Území Oblečeného klanu se území  Slunečních rozhodně vyrovnat nemohlo. 

Bylo moc nudné. 

Hustý smíšený les ,menší mýtiny s vysokou trávou ,sem tam nějaký potok.  Žádné pestrobarevné , dlouhé louky plné květů,žádné barevné stromy ,žádná krásná údolí.

Bílá Růže a Krvedráp se opatrně plížili mezi stromy.

Zatím nenarazili na žádnou hlídku -což bylo sice mírně podezřelé jelikož Bílá očekávala ,že kvůli vlkům hlídky navýší - ale zase se to oběma nesmírně hodilo. 

Otírali se o každý strom,o každý keř.
Oba dva -hlavně Bílá - si dávali záležet na tom ,aby se pach Slunečního klanu vznášel všude. 
Šlo jim o to ,aby Oblační měli opravdu hodně dobrý důvod ,na ně zaútočit. 

Oběma jim  bylo úplně jedno ,co se stane se členy jejich klanu.  Bylo jim jedno, kolik koček tam umře.  Oba dva mysleli hlavně na sebe na to,že za chvíli budou mít rozruch ,bitvu a především krev. Jejich arogance a hrdost jim nedovolovala si připustit ,že jim by se tam mohlo něco stát. 

Bílá už se nemohla dočkat,až bitva začne.  Věděla ,že Krvedráp to má stejně ale narozdíl od něj nebrala bitvu jen jako zábavu. 
Jistě ,zábava to bude ,ale ona už ji potřebovala. 

Tyhle dny pro její psychiku byly dost těžké.  Jednak se její vztah s Jinovatkou pomalu řítil do propasti ,obě dvě už spolu téměř nemluvili , nevečeřeli spolu a Jinovatka se začínala zajímat jen o Plamínka a Žlutinku.

Vztah se sestrou byla jedna věc a ta druhá byla , že se hlavně nevyznala ve svých citech. 

Náklonnost,kterou cítila k tomu sexy   fešákovi který právě vedle ní mučil zajíce ,se poslední dobou čím dál tím více zvěstovala,stále jí bušilo srdce ,když se vedle ní Krvedráp objevil ,bylo jí v jeho přítomnosti neskutečně příjemně,pořád vyhledávala jeho přítomnost a taky na něj pořád myslela. 

Už tehdy věděla ,že ho miluje ale nechtěla si to přiznat.  Celé ty dva roky ,po Černodrápově smrti se jí dařilo lásce tak skvěle vyhýbat a najednou už se zase zamilovala. 
Nepřitahoval ji jen fyzicky, nebyly to jen žhavé sny jaké by to bylo se s ním vyspat ,cítit jeho doteky....nebyl to jen chtíč. 
Byla v tom opravdu zamotaná ta pitomá láska. 

Poslední dobou nad tím přemýšlela opravdu často a věděla ,že když nastane bitva tak nad tím přemýšlet přestane.  Bude zase jen ona a krev.  Ideálně krev Soumrakovi družky Lístky. 

,, Blížíme se k jejich táboru " zavrčel Krvedráp tiše a přerušil tak její myšlenky. 

,,Hm" zamručela jen a otřela se o strom. 

Už už chtěla navrhnout, že to stačí a že už by se měli vrátit ,ale náhle ucítila pach dvou koček. 

Dvou oblačných koček. 

,, Stůj "zavrčela na Krvedrápa ,který protočil očima a dost neochotně se zastavil. 

,,Co..."začal ale pak ucítil ten pach taky a na tváři se mu opět objevil ten sexy, krutý ušklebek.

,, Zdá se ,že máme společnost "uchechtla se tiše a ledově modré oči jí zajiskřily. 

Oblační nejspíš místo hlídání hranic své hlídky přesunuli k táboru a to v ubohém počtu dvou koček. 
Koček,které se jim určitě nemohly vyrovnat. 

,,Hej vy ! Co to tam děláte "?! Zaslechla hlasité zamňoukání a uslyšela dupot tlapek běžících k nim. 

,,Zábava nám zřejmě začíná už teď" uchechtl se Krvedráp a přivřel své božské oči. 

Z hustého křoví se vyřítily dvě kočky. Jedna měla hladkou , světle šedivou srst a světle zelené oči a ta druhá měla dlouhou ,hnědou srst a jasně zelené oči. 
Bílá měla dojem ,že tu hnědou už párkrát viděla v nějaké bitvě. 

