pořád sedím, lehl jsem si tedy a pořád kontroloval taehyunga.. Po chvíli se mi začalo zklizit před očima, usnul jsem..

Když jsme se probudil byl jsem přikrytý a malý zahlavec jsem pod hlavou, když jsem se podíval na taehyunga nebyl tam..
Prudce jsem se posadil a hledal ho po místnosti,, nikde nebyl... Kde je? To umřel??
Rychle jsem vyběhl a hledal ho, když jsem se zastavil v hlavní síni a vyšel ho tam ulevilo se mi.
Utíkal jsem ke králi a princi a poklonil se ..

Velice mě mrzí a omlouvám se že jsem ho neuhlídal. Mrzí mě co se stalo.. je princ v pořádku?

"V pořádku, nemohl si to vědět. A ano už je v pohodě.

Jsem v pořádku, díky tobě junkooku..

Upřel jsem pohled na krále a on se pousmál, pak jsem se podíval na taeho a ten se taky usmál. Ale naše oční kontakt nepřerušil.. já ano.

Tae..

Když jsem jedl to jídlo, bylo mi to zvláštní. Ne zhledově a ani chuti ale tím kdo mi ho přinesl, chvíli jsem tomu nedával pozornost.. Myslel jsem že je tu nový ale pak mi to došlo když jsem na sobě začínal pociťovat únavu. Když jsem se chtěl postavit skácel jsem se.. a po chvíli jsem o sobě nevěděl.
Když jsme se začínal pomalu probouzet oči se mi i tak neotevřely, byl jsem jak paralyzovaný ale živý.. Vnímal jsem u sebe lékaře a taky junkooka? Jo byl to on.. dávaly mu instrukce a pak jsem už nic neslišel...
Ale pak jsem uslišel nějaký hlas, chvíli jsem poslouchal a pak jsem si uvědomil že je to hlas od junkooka, on zpíval..

Má krásný hlas..

Když mi už oči konečně dovolily je otevřít naskytnul se mi pohled na spícího junkooka ... Nemohl jsem se ubránit úsměvu..
Soudě podle toho že je ještě velká tma ještě bych mohl usnout...
Z myšlenko na tu píseň jsem usnul ani nevím jak..
Když jsem se probudil až bylo velké světlo, nechtěl jsem zůstávat ležet.. Už mi bylo vážně dobře, posadil jsem se a protáhl.. Viděl jsem jak junkooka pořád leží skoro u mě, přikryl jsem ho a dál pod hlavu jsem mu dal zahlavec..
Pak jsem se rozešel za mim otcem že pokud je ještě tady poznal bych ho...

Samozřejmě tu nebyl, utekl.

Pak jsem ho spatřil jak běžel k nám..
Byl roztomilý....

Pokračování zase později, ještě dneska mám v plánu napsat aspoň. 2 kapitoly .
Snad se líbilo.

Narutofil15  mám tě ráda 💜

🫂🫂🫂🫂🫂🫂🫂🫂