Drsnou dírou ve stropě, dopadalo dolů do jeskyně sluneční světlo. Slabí stříbrný lesk, který se táhl po skále vyčnívající z podlahy středu jeskyně, obklopen skalními vodopády a na jedné straně, tma a v mezeře byl vchod do tunelu. Stíny v ústech tunelu zhoustli, šest koček se vynořilo v jeskyni. Jejich velitel, kropenatý šedý kocour s neupravenou srstí, došel ke skále a otočil se na ostatní.
    ,,Šalvěj, Jestřábe a Mléčňáku," začal a všechny kočky pokývali hlavami, když řekl jejich jméno, ,,my, léčitelky a léčitelové ze čtyř klanů, kteří jsme sem doputovali na tento vážný ceremoniál: udělíme nového učedníka léčitele."
    Dvě kočky už vlezli do tunelu, jejich oči byli rozšířené v půl/světle. Jedna z nich šťouchla tlapkou do zmrzlého a studeného šutru.
    ,,K vůli Hvězdnému klanu, Husí pírko, začni," zabručel Jestřáb s netrpělivým šviháním ocasu.
     Husí pírko se na něj podíval, pak obrátil pohled na dvě mladé kočky v tunelu. ,,Pírkotlapko, jsi připraven?" zeptal se.
Větší s těch dvou, stříbrný kocourek, nervózně přikývl. ,,Myslím, že ano," mňoukl.
       ,,Tak přístup k Měsíčnímu kameni," nařídil Husí pírko. ,,Brzy tě navštíví Hvězdný klan."
       Pírkotlapka zaváhal. ,,Ale Já... Já nevím, co mám říkat když se setkám s předky."
       ,,Budeš to vědět," řekla mu ta druhá mladá kočka. Její srst se třpytila, když se otřela o jeho tvář. ,,Bude úžasné a velkolepé je vidět. Těším se až budu také Mléčňákova učednice!"
        ,,Děkuji Ti, Ostružinko,"zamumlal Pírkotlapka.
Otočil se na Husího pírka, Šalvěj, Mléčňáka a Jestřába a sedl si vedle nich s ocáskem stočeným přes tlapky. Ostružina seděla vedle svého učitele.
        Najednou se ve škvíře na stropě objevil měsíc a kočky oslnilo jeho bílé světlo. Pírkotlapka zam zamrkal údivem, jak z Měsíčního kamene sálá stříbro.
        Husí pírko se postavil naproti jemu. ,,Pírkotlapko," mňoukl. ,,přeješ se podílet s Hvězdným klanem i o ty nejhlubší myšlenky jako léčitel Hromového klanu?"
         Pírkotlapka přikývl. ,,Ano," odpověděl a jeho hlas se nesl jeskyní. Konečně se mu povedlo dostat další slova z jeho hrdla.
,,Přeji."
      ,,Pak mě následuj."
      Husí pírko se otočil, švihl ocasem a udělal pár kroků směrem k Měsíčnímu kameni. Jeho bledě modré oči zářili jako dva měsíce, když promluvil. ,,Válečníci Hvězdného klanu, nyní Vám předávám tohoto učedníka. On byl zvolen stát se léčitelem. Pilně se učil, aby jednou mohl léčit svůj klan." Švihl ocasem na Pírkotlapku a zašeptal: ,,Lehni si sem a dotýkej se čumáčkem kamene."
      Pírkotlapka rychlé poslech, lehl si na pohodlné místo u kamene a dostal se ho studený nosem. Ostatní kočky došli blíž k němu a našli své místa u kamene. V tichu a třpytivém světle nový učedník léčitele zavřel oči.

      Pírkotlapka otevřel oči, zamrkal a vyskočil zpět na tlapky. Stál na mýtince se svěží trávou veprostřed slunného lesa. Podíval se nahoru a uslyšel šustění v korunách stromů při teplém větříku. Vzduch voněl kořistí a vlhkými kapradinami.
     ,,Ahoj, Pírkotlapko!"
     Mladá kočka zamířilk němu. Blížil se k němu trávou, byl to šedo/bílá