,, Co jste zač "?! Prskla ta šedivá kočka. 
Místo odpovědi na ni Krvedráp rovnou skočil a zaryl do ní drápy. 

Bílá se řídila podle něj a zatočila na  hnědou kočku. 

Obratným pohybem jí strhla na zem a zaryla jí drápy do břicha. 

Válečnice Oblačných však také nebyla žádné ořezávátko, vyškubla se jí a drápy jí rozčísla ucho. 

Bílá zlostně zavrčela , prudkým švihnutím tlapky hnědé kočce rozervala tvář ,a znovu zaútočila. 

Tentokrát se oblačná kočka uhnula a vrhla se do protiútoku.

Bílá válečnice jí ale opět uskočila a opět zatočila. 

Souboje s Bílou Růží byly jako nekonečný tanec. 

Bavilo ji,si se svou obětí hrát.  Milovala ,když mohla souboje prodlužovat.  Útočila jako had ,rychle a nesmírně přesně.  Kousla , ladně odtančila pryč a znovu kousla. 

Milovala ,když viděla jak už jí dotyčná kočka nestačí.  Jak už nemůže....

Často pak soupeře ani nedorazila ,jen je tam nechala vykrvácet a běžela si najít další oběť. 

Teď na tuhle zábavu však nebyl čas.

Spěchala a potřebovala ,aby ta kočka umřela co nejdřív. Takže se rozhodla jít do přímého střetu,což uměla taky. 

Schválně se nechala od kočky srazit na zem.  Počkala , až jí hnědá válečnice rozdrásá ramena a boky a přestane ji tak pevně držet.  A jakmile to oblačná kočka udělala , tvrdě ji srazila pod sebe ,zaryla jí drápy do ramen a zabořila jí tesáky do hrdla. 

Do tlamy se jí dostalo spoustu lahodné krve a ona slastně přivřela oči.  Potřebovala se takhle odreagovat. Jen tohle ji dokázalo uklidnit.  Díky tomuhle, zapomněla na všechny starosti.
  Na svůj rozpadající se vztah se sestrou ,na to ,že je zamilovaná do Krvedrápa ,na své noční můry......

A bolestné vřeštění té hnědé kočky bylo jako třešnička na dortu.

Když kočka utichla ,ochabla a teplá krev Bílé přestala stékat do hrdla ,pustila ji. 

Nechala bezvládné tělo dopadnout na zem a střelila pohledem směrem ke Krvedrápovi,který si zrovna čistil drápy od krve a s ušklebkem ji pozoroval. 

,,Kde je ta šedivá kočka "? Mňoukla zvědavě. 

,,Zdrhla a já ji nechal.  Řekl jsem jí,ať všem řekne že na ně zatočili Sluneční.  Takhle budeme mít bitvu rychleji" zavrčel lhostejně. 

Bílá souhlasně přikývla.  To byl rozumný nápad. 

,, Tím pádem asi můžeme jít. Oblační už tu budou co nevidět "zavrčela tiše. 

Krvedráp pouze souhlasně zamručel a bez toho ,aniž by jí věnoval jediný pohled se automaticky rozběhl k území Slunečního klanu. 

Bílá si jen tiše povzdechla ,zvedla se na tlapky a vydala se za ním. 

Kéž by si mě začal více všímat....

Po cestě se malinko zdrželi,protože to vzali přes řeku ,aby ze sebe smyli bahno a krev.  Nyní už oba dva v klidu kráčeli do svého tábora ,se zapadajícím sluncem v zádech. 

Bylo příjemné být zase na svém území. Přestože je na území Oblačných nikdo nemohl ohrozit, tak všude dobře ,doma nejlíp.  I když v jejím klanu byly samé nuly ,brala ho jako svůj domov. Neuměla si představit ,že by byla někde jinde. 

,,V bitvě si zabírám Soumraka "upozornil ji Krvedráp,jakmile vylezli z řeky.  Na tváři mu pohrával jeho typický ušklebek.

,, Dělej si co chceš broučku. Já mám za cíl ,pohrát si s tou jeho družkou " zavrněla.

Asi deset minut v tichosti šli dál ,než ji došla ještě jedna věc. 

,,Musíme všem namluvit ,že jsme se porvali,aby nás nepodezřívali "zavrčela při pohledu na jejich rány. 
Nechtěla ,aby na ně padlo jen nejmenší podezření. 

Krvedráp otevřel tlamu ,vypadal že chce protestovat ,ale vřískot linoucí se z tábora ho přerušil.

