"Tak jo ještě jednou. "

Nadechla jsem se a zaposlouchala se do hudby která zněla v benňičce. Je to takový malí reproduktor přes který se Bluetoothem připojíte. Ale taky je nejlepší že ho táta přinesl.....z mého domova i s USB.

"Jdem na to. Jsi......ne to je špatně. Jsem nejsilnější z celé planety. Nikdo se mi nemůže dostát do hlavy. Nikdo mi nemůže vzít moc. "

Hudba mě jen doprovázela abych k tomu vše dělat dobře a taky se povedlo. Na zemi jsem byla asi jeden metr? Opravdu nevím. Ale cítila jsem tu sílu a energii. Strom který byl hodně starý jsem na něj poslala svou sílu. Strom pomalu až pak zrychleně začal nabírat sílu kterou jsem cítila. Pomalu a s klidem jsem dopadla na zem a dýchala mával toho všeho.

"Zlato šlo ti to perfektně opravdu. "

Sedla jsem si a viděla přicházejícího tátu a někoho za ním.

"Tys to viděl?"

"Ano. "

Vzala jsem bednu a vypla ji. Kdo může být za tatovymi zády?

"Přišla za tebou návštěva. "

Řekl a já viděla svou smrt. Bože jestli mě slyšíš tak ho zabí.

"Nechám vás o samotě."

Dodal a táta odešel. Loki si sednul vedle mě ale já si rychle stoupla a založila si ruce na prsou.

"Bojíš se mě?"

"Ne ale nechci tě tu. "

"Proč?"

"A proč si přišel za mnou?"

"Chtěl jsem tě vidět. "

"A nebo mě pak prásknout jemu. "

Ukázal jsem nahoru. Loki vstal a nehorázným tempem mě tahal do lesa. Až ted jsem si všimla.

"Pusť mě. "

"A proč ?"

"Ještě řekni 'proč' a udělám ti proč mezi oči. "

"Od tebe by se mi to líbilo."

Řekl a chytil mě jako při tanci. Co má zas v plánu.

"Co máš pořád se mnou. "

Vymanila jsem se jeho sevření a už si připravovala malou sílu. Víte že bylo úplně zbytečný abych u svých 'schopností' říkala ti blbosti? Stačilo jen chtít a hůlka mi jakoby s tím pomohla když jsem měla svoje rodiče.

"Jen ti chci něco ukázat. "

Řekl a dál ruce před sebe a hýbal s nima ve znaku KLID.

"A co?"

"Někoho. "

"A koho?"

"Tvé sestry. "

Placla jsem se do čela a začala se smát. To opravdu myslí vážně?

"T..to opravdu...myslíš...vážně?"

"Ano. "

"A..kde...jsou?"

"Jsou v lese u rybníka. "

Rozdychala jsem tě smích a šla k Lokimu.

"Jaký ho rybníka?"

"Tam kde jsme byly. "

"Cože! A kudy se tam jde?"

Chytil mě do náruče a v minutě jsme se objevili u rybníka. Hned jsem se zastavila u Clei která seděla na kládě.

"Můžež mě sakra pustit?!"

"Není problém. "

Řekl a pustil mě na zem. Clea rychlé běžela ke mě s strachem v očích. Obejmula jsem ji a ona mi pomohla vstát. Chvíli se nic nedělo než Lokimu dala velkou facku a pak pěsti. Nesměj se. Hlavně se nesměj. Klídek.

"No ta mu sedla."

"Nemá mě unášet z hodiny geometrie. "

"Udělal to něco?"

"Ne ale pořád mě chytal za bok."

Loko který ležel na zemi jsem mu pomohla vstát.

"Příště tě zbiju. "

Otočila jsem se a Wennizei stala na vedle Clei. Jsou si trošku podobný. Jen Clee je jedenáct a Wennizei je co já vím? 999?

"Wennizei tohle je moje sestra Clea Cleo moje sestra Wennizei. "

"To nedává smysl. "

"Víš....."

Koukla jsem se na Lokiho a ten poslouchal náš rozhovor se založeníma rukama.

".....tohle sesterský rozhovor tak vypadni aspoň na pár minut. "

Loki vzdychl a odešel někam pryč. Buzerant. S holkama jsem si sedla před rybník na trávu a tak začal sesterský rozhovor.

"Takže.....holky nebo spíš Cleo naší nebo tvý pravý rodiče mě adoptovali a tady tedy na Xandaru je moje práva rodina."

"Takže nejsi moje sestra. "

Dala jsem svou ruku na její rameno. Vždycky budeš moje sestra. Asi bych to měla říct na hlas.

"Vždycky budeš moje sestra Cleo jestli budeš chtít. "

Řekla jsem a ona mě praštila do ramena s úsměvem. Koukla jsem se na Wennizei.

"Měly bychom jít. "

Řekla Wennizei a vstala. Vstali jsme a šly do lesa za Lokim.

"Wennizei může Clea žít s náma?"

Zeptala jsem se. To asi nebyla dobrá otázka.

"Šlo by to."

Usmála jsem se a Clea potichu tleskala.

"Ale dámy se nějak mají. "

Otočili jsme se. Loki se opíral o strom který vypadal podezřelé moc zeleně.

"Proč je ten strom tak......zelený?"

Zeptala se Clea a já kývla hlavou ve znaku ANO což mělo znamenat ODPOVĚZ.

"Trošku jsem mu pomohl."

"A to čím?"

"Magii. "

Domu jsme se vrátili až večer což odpovídalo k tomu co jsme dělali. Jízda na koní. Potají se dostát do zámku na Asgardu. A taky jít do hospody což pak vyhodili Lokiho a náš nechali. Ale taky to nedopadlo dobře. Bitka.

"Meliso?"

Otevřely se dveře a v nich stala Clea. Sedla jsem si a ona hned šla ke mě do postele.

"Stalo se něco?"

"Nic. Děkuji. "

"Proč děkuješ?"

"Že se snažíš abych byla s tebou. "

"A chceš být se mnou?"

"Jo i když rodina u který jsem není špatná ale je to s tebou lepší. "

"Ouu. "

Obejmula jsem ji. Tak tohle si budu chtít zapamatovat na vždy. Clea si lehla a přikryla dekou. Prootočila jsem oči a udělala to též ale hned zavřela oči.

Poušť. Poušť která byla jen samotná a nedaleko se objevovala vesnice. Po pár krocích jsem se propadla ale můj křik se vůbec neozýval.

"Jsi moc odvážná. "

"A máte s tím problém?"

Z póza tmy vyšel muž dost podobný osoby kterou znám. Jack. 

"Ne. Ale na boj ti to k ničemu."

"Proč?"

"Nejsi statečná. "

"Třeba jsem. "

"Ale nejsi ochotná zabít. "

"Jak to můžež vědět?"

"Vím to. Nejsi ochrana říct větu u které hned omdlíš."

Hodila jsem po něm kouli která by očividně měla mít velkou zásobu elektřiny. Uhl a hodil po mě dýku. Chytla jsem ji a on jen vykulil oči. Usmála jsem se. Rozeběhla se a skočila na něj a seděla mu na břiše. Chtěla jsem mu dát pěsti ale on si se mnou vyměnil místo. Chytla jsem jeho ruku která chtěla dýkou probodnout moje hrdlo.

"Si krásná až je škoda tě zabít."

"Skur....."

Přitiskl svoje rty na moje. Odtáhl se.

"Buď má žena a nic se ti nestane."