Šedunka hned vyskočila ze svého pelíšku a pelášila k doupěti velitele.
Najednou se zastavila. Cítila kromě pachu velitele i Mouroocasův pach.
Pomaloučku se přiblížila.
" Takže... Hnědosrst ti říkala, že Pryskyřinka je připravena stát se učednicí?" Zeptal se Bleskový měsíc.
" Ano Bleskový měsíci." Odpověděl Mouroocas.
" Výborně! Navíc..... Prašnodrápka chci jmenovat válečníkem." Řekl Bleskový s neskrývanou radostí.
Jo, je to super! Aspoň si na něj Zelenka nebude dovolovat! pomyslela si Šedunka. Měla také radost z toho, že její sestra Pryskyřinka už brzy bude učednicí.
Ponořena v myšlenkách si Šedunka ani nevšimla Mouroocase, který se rozloučil s Bleskovým měsícem a odešel z jeho doupěte.
" Šedunko co to tady pro Hvězdný klan děláš?" Zeptal se jí Mouroocas, kterého zřejmě udivilo, co tu dělá sama v noci.
" Eh Mouroocasi, víš nemohla jsem usnout." Šedunka si až teď všimla Mouroocase.
" Tak ty jsi nemohla usnout...... Nechceš navštívit svou matku? U ní určitě usneš. " Řekl Mouroocas a dal Šedunce znamení, aby šla do školky.
Šedunka poslechla. Jakmile vkročila do školky, hned se na ni vrhla Pryskyřinka. Začala jí olizovat kožich.
" Pryskyřinko, prosím tě nech toho. " Řekla Šedunka a hrozně se podivila, že je ještě Pryskyřinka vzhůru.
" Ahoj Šedunko. Proč jsi přišla takhle pozdě v noci?" Zeptala se jí Hnědosrst.
" Nemohla jsem spát." Odpověděla prostě Šedunka.
"Tak můžeš spát u nás jestli chceš. Bleskový měsíc asi už zítra jmenuje Pryskyřinku učednicí." Řekla radostně Hnědosrst a láskyplně se zadívala na Pryskyřinku.
"Tak to jsem ráda!" Šedunka to věděla, ale Hnědosrsti to neprozradila.
" Pojď si ke mně lehnout Šedunko." Řekla Hnědosrst.
" Dobře mami." Odpověděla Šedunka.
Pak se schoulila do klubíčka a usnula.

" Šedunko, vstávej! Co to tady děláš? Drápka se už po tobě ptala. "
Šedunka se vzbudila. Zamžourala a uviděla Černíka, jak na ni nevěřícně kouká. Postavila se.
" Jej, ahoj Černíku. Nemohla jsem usnout, tak jsem šla sem." Odpověděla mu a trošku se začervenala. Bylo jí trapně, když si uvědomila, že spala ve školce. Přece není kotě nebo matka!
" Tak si něco sněz." Řekl Černík a odešel.
Šedunka vyskočila z doupěte. Hnědosrst a Pryskyřinka se právě umývaly. Rychle běžela k hromadě s úlovky. Vybrala si špačka a s ním utíkala k trsu kopřiv.
"Ahoj Šedunko. Nikde jsem tě nemohla najít. Kde jsi byla? " Zeptala se jí nějaká kočka.
Šedunka vzhlédla od špačka.
" Jééé, ahoj Drápko. Já jsem zaspala." Odpověděla Šedunka.
" Aha. Aspoň, že jsi se vzbudila. Ranní hlídka dávno vyrazila. Hádej, kdo je jejím členem. " Vyzvala Šedunku.
" Hmmmmm..... Vítr? " Šedunka se nejistě zadívala na svou učitelku.
" Správně. Šla ještě Popelina a Zelenka. " Řekla Drápka.
" Cože? Zelenka?" Šedunka nevěřícně vykulila oči.
" Ano, Zelenka. Vynutila si to od Lístka a Mouroocase. " Řekla Drápka a pokývala hlavou.
" Tak vyrazíme?" Zeptala se jí Šedunka.
" Jasně." Odpověděla Drápka a obě dvě opustily bezpečí tábora.
"Dnes procvičíme bojové umění." Oznámila jí Drápka, když došly do Písčitého dolíku. " Můžeme začít?" Zeptala se jí.
"Ano." Odpověděla Šedunka a začala se připravovat.
Hned se odrazila, ale Drápka byla rychlejší. Uhla se jí.
" Zkus použít jinou taktiku." Řekla Drápka a povzbudivě se na ni zahleděla.
Šedunka na nic nečekala. Snažila se nedívat na místo útoku. Zaútočila.
Podařilo se jí svalit Drápku k zemi. Ta však Šedunku povalila a obě se válely v prachu. Šedunka ji kousla do ucha, ale Drápka jí to oplatila. Šedunka po -
sbírala všechnu svou sílu. Podařilo se jí to! Zasedla Drápku a tím zvítězila!
" Výborně Šedunko!" Pochválila ji.
" Pro dnešek to stačilo. Musíme něco ulovit klanu. Pojď." Oznámila Drápka a společně se Šedunkou šla lovit.