Ten chudák dneska nedokončí větu. 
 
,, Zdá se....Že zábava nám začíná dříve než jsme mysleli "zavrčela pomalu a na tváři se jí opět objevil krutý ušklebek. 
Rozhodně neztratila energii na další boj. 
Rány ,které jí způsobila ta oblačná nula už skoro necítila. 

,,Tak na co čekáme "? Ušklíbl se Krvedráp a oba dva se bok po boku vrhli do boje. 

                   _______________
Jakmile Bílá zmerčila hladký , hnědobílý kožíšek s ušklebkem na tváři se okamžitě vrhla vpřed. 

Spoustu koček se na ni pokoušelo zaútočit ,ale ona se jim jen obratně vyhnula. 

Chtěla zaútočit na Lístku. 

Neměla žádný důvod ,proč by ji chtěla zabít ,ale zkrátka ji bavilo ničit ostatním životy. 
Soumrak byl vždycky takový namyšlený idiot ze kterého se teď stala obrovská nula, ještě větší než byl před tím a jí bude ctí zabít jeho družku. 

Neměla důvod proč by to dělala ,ani Soumrak  ani Lístka jí nic neudělali ,neměla důvod zničit Soumrakovi život tím ,že zabije jeho družku .  Ale ji to zkrátka bavilo.  Bavilo ji ničit životy ostatních. 

Rozhodla se ,že si souboj s Lístkou pořádně vychutná a prodlouží jak nejdéle to půjde. 

Lístka k ní teď  byla otočená zády ,takže by jí mohla prokousnout hrdlo ,ale to ona nechtěla.  Bylo by to moc rychlé,moc nudné.

A ona a Krvedrápem tuhle bitvu přece vyvolali,aby se pobavili. 
Ne aby zabili své nepřátele jedním kousnutím do hrdla.  K čemu by to pak bylo ?

Ladně do Lístky narazila předními tlapkami.

Hnědobílá válečnice překvapeně vřískla odletěla o kousek dál a dopadla na zem. 

Hned se však rychle zvedla na tlapky a jakmile spatřila svou soupeřku , oči jí ztmavly nenávistí. 

,, Soumrakova družka...Je mi ctí "ušklíbla se válečnice Slunečního klanu posměšně.

Obě dvě kolem sebe začaly kroužit. 

,,Bílá Růže"..... zasyčela Lístka a probodla ji nenávistným pohledem. 

,,Ó ano "uchechtla se Bílá sladce.  ,
,Musím říct ,že si Soumrak vybral dobře.  Jsi docela hezká.
Ale s rozervaným hrdlem budeš ještě hezčí "! Zasmála se a s vytaženými drápy se na Lístku vrhla. 

Hnědobílá kočka se pokoušela uskočit ,ale nestihla to a ostré drápy modrooké válečnice jí roztrhaly rameno. 

Lístka vřískla bolestí a nemotorně jí drápy rozčísla ucho. 

S Bílou to ani nehnulo.  Vypadalo to ,že Lístka je v boji dost špatná,což jí skvěle hrálo do karet. 

Kdyby chtěla , už by byla Lístka mrtvá.  Ale Bílá byla hravá kočička. A chtěla si hrát. 
A to jak s Lístkou ,tak se Soumrakem , který jen kousek od ní bojoval s Krvedrápem. 

Obratně uskočila několika dalším Lístčiným marným výpadům a pobaveně protočila očima. 

,, Začínáš mě celkem unavovat zlato.  "ušklíbla se.  Vystřelila proti Lístce jako had a hbitým pohybem jí   rozervala hruď. 

Oči jí ztmavly,když ochutnala Lístčinu lahodnou krev. 
Chtěla víc.
Víc její krve. 

Mohutně se odrazila ,srazila Lístku na zem a zaryla jí drápy do hrdla.
Prudce ji přimáčkla k zemi tak ,aby ji nezabila ,ale aby to bolelo. 

,,Copak Lístečko "? Uchechtla se pobaveně.  ,,Už nemůžeš "? Zavrněla a drápy jí projela po tváři. 

,,Nech ji"! Uslyšela Soumrakovo zlostné zavrčení a vzápětí jeho bolestné vřísknutí ,když se mu Krvedráp zakousl do ramene a strhl ho na zem. 

,, Marná snaha Soumráčku "uchechtla se Bílá a podívala se Lístce do očí. 

