Když se Bílá probudila v léčitelském doupěti, okamžitě jí do nosu udeřila ta vůně nechutných bylinek.

A jsem tady zas. Už bych si z toho mohla udělat nový domov.

S tichým bolestným zaúpěním zvedla hlavu ,která se jí opět točila. Nicméně modrooká válečnice měla pocit ,že je to z toho hnusného smradu kytek a ne z rány na hlavě.

Při vzpomínce na vlčí útok jí zamrazilo. Nejen ,že měla z vlků strach ale ty vzpomínky na tu odpornou ,hnusnou louku a na všechny ty příšerně vzpomínky a noční můry....

Vážně měla pocit ,že tam s ní Černodráp byl ....

Tiše zavrčela a potřásla hlavou ,aby se těch hnusných myšlenek zbavila.

Místo toho ,svou psychopatickou hlavičku přepnula do realistického přemýšlení. Jak se sem sakra dostala ?

Stoprocentně ji sem musel někdo přitáhnout,protože ona nebyla schopná chůze. Byla přece v bezvědomí !

Možná mě zachránil ten pitomec Vodopád. Měla bych mu asi někdy potom poděkovat...

Opatrně a se vší svou typickou elegancí,kterou v sobě dokázala vyhrabat ,se zvedla na tlapky.

Hlava jí sice bolestně zapulzovala ale už se jí alespoň tak nemotala.
Znechuceně pod vlivem smradu z bylinek nakrčila čumáček a vydala se k východu z doupěte.

Ve vchodu,se však srazila s Meduňkotlapkou. Huňatá učednice se na ni překvapeně podívala a poté přísně přivřela oči. ,,Bílá Růže ,kam si myslíš že jdeš "? Mňoukla učednice léčitele přísně a sjela ji podezíravým pohledem.

Modrooká válečnice otráveně protočila očima. ,,Jdu ven. Jsem zdravá " odsekla podrážděně. Neměla náladu na nějakou blbku.

Meduňkotlapka vypadala , že se s ní chce hádat ,ale pak si jen rezignovaně povzdechla a odstoupila Bílé z cesty. Nejspíš jí už došlo ,že dohadovat se s Bílou Růží nemá cenu.

Bílá už už chtěla vyjít z toho hnusného doupěte ven ale pak si ještě na něco vzpomněla.
,,Jo ,kotě "? Mňoukla směrem k Meduňkotlapce a otočila se k ní. ,,,Vyřiď pak Vodopádovi , že mu děkuju za to ,že mě zachránil a donesl mě sem ".

,, Bílá Růže, to ale nebyl Vodopád ".

Meduňkotlapčin hlas jí opět přiměl se zarazit.
Komu jinému než tomu pitomci by na mně záleželo ? Zmateně nakrčila čumáček. Možná to byla Jinovatka ,ale její sestra by ji přece neutáhla...

,,Byl to Krvedráp. "

Bílá se zarazila a zůstala na Meduňkotlapku nevěřícně zírat.
,, Krvedráp mě sem donesl ? " Zavrčela nevěřícně. Nedokázala skrýt překvapení a cítila ,že se jí na tváři i rýsuje něco jako úsměv. Upřímný úsměv.

Proč by to do háje dělal ? Proč by mi zrovna Krvedráp pomáhal ? Vždyť jsme se přece pohádali.... Štvalo ho ,že musí někomu pomáhat. Řekla jsem mu přece ,že jeho pomoc nepotřebuju....
Ledaže by mu na mě trochu ...

Ne ! Nesmí si zase dělat žádné hloupé falešné naděje.
Prostě nesmí !

,,Jsi si jistá že to byl Krvedráp ? Dotáhl mě do tábora ? " Vyzvídala.

,,Ano "přikývla Meduňkotlapka. ,,Mám mu vyřídit že mu děkuješ nebo...."

,,Ne "! Vyštěkla na ni Bílá až příliš rychle a příliš prudce.
Huňatá kočička se vyděšeně stáhla.

,, Krvedrápovi poděkuju sama " zavrčela pak už klidnějším tónem.
Chtěla od něj vysvětlení. Potřebovala vědět ,proč by ji Krvedráp zachraňoval.

Vyšla ven z doupěte a rozhlédla se , jestli někde v táboře neuvidí jeho dokonalý kožíšek.

