Černá tma stála z vážným obličejem naproti Sněženky v léčitelském doupěti, kde se prodíral měsíční svit.
,,Co si chtěla?" zavrčela Černá tma. Mrskla nervózně ocasem.
,,Poslouchej," mňoukla jemně Sněženka a posadila se.
,,Hvězdný klan mi dal věždbu. Černá a bílá se spojí... Netuším, co to znamená.
Říkám ti to proto, že si černá, tmavě černá bez poskvrny jiné barvy."
mňoukání vážně.
Černá tma si ji změřila vážným pohledem.
,,Děkuji za informaci, neříkej to hlavně ostatním klanům na shromáždění, jasně?" řekla Tma.
Bělinka na ní nevěřícně zamrkala.
,,Proč bych měla..."
,,To je jedno, teď se vyspi, zítra je velký den." přerušila jí černá kočka.
Bělinka kývla. ,,Ano, Černá tmo."
Černá tma se otočila k odchodu a naposled zavrčela: ,,Dobrou noc,"
Venku vál příjemný studený vítr.
Všichni spali až na Diamantovou jiskru a Červenou květinu na stráži. Mávli na ni ocasem na pozdrav a Černá tma jim to oplatila.
Lehla si do příjemného doupěte válečníků, mezi Zeleného pruha a prázdný pelech Diamantové jiskry.
Usnula...

                               ♡♡♡

,,Černá a bílá se spojí!" řekla kočka z Hvězdného klanu...
,,Kdo jsi?" zeptala se Černá tma.
Kočka pouze pokývala hlavou.
Její modrá srst se leskla.
,,Měsíční hvězda... První z velitelů klanu Měsíčních... Černá a bílá se spojí, to si pamatuj, nic špatného to není, toulavá kočka není taková jakou si ji představuješ... Černá tmo..." mňoukla a s tím začala mizet.
Černá tma se rozběhla za ní, ale tlapky se jí lepili na studenou zem.
,,Neopouštej mě!"

                                 ♡♡♡                   

,,Vstávej, Černá tmo, klanové schromáždění!" křičela na ní Tornáda.
Bílo/hnědá kočička měla oči vykulené zoufalstvím.
,,Jo,... Co?... Díky..." zavrčela rozespale černá tma. Poblíž jí spokojeně spala Černá vichřice.
No určitě, ona si ještě může spát a Černá tma už musí kmitat na schromáždění klanu!
Vstala tedy a došla s Tornádou k Vysoké skále. Všechny kočky, až na Černou vichřici, tam už dávno byli a čekali co jim rudá kočka na skále řekne.
,,Nechť se všechny kočky, které si dokážou obstarat svou vlastní potravu, schromáždí u Vysoké skály, ihned!" křikla Rudá hvězda. Černá tma  si v hlavě tiše promítala její večerní sen.
,,Ti, co včera nebyli na Schromáždění ať poslouchají!"
Najednou z doupěte konečně vyběhla Černá vichřice.
Rudá hvězda si odkašlala. ,,Jezerní klan má novou velitelku, Klackovou hvězdu." schromážděním se ozvalo nespokojené mňoukání, které velitelka mávnutím ocasu utišila.
Pak si na vysokou skálu stoupl Hnivous.
,,Řeknu vám hlídky, ranní je Tornáda, Pihlík a Diamantová jiskra. Dopolední je Mocný vichr, Zelený pruh a Modrášek. Polední jsem já,  Černá vichřice. Odpolední Černá tma, Červená květina a Zlatěnka. Večerní hlídka Běloun s Hromákem a Popelunkou. Noční je Mocný vichr a Běloun s Hnědovouskou." řekl a odmlčel se.
,,Ranní hlídka může vyrazit." řekl a velitelka si stoupla před něj.
,,Konec Schromáždění!"
Černá tma ještě vrhla vražedný pohled na Černou vichřici. Za chvíli si všimla hloučeku koček. Byli to Zelený pruh a Diamantová jiskra.  Tak k nim doběhla popovídat si.