Měla je úplně stejně jasně zelené ,jako za hnědá kočka kterou dnes odpoledne zabila. 
Obě dvě ,měly také podobný pach....

A náhle jí došlo ,že ta hnědá kočka,musela být Lístčina matka. 

Otevřela tlamu a sklonila se k jejímu obličeji. 

,, Máš stejně chutnou krev ,jak tvoje matka " zašeptala jí do ucha. 

A Lístka poháněná nenávistí a vztekem v sobě zřejmě znovu našla sílu.

,,Ty bestie "! Zavřískala válečnice Oblačného klanu a svou soupeřku ze sebe srazila. 

Bílá překvapeně vřískla,když dopadla na zem a skutálela se o několik metrů dál.  Síla Lístčina hněvu ji překvapila. 

Okamžitě se chtěla zase zvednout na tlapky ,ale to už se sem přihnala Lístka a zabořila jí tesáky do hrdla. 

Bílá zlostně a bolestně zavrčela ,když se jí z rány vyřinula krev ,tohle jí však nemohlo zastavit. 

Lístka se jí v boji nemohla rovnat. 

Hbitě jí zaryla drápy do břicha a přestože je ani nestihla pořádně zarýt, Lístka okamžitě vyděšeně vyjekla ,pustila ji a uskočila o několik metrů dál. 

To vážně nic nevydrží ? Skoro jsem se jí nedotkla.
Pomyslela si Bílá pohrdavě. 

,,Vidím ,že větší nulu by  Soumrak hledal těžko.  Skvěle se k sobě hodíte " zavrčela s pohrdavým ušklebkem a   znovu zaútočila. 

Ani tentokrát se válečnice Oblačného klanu nestihla vyhnout a Bílá Růže jí drápy rozdrásala bok. 

Lístka rychle uskočila ,na chvíli dokonce dopadla na zem a rychle udělala několik kroků zpět. 

Bílá začínala pojímat podezření ,že je Lístka nemocná,protože nebylo normální aby se takhle rychle vyčerpala.  Zatím si s ní jen hrála a na skutečný souboj ještě pomalu ani nedošlo a její soupeřka už vypadá že nemůže. 

Doufám že od ní nic nechytnu. 

Elegantně si olízla srst na hrudi a ladnými kroky začala kolem Lístky kroužit. 

Ta se přikrčila a s nenávistí a hněvem v očích Bílou pozorovala. 

Zatímco pro Lístku to byl boj o život ,pro válečnici Slunečního klanu to byla jen hra. 

Ona byla lovec a Lístka její kořist. 

Hbitě udělala klamný výpad a téměř se rozesmála,když Lístka vyděšeně uskočila. 

Zdálo se , že se Lístka nějak moc bojí.
Vypadalo to , že je k sobě až přehnaně opatrná a Bílé neuniklo ,že si válečnice Oblačného klanu ocasem chrání břicho. 

~,,A v tom mi to došlo. 
Lístka nebyla nemocná. "~

Oči se jí překvapeně rozšířily a tentokrát se musela opravdu kousnout do jazyku ,aby se nerozesmála na celé kolo.  Tohle byla vážně třešnička na dortu.

Prudce vystřelila vpřed ,povalila Lístku na záda a zaryla do ní drápy tak ,aby se jí nemohla vyškubnout. 

Pohledem sjela k jejímu břichu.

Měla pravdu.  Lístka se nevyčerpávala proto ,že by byla nemocná.  Ona čekala koťata. 

A to už to Bílá nevydržela a rozesmála se. 

Tenhle den byl prostě úžasný !

,,Ale ale.  Podívejme se ,copak to tu máme " zavrněla na Lístku,která se jí se zlostným výrazem marně snažila vyškubnout. 

,,Nevíš ,že březí kočky do boje nesmí Lístko "? Zavrčela schválně tak nahlas ,aby to slyšel Soumrak. 

,,Březí ? Tys pustil do boje svoji březí družku "? Zaslechla Krvedrápův smích a Soumrakovo rozzuřené zavrčení . 

Pak se obrátila zpátky k Lístce.  Drápy pravé tlapky jí zaryla do břicha a drápy levé tlapky do hrdla. 

V očích jí potěšeně zajiskřilo a ona už se tak moc těšila ,až zabije jak ji a její koťata....

Ale Lístce se stejně povedlo lstí zachránit, ten svůj ubohý život. 

,,Možná by sis místo mě měla všímat toho ,jak jeden válečník mého klanu zrovna Jinovatce trhá hrdlo " ušklíbla se Lístka. 