Nikde ho však neviděla a neviděla ani Červenotlapku a Modrotlápka.

Asi je vzal na výcvik.

Elegantním krokem zamířila k první kočce kterou viděla,aby se jí na to zeptala. ,,Modrá "! Zavrčela na zástupkyni klanu. Šedivá kočka se rychle otočila a sjela Bílou přísným pohledem. Nejspíš ji štvalo,jakým tónem mluví obyčejná válečnice se zástupkyní. ,,Kde je Krvedráp "? Zavrčela Bílá Růže a netrpělivě zamrskala ocasem.

,,Vzal svou učednice a tvého učedníka na výcvik. Pravděpodobně jsou někde v lese "zavrčela Modrá klidně. ,,A jsem zástupkyně takže..."

,,Jo jasně ,mám s tebou mluvit s větší úctou "odfrkla si. ,,Až si budu jistá ,že si tu větší úctu zasloužíš ,začnu se tak chovat "uchechtla se posměšně a rozběhla se do lesa.
___________
Najít je ,ani nebylo tak těžké jak myslela a brzo už mezi stromy spatřila Krvedrápův krásný , nadýchaný kožíšek.

Ladně přeskočila spadlý kmen stromu a posadila se vedle něj.

Krvedráp k ní otočil svou mohutnou hlavu a měla pocit ,že mu ve světle zelených očí zajiskřilo ,když ji spatřil.

,,Jsi venku nějak brzo. To tě Stříbromrak takhle rychle pustil ? "Zavrčel s ušklebkem.

~,,Z jeho pohledu se mi zrychlil tep. "~

,, Stříbromrak o tom ani neví a Meduňkotlapka se neodváží odporovat. " Ušklíbne se Bílá Růže.

,,Hm. Ta se bojí čehokoliv " uchechtl se pohrdavě.

,,Co se tím snažíš říct, Krvedrápku "? Přivřela oči.

,,Co bych se tím ,měl snažit říct princezno "? Zavrčel a pobaveně zacukal fousky.

,, Přejdeme na vážnější téma "zavrčela chladně. Stále se mu dívala do očí a zdálo se ,že ani jeden z nich nechce uhnout pohledem.
Jeho světle zelené oči žhavým pohledem propalovaly ty její.

~,,Modrá a zelená.. Nádherná kombinace "~

Zhluboka se nadechla ,aby se jí netřásl hlas a pokračovala.

,,Děkuju že jsi mě zachránil a donesl do tábora a taky se ti omluvám za to ,jak jsem na tebe v tom lese byla protivná. Jen jsi mi chtěl pomoct a já ti za to děkuju. " Mňoukla jemně a krátce sklonila hlavu.

Uviděla ,jak Krvedráp překvapeně povytáhl obočí. Nejspíš nebyl zvyklý na to ,že by se Bílá Růže za něco omlouvala.

,,Ty se mi omlouváš a děkuješ ? Co se to s tebou stalo "? Ušklíbl se pobaveně.

Rychle zase nasadila svou egoistickou,chladnou masku. ,,Jen jsem se ti omluvila Krvedrápe. Nedělej z toho bůh ví co. "

,, Já z toho nic nedělám princezno " olízl si lhostejně tlapku. ,,Jen mě to překvapilo. "

. ,,A to už jsem si myslela ,že tebe nepřekvapí nic "protočila očima.

,,Tohle ano. "

,,Že by tebe něco překvapilo Krvedrápku ? A zrovna já "?

,,Zas tak si nefandi princezno. Takhle jsem to nemyslel".

,,Ale vyznělo to tak " zavrněla sladce.

Po celou dobu jejich debaty si hleděli do očí. Ani jeden z nich ,neuhýbal pohledem. Na Krvedrápovi bylo vidět že je mu dlouhý oční kontakt poměrně nepříjemné ale nejspíše se nechtěl tentokrát odvrátit první.
Bílá to ale taky nehodlala uskutečnit. Vydržela by se do jeho očí dívat pořád.

Ani si nevšimla , že jejich učedníci je celou tu dobu pozorují.

Až hlásek Červenotlapky ,která tiše a tázavě mňoukla Krvedrápovo jméno je oba přiměl přerušit nádherný oční kontakt a otočit se ke svým učedníkům.