                              ♡♡♡

Den proběhl úplně normálně jako každý jiný. Teď zrovna byli s Červenou květinou a její učednicí na hlídce.
,,Černá tmo? Řekneš mi další příběh! Prosím!" škemrala Zlatěnka. Malá učednice. Jí předběhla a svou zlatou tlapkou jí zatarasila cestu.
Černá tma obrátila oči v sloup a zakývala hlavou.
,,Možná později, teď jsme na hlídce," zavrčela. Už jí i docela lezli na nervy, že ji učednice pořád otravovala.
,,Cítíš to?" špitál Červená květina, když už byli u hranice na louce.
Černá tma kývla hlavou a učednice ještě jednou pootevřela tlamičku a zavětřila. ,,Toulavé kočky," mňoukla s naježenou srstí Zlatěnka.
,,Toulavá kočka," opravila jí nervózně a podrážděně Černá tma.
,,Ano, samotářka. Ten pach si dobře zapamatuj. Poznáš pak, jestliže se jedná toulavé tlupy nebo pouze samotářské kočky." řekla váhavě rezavě rudá kočička a hleděla do dálky.
,,Obnovíme značky," rozhodla se nakonec. ,,Možná jí pak zastrašíme." mňoukla nakonec rozhodně, zatřepala a odtrhla se od pohledu.
Pak pokračovali dál a Zlatěnce se podařilo ulovit pěkně vykrmeného králíka. Zahrabali ho, aby se pro něj posléze mohli vrátit.
Když se blížili k hranici s Jezerním klanem, uviděli jak se k jejich hranici blíží hnědá, vypeli...Klacková hvězda!
Kočka se na ní svýma žlutýma očima zahleděla. Za ní uslyšela vrčení Zlatěnka a něco jako ,,A jéje..." od její učitelky.
,,Ále, heleme se, koho to tu máme? Válečnice...pchee." vyprskla.
Válečníci vedle ní se zasmáli.
Černé tmě se začal se začal ježit kožich a krkem se jí prodralo to nejostřejší zavrčení.Ale  pak za sebou uslyšela hlas Zlatěnky: ,,Do toho, Černá tmo!". Pak se připojila i Červená květina: ,,Věříme ti!"
Černá tma se zamračila a zhluboka se nadechla.
,,Ach ták, Vypelichaná a tlustá kočka se tady pokouší nacvičovat divadýlko? Hmmm...Klacko?"
,,Já nejsem Klacka! Tobě, ty myší mozku, nedochází, že jsem nebezpečná a že vám sebereme území?!" Ona a její kumpáni vatasili drápy, naježili kožichy a rozzuřeně švihali ocasy. A teď se začali smát Zlatěnka s Červenou květinou, dokonce i s Černou tmou.
Klacková hvězda se otočila směrem ke  kocourům vedle ní. ,,Jednou s ní dostanu mrtvici!" zavrčela na ně a oni přikývli vážně hlavami.
Černá tma si opovržlivě odfrkla. ,,Tobě?! No, myslím, že mrtvice je jedna z mála nemocí, která ti nehrozí!" řekla. Spoluhlídkaři se začali smát a Klacková hvězda se se svými kumpány otočila a dokráčela pryč do nitra svého území. ,,Jdeme, tady to není pro nás." řekla a Černá tma a ostatní počkali až úplně zmizí.
,,Ha, to jsme jim to natřeli, viďte? Ty už se tu neukážou! Hlavně to poslední ,No, myslím, že mrtvice je jedna z mála nemocí, která ti nehrozí!' to bylo prostě NEJ!" mňoukání malá učednice se zlatou tlapkou a Červená květina se na ně vážně podívala.
,,To musíme říct Rudé hvězdě." mňoukla vážně a Černá tma důrazně přikývla. Zlatěnka se však pořád smála. Rozběhli se tedy zpět do tábora.

                              ♡♡♡

Když to řekli v táboře velitelce, ta rozzlobeně zavrčela.
,,Měsíční klane, připravte se na boj!"