Bílou okamžitě polil studený pot a prudce se otočila směrem ke školce. 

Uvolnila tak sevření ,ve kterém držela Lístku a náhle už pocítila ostrou bolest ve spánku. 

Jinovatka byla samozřejmě v pořádku , schovaná se svými dvěma koťaty ve školce. 
Lístka si jen vymýšlela,aby mohla Bílou následně zákeřně praštit tlapkou do hlavy. 

Bílá Růže spadla na zem a hlavou jí vystřelovala ostrá a štiplavá bolest.  Po srsti jí stékala krev a celý svět se jí točil. 

Jakmile ale ucítila Lístčin horký dech na svém hrdle ,vzpamatovala se a odkopla ji zadními tlapkami. 

Okamžitě vyskočila zase zpátky na nohy.  Hra už skončila. Teď bylo na čase ,začít pořádný boj. 

S vytaženými drápy na Lístku zaútočila , ignorovala to ,že vidí dvojitě a rozervala jí rameno. 

Se spokojeně přivřenýma očima polkla její krev ,uhnula se Lístčinu útoku a znovu ji strhla pod sebe. 

,,Jsi tak zbabělá že neumíš bojovat pořádně "? Zasyčela na ni nenávistně.  Lístka ji příšerně vytočila.  A teď se hodlala mstít.  Dost hnusně mstít. 

Bohužel ,opět se jí to nepovedlo. 

Krvedráp už totiž se Soumrakem očividně ztratil trpělivost,srazil  šedého kocoura na zem ,zaryl mu drápy do břicha a škubl. 

Z otevřené rány se vyvalilo spoustu ,spoustu krve , Soumrakovi se podlomily tlapky a upadl do bezvědomí. 

A v Lístce strach o jejího druha opět probudil ztracenou sílu.  Využila toho ,že je Bílá tou zbaběle zasazenou ranou do hlavy malátná ,kopla ji do břicha a odstrčila ji od sebe. 

Bílá Růže skončila na zemi ,ale okamžitě se zase zvedla. 

Kam si ta zatracená mrcha myslí že jde ?!

Chtěla se na ni zase vrhnout,ale do cesty jí skočil šedobílý učedník Oblačného klanu se zelenýma očima a pověsil se jí na krk. 

Bílá válečnice rozzuřeně zavrčela ,prudce ze sebe šedivého učedníka strhla a zaryla do něj drápy. 

Šedivý kocourek jí sice zabořil drápy do tlapky a snažil se jí vyškubnout,ale bylo to marné. 

Zakousla se mu do krku a pevně stiskla. Do tlamy se jí dostala lahodná ,kotěcí krev. 

Kocourek zavřeštěl a snažil se jí vyškubnout,ale bylo to marné.  Počkala až v její tlamě ochabne a pak ho hodila na zem.  Nebyl mrtvý ,ale byla si jistá že brzo bude.
Nechala ho tam proto ležet a s tlamou od krve se rozběhla dál. 

Za cíl jí padla ta světle šedivá kočka ,na kterou dnes ráno narazili s Krvedrápem. 

Okamžitě ji srazila k zemi.

,,Copak tu děláte ,hm '? Zavrčela ,jakoby to už sama nevěděla.  Bolest v očích té kočky ji nesmírně bavila.  Milovala to. 

,,Jste vrahové ! Zabili jste Borovou "! Prskla šedivá kočka.

Tak ta kočka co jsem zabila se jmenovala Borová.  Jak zajímavé.
Pomyslela si Bílá s ušklebkem. 

Nesměla jí však nic říct ,aby to ta kočka pak nemohla nějak použít proti ní. 

,,Nikoho jsme nezabili.  Jen si vymýšlíte "zalhala a protočila svýma chladnýma očima. 

Než stihla kočka odpovědět ,zaryla jí drápy do břicha a začala jí ho pomalu trhat. 

Vychutnávala si rudou krev stékající jí mezi tlapkami a kočky bolestný vřískot. 

Mučila a trhala by ji dál,ale náhle zaslechla hlas zástupce Oblačných,který oznamoval že ustupují.  Byla tak nucena šedou kočku pustit aby nevzbudila podezření.
           ____________________
Poté co Oblační utekli se zvedla na tlapky , párkrát si olízla rány a zamířila ke Krvedrápovi,který si čistil kožíšek od krve. 