,, Máte volno. Běžte lovit nebo se vraťte do tábora " zavrčel Krvedráp,zvedl se na tlapky a zamířil k lesu. Než zmizel mezi stromy ,mrskl ještě ocasem k Bílé aby ho následovala.

~,,Když na to tak zpětně vzpomínám zajímá mě ,co si ti dva mysleli,že jsme v tom lese dělali když jsme takhle vždycky, zmizeli. Rozhodně ne to ,po čem jsem tajně toužila " ~

_____________
,,Něco mě napadlo " zavrčel Krvedráp ,když byli sami.

,,Copak tě napadlo "? Otočila se k němu se zvědavým pohledem.

,,Napadl mě zajímavý nápad ,jak se zase setkat se Soumrakem "zamrskal s ušklebkem fousky.

Bílé krutě zajiskřilo v očích. ,, Jakýpak "? Zavrněla.

Krvedráp se nad jejím svůdným tónem jen pohrdavě ušklíbl. ,,Mohli bychom vyvolat nějakou bitvu s Oblačnými " přivřel oči.

Bílé nadšeně zasvítilo v očích a pobaveně zašvihala ocasem.

,,Skvělý nápad. " Uznala s úšklebkem.

Zastavili se pár metrů od hranic s Oblačnými. Část hranice slunečních byla zarostlá hustým jehličnatým lesem a vysokou trávou ve ,které hlasitě bzučely nejrůznější druhy hmyzu. Mezi stébly se páslo pár králíků a po nedávných deštích ,v ní bylo spoustu bahna.
Na straně oblačných už těch stromů bylo méně. Jejich část hranice byla spíše travnatá, šlo o louku s několika hustými keři a pár stromy na které rostl řebříček

Hm....Bahno...

,,Mám nápad " mňoukla Bílá poté,co oba chvilku v tichosti přemýšleli jak to udělat. Samozřejmě,že ji ten nápad napadl už jakmile Krvedráp myšlenku vyvolat bitvu vyslovil ,ale chtěla tu chvilku co on přemýšlel ,využít na pozorování jeho těla.

,, Povídej "zavrčel mohutný kocour tiše a oči se mu podrážděně zableskly,že na to nepřišel sám.
Bílá se nad tím jen ušklíbla.

,,Stačí se jen vyválet v bahně a přejít hranice . Ucítí tak náš pach na svém území a to bude na bitvu stačit " mňoukla jednoduše a olízla si tlapku. Překvapilo ji,že tak stupidní plán někoho tak chytrého jako je Krvedráp nenapadl.

,,A proč bychom se měli válet v tom bahně "? Protočil očima.

To je tak blbý že mu nedochází že by nás za to mohli vyhnat ,nebo je tak arogantní že si je jistý ,že jeho by nevyhnali a já mu jsem ukradená ?

Nejpravděpodobnější byla ta druhá možnost....

,, Protože bahno zakryje náš osobní pach. Bude tak cítit pach Slunečního klanu ale nikdo si nevšimne ,že jsme to byli my. Budeme tak mimo podezření "vysvětlila mu sladkým hlasem ,jako malému kotěti.

,, Mně se nikdo neodváží nic říct. A protože tam budeš se mnou, neodváží se nikdo nic říct ani tobě. Měla by sis získat větší respekt v klanu " zavrčel lhostejně a znuděně protočil očima. Nejspíš už ho unavovala její opatrnost.

,,Takže ty si myslíš ,že mám mezi ostatními tak malý respekt , že kdybych to dělala sama ,tak by mě hned vyhnali, protože ze mě nemá nikdo respekt, ale z tebe ho má každý "? Zavrčela nevěřícně. Jeho arogance už ji začala štvát.

,, Samozřejmě" protočil očima. ,,A teď už si přestaň stěžovat. Kdybys měla větší respekt mezi ostatními ,nemuseli bychom tohle vůbec řešit. Například já ,z tebe nemám respekt ani trošku " zavrčel s ušklebkem a ležérně si olízl packu.

,,Kdybys věděl co jsem udělala ,měl by si ze mě doslova strach "! Vyštěkla na něj bez přemýšlení.