Šedunka zrovna nesla na hromadu s úlovky dvě myši a jednoho drozda, když v tom se ozval z Vysoké skály hlas Bleskového měsíce.
"Kočky Bleskového klanu!" Začal.
" Ať se všechny kočky, které jsou dost staré, aby si ulovily svou vlastní potravu, dostaví k Vysoké skále na klanové shromáždění."
Většina koček už tam byla, ale pak přišli i poslední členové klanu. Úplně nakonec vyběhl Prašnodrápek se svým učitelem Stříbrným pruhem a  Pryskyřinka s Hnědosrstí.
Pryskyřinka se pěkně upravila. Její hnědý mourovatý kožíšek zářil. Když procházela mýtinou, jantarové oči se jí třpytily nadšením. Vedle ní šla Hnědosrst, která vypadala hrdě.
"Dnes jsme se tu sešli, kvůli jmeno -vání nového válečníka a taky kvůli jmenování nové učednice." Mňoukl.
"Prašnodrápku, přistup blíž." Řekl.
Prašnodrápek poslechl.
Bleskový měsíc seskočil z Vysoké skály k Prašnodrápkovi.
"Stříbrný pruhu,"začal s formálním zněním,které se předávalo z generace na generaci v každém klanu," je tento učedník připraven k tomu stát se válečníkem Bleskového klanu? "
" Bude z něj válečník, na kterého bude klan hrdý. " Odpověděl Stříbrný pruh.
Bleskový měsíc vzhlédl na hvězdy Stříbrné kožešiny. " Já, Bleskový měsíc, velitel Bleskového klanu, vyzývám válečnické předky, aby shlédli na tohoto učedníka. " Řekl.
"Pilně se učil, aby porozuměl vašemu vznešenému zákoníku a já vám ho nyní doporučuji jako válečníka."Otočil
se na Prašnodrápka, se kterým si pohlédli do očí." Prašnodrápku, slibuješ, že budeš dodržovat zákony válečníků a chránit svůj klan, i kdyby tě to mělo stát život? " Zeptal se ho.
Šedunce se zatajil dech.
" Slibuji " Odpověděl Prašnodrápek.
"Pak ti z pověření Hvězdného klanu přiděluji válečnické jméno. Prašno-drápku, od této chvíle se budeš jmenovat Prašnodráp. Hvězdný klan oceňuje tvou kuráž a vítá tě mezi válečníky Bleskového klanu."
Bleskový měsíc popošel k Prašno-drápovi blíž a položil mu čumák na temeno hlavy. On mu pak uctivě olízl rameno.
" Prašnodráp, Prašnodráp! "Zvolaly kočky.
" Prašnodrápe, podle tradice musíš dnes v noci v tichosti bdít a hlídat tábor. " Řekl Bleskový měsíc.
" Teď ty Pryskyřinko. "Vyzval ji Bleskový.
" Pryskyřinko, ode dneška ti budeme říkat Pryskyřička. "Mňoukl.
" Černobíláku, jsi dost starý na to, aby jsi dostal svého prvního učedníka. Proto dostaneš Pryskyřičku. " Ozná-
mil mu Bleskový měsíc.
" Dobře Bleskový měsíci. " Odpověděl Černobílák a popošel blíž k Pryskyřičce. Dotkl se jejího čumáčku a pak se oba zařadili. Pryskyřička celá zářila.
Šedunka hned pogratulovala Praš- nodrápovi a utíkala k Pryskyřičce.
" Super! Konečně se přidáš do našeho doupěte a máma bude zase válečnicí." Mňoukla radostně Šedunka.
" Ano, já jsem taky ráda." Řekla Pryskyřička.
Potom obě dvě zamířily k hromadě s úlovky pro jídlo,které si snědly v učednickém doupěti. Tam se taky schoulely do klubíčka.
Kéž bych se mohla velitele zeptat co měl ten můj sen znamenat! pomyslela si smutně Šedunka ve svém pelíšku.
Nakonec po dlouhém přemýšlení usnula.

Tak 2. kapitola je na světě. Snad se vám líbila! 😺🙂