U jeho tlapek ležela bezvládná ,šedobílá kočka se zelenýma očima. 

Přejela ji pohrdavým pohledem a posadila se vedle něj. 

,, Vynikající nápad "zavrčela uznale a bojovala s touhou mu olíznout pocuchanou srst na hlavě. 

,, Samozřejmě, že ano"ušklíbl Krvedráp arogantně.

Bílá nad ním jen protočila očima,ale přesto nedokázala skrýt pobavený , něžný úsměv. 

Rychle ho však zahnala. 

,,Tady nějaká kočka zůstala "! Uslyšela hlasité zamňoukání Kánětky. 

Rychle se zvedla na tlapky a oči jí zajiskřily. 

Na kraji tábora ,totiž úplně sama a v bezvědomí ležela zakrvácená Lístka.

Bílá se okamžitě rozběhla k nim a prudce Kánětku odstrčila.

,, Soumrakova družka "zavrčela nahlas tak ,aby ji slyšel celý tábor.  ,, Kočka kvůli které nás zradil "ušklíbla se znechuceně a sklonila se k jejímu krku ,aby ji zabila. 

Modrá ji však přerušila.  ,,Počkej Bílá ! Nemůžeme ji přece jen tak zabít "! Zavrčela šedivá zástupkyně a zamířila k nim. 

,,Je to přeci proti válečnickému zákoníku "přidal se Vodopád. 

Bílá si nad nimi pouze nevěřícně odfrkla. 

,,Oni nás chtěli zabít "! Zavrčela prudce. Nesmí přece těm nulám dovolit ,aby jí zabití Lístky sebrali!

Otočila se na Krvedrápa ,protože očekávala že jí pomůže ,ale on ji jen s úšklebkem pozoroval. Zdálo se ,že jí pomoct nehodlá a jen se dobře baví. 

Hajzl jeden. 

,,Nikdo se zabíjet nebude.  Stříbromrak se postará o zdraví té kočky a poté rozhodneme co s ní "zavrčela Cesmínová Hvězda svým typickým klidným tónem ze,kterého se Bílé ježila srst.

,,Vy to nechápete "! Zavrčela už podrážděně.  Nemohla uvěřit tomu,jak je její klan stupidní a ubohý, že nedokáže zabít jedinou blbou kočku.  Lístka byla jejich nepřítel ,který v sobě nosila další nepřátele !

~kdyby všichni věděli ,jak obrovskou hrozbu v sobě Lístka nosí,zabili by ji okamžitě ~

,,Zmlkni "zavrčel podrážděně Stříbromrak ,který s bylinkami mířil k Lístce a prudce ji odstrčil. 

Bílá válečnice se stáhla ,ale v žilách jí panoval hněv. 

Její klan byl tak stupidní a idiotský ! Oni ji ještě budou léčit !

~,,Druhý den ráno ,byla Lístka propuštěna "odfrkla si bílá kočka a protočila modrýma očima.  ,,Můj klan byl vážně kdysi plný idiotů"ušklíbla se. 

Šedivý kocour se trošku zamračil. Měl dojem ,že už začíná tušit ,kdo ta kočka je .....

Chtěla pokračovat ve vyprávění ale on ji zarazil.

  ,,Moment.  "Zavrčel tiše.  ,,Ty jsi Bílá Hvězda "? Zelené oči se mu zableskly hrůzou. 

,,Konečně ti to došlo. " Protočila bílá kočka očima.

Šedého kocoura polila hrůza.  Moc dobře slyšel o tom ,co byla Bílá Hvězda zač a co prováděla.
Nemohl určitě tomu, že ještě nedávno viděl tu legendární kočku plakat,když mu vyprávěla o svém násilném druhovi.
,,Chceš abych dál vyprávěla nebo jsi tak vyděšený že toho chceš nechat a zdrhnout "? Ušklíbla se posměšně. 

Šedivý kocour jen pomalu zavrtěl hlavou. 
Když znal její minulost,nezdála se mu tak hrozivá.

,,Ne.  Ne to je v pořádku.  Zajímá mě jak to bude dál.  " Zamumlal tiše. 

Bílá Hvězda jen s úšklebkem přikývla a dala se znovu do vyprávění ~

3227 slov bez těchto keců xd
Zatím nejdelší kapitola tohohle příběhu <3
Vaše Luna 😘
Dneska si to po sobě výjimečně nekontroluju , protože už je pozdě a chci spát xd.  Chyby opravím kdyžtak zítra :3