Kdybys veděl co jsem udělala.
Sakra....sakra ,sakra sakra

Náhle jí došlo ,co řekla.
Opět jednala dříve než přemýšlela.
A málem se mu přiznala k vraždě Černodrápa...
Byla si jistá ,že kdyby se to Krvedráp dozvědě,l strach by z ní asi neměl ,ale nejspíš by ji trochu začal brát jako sobě rovnou. Jenže taky by to mohl klanu vyzradit a to ona nechtěla.
Co by jí Sluneční udělali ? Vyhnali by ji? Zabili ?

Její chladný výraz nahradil mírně vyděšený .

Zato Krvedráp vypadal doslova pobaveně. ,,Tak povídej. Copak jsi asi tak udělala "? Zavrčel pohrdavě a egoisticky se uchechtl.

A to ji tak dopálilo ,že se rozhodla mu to říct.

,, Pamatuješ na smrt Černodrápa "? Zavrčela ledovým, nebezpečně tichým hlasem.

,, Samozřejmě "zavrčel Krvedráp lhostejně. Zdálo se ,že už ho opět přestala zajímat a jen si líně čistil kožíšek.

,,Jeho tělo našli roztrhané na kusy...Nikdo nevěřil ,že by to mohla udělat kočka. Nikdo nevěřil , že by toho nějaká kočka byla schopná. Ale co kočka se zlomeným srdcem a nenávistí kolující v žilách "?

Zaznamenala , že Krvedráp si přestal čistit kožíšek a nastražil uši.

,,Jeho smrt jsem si tak moc užila....
Bylo neskutečně nádherné vidět ,jak kocour který nade mnou měl tak dlouho moc, trpí. Jak brečí bolestí. Smála jsem se pokaždé ,kdy jsem další kost oddělila od jeho těla. Samozřejmě jsem pak musela předstírat, jak mě to mrzí. Máš vůbec tušení ,jaká jsem dobrá herečka broučku ? Myslím , že jsi to i viděl, když se nám povedlo nechat vyhnat Soumraka. " Zavrčela tiše.
Oči měla přivřené a na tváři krutý úšklebek ,když si na smrt kocoura který jí ubližoval ,vzpomněla.

Krvedrápova tvář zůstala stále celkem lhostejná. Vypadal celkem překvapeně,nejspíš nečekal , že by s tím měla ona něco společného, ale to bylo tak všechno.

,, Nečekal jsem ,že by jsi něco takového udělala. Dobře promyšlená vražda "zavrčel po chvíli chladně.

,,Ano. Báječná vražda "uchechtla se Bílá. Pak jí ale tvář zvážněla. ,, Nicméně bych byla radši kdyby sis to nechal pro sebe a nikomu to neříkal"zavrčela tiše.
Ani nevěděla ,proč nasadila tenhle tichý tón,místo toho aby mu začala vyhrožovat že když cekne,zabije ho.

,,To je samozřejmost "zavrčel. ,,Ale pokud se to provalí,jsi na to sama ".

Jak jinak.

,, Chápu"přikývla a opět se obrátila k louži bahna.

,, Vážně bych se vyválela v tom bahně. "Mňoukla a přešla k té kaluži.

,,Ty s tím nedáš pokoj že "? Odfrkl si Krvedráp.

,,Správně Krvedrápku. Nedám " pousmála se. Rychle však svůj úsměv zakryla a odvrátila se ,aby si nevšiml že se po svém úsměvu mírně začervenala.

Místo toho ,aby to musela nějak vysvětlovat,se mohutně odrazila a ladně skočila do bahnité kaluže.
Ušklíbla se ,nad Krvedrápovým podrážděným zaprskáním , když se několik kapek bahna dotklo jeho kožíšku. Důkladně se v kaluži vyválela a pak z ní ladně vstala.

Její krásný ,hebký , bělostný kožíšek byl nyní celý hnědý a kromě jejích ledově modrých očí,bylo celé tělo pokryté bahnem.

Krvedráp na ni chvíli jen s ušklebkem zíral ,než se nakonec sám mohutně odrazil a skočil do bahna taky.

,,Výborně "zavrčela Bílá s ušklebkem poté,co už oba vypadali víc jako bahnité obludy ,než jako kočky.

,,Můžeme jít na to. Už se těším na tu Oblačnou krev ".

Máme tu další kapitolku <3
V příští kapitole nás asi bude pravděpodobně čekat bitva a setkání se Soumrakem a jeho družkou 👀
XD

Vaše Luna 😘