'Jsi nejsilnější z celé planety. Nikdo nemůže číst tvoje myšlenky. Nikdo nemůže vzít tvou moc.'

"Dost!"

'Jsi nejsilnější z celé planety. Nikdo nemůže číst tvoje myšlenky. Nikdo nemůže vzít tvou moc.'

"Přestaň!"

Věta kterou jsem pořád slyšela odešla. Otevřela jsem oči a vydělá krásnou louku s krásným stromem který měl krásný růžový květy. Vstala jsem a šla k stromů. Pár centimetrů od stromu byl křišťálový potůček. Usmála jsem se a sedla na zem a opřela se o strom. Zavřela jsem oči a snažila se soustředit na potůček.

"Beylo. "

"Beylo. "

Otevřela jsem oči a nikoho neviděla. Vstala jsem a pomalu šla za strom. Za stromem nikdo nebyl jen další krásné louky a potůček který se vzdaloval. Otočila jsem se s potřepenym ramen.

"Beylo. "

Chytil mě muž vypadající strašidelně za ramena. Pořádně je zmáčknul a já začal syčet bolesti.

"Zemři. "

Řekla a já upadla na zem. Pomalu jsem začala dýchat.

"Kdo jsi?"

"Tvůj strýc. "

"Kdo ?"

"Jack. "

Moje mysl odcházela a s tím se mi začalo být špatně. Celý svět se okolo mě točil. Květy od stromu lítaly okolo mě a tak zakrývali svět. Zamrkala jsem a přede mnou se objevila mlada žena čtyřiceti let.

"Beylo. "

Řekla žena a Klekla si ke mě. Žena mě pohladila po tváři.

"Kdo jste?"

"Jsem tvá matka. "

"Ale to byste byla tmavá. "

"Je to jen maska. "

"Proč nejsi v paláci?"

"Protože to není můj pravý manžel. "

"Ale co já a Wennizei?"

"Neboj přijdu si pro vás."

"A jak se jmenuješ?"

"Wannesia. "

Řekla matka a zmizela. Květy které se okolo mě točila spadly na zem a já viděla Avengers a 'otce'. Postavila jsem se a s kuchyním šla k ním. Stoupla jsem si vedle Steva který mi nabídl pomocné rámě. Chytla jsem se a bolavou nohu dala do špičky. V místnosti nikdo nepromluvil ani se nepohnul. 'Otec' vstal že svého trůnu a přišel ke mě.  Bradu jsem nastavila dost namyšleně ale pak ji dala normálně.

"Můžež jít ale pod jednou podmínkou. "

"Která zní ?"

"Za tři dny se sem vrátíš. "

"Slibuji. "

"Tak běž. "

Řekl a mavnul rukou. Usmála jsem se a Koukla se na Steva a Edwarda. Oni se jen zamračili s Thorem.

"Jdeme domů. "

Domů jsme přišli rychle a to jsme ještě pluli ale jedná věc mě opravdu překvapila celý Avengers kromě Wandi mi řekli abych našla si našla dům byt nebo někde kde budu bydlet. Jinak práci vyřeší za mě.

"Kde mám najít nějaký bydlení?"

Řekla jsem a bouchla se do stolu z hlavou.

"Madam neměla byste se bouchat do stolu. "

Řekla nějaká žena přes celou místnost. Rychlé jsem se Koukla po místnosti. To už jsem naivní?

"Kdo to řekl?"

"Jsem uměla inteligence vytvořena panem Starkem. "

"To je blbost."

"Pan Stark mě udělal před hodinou. "

"Aha. Jak se jmenuješ?"

"Friday. "

"Aha říkej mi Melisa. "

"Ano. "

"Kde mám najít nějaký bydlení?"

"Na osmé Avenue je volný."

"Byt ?"

"Je to panelák. "

"To ne. "

"Něco jako malý dům jen pro mě a Phila s garáží a výhledem na moře. Ale s tím mořem to nemusí být. "

"V Malibu je volný dům. "

"4+1?"

"Ne 10+5. "

"Když to musí být vila. "

"Pro vašeho přítele a vaší sestru. "

"Podle mě by stačilo 5+2. "

"Jak myslíte ale pan Stark by se vám vysmíval. "

"Tak jo tenhle a ukážež mi aspoň jeden obrázek?"

"Je v...."

"V Malibu vím. "

"Výhled na moře a cesta na pláž je jen deset minut pěšky."

"Nezní to tak špatně. Kolik stojí?"

"Deset milionů dolarů. "

"Ouu tak to asi nepůjde. "

"Zkuste to. "

"Tak jo zkusím to. "

Výtahové dveře se otevřely a všechny pohledy se opřeli na mě. Nadechla jsem se a trošku mačkala obrázek. Tony tedy Edward si založil ruce na prsou a nadzvedl jedno obočí. Stoupla jsem si před něj a začala si hrát s jeho nadzvednutím obočím. Edward mě placnul do ruky.

"Tak našla sis bydlení?"

"Jo ale nevím jestli to bude dobrý. "

"Zkusit to můžež. "

"Na. "

Dala jsem Edwardovy obrázek a on si z kapsy vyndal brýle. Trošku jsem se zasmála a on si je nasadil.

"Kde to je ?"

"V Malibu. "

"Aha a kolik stojí?"

"D..de..des..dese...
..deset....mil."

"Cože?"

"Deset milionů dolarů. "

Řekla jsem se zavřenýma očima a s zavřenýma rukama v pěsti.

"Tak tohle jsem od tebe nečekal."

Otevřela jsem oči a Edward se opřel a dál si ruce na hlavu. Fakt řekl že to 'nečekal'?

"C...cože?"

"Nečekal jsem že dáš něco tak....drahého. "

"Takže?"

"Zítra tam půjdeme ale..."

"Ale?"

"Pak mi tich deset milionů vrátíš. "

"Neboj ale bude to trvat. "

"Neboj počkám si. "

"Meliso můžu si s tebou promluvit ?"

"Ano. "

Odpověděla jsem Thorovy a on stál. Usmála jsem se a on mě vedl po schodech dolů do Edwardovy dílny. Sedla jsem si na židli a Thor si přitáhnul židli z druhého stolu na pravé straně místnosti.

"Nevím proč si s králem Pavancem....."

"Pa.....co?"

"To ti vysvětlím pak. "

"Emh. "

"Proč si krále oslovila jako otce?"

"Víš je to můj otec."

"Ale nic to s tebou nesouvisí a jinak jeho ztracená dcera je 22 let ztracená. "

"Takže mi byl rok."

"Cože?"

"Loki....řeknu to od začátku. Byla jsem v pokoji v Francii sama když jste odešli a tak za hodinu přišel Loki. Byla jsem jako vždy drzá ale on byl tak na mě slušný ještě jsem mu vyčítala za to že přišel nebo za co jsem mu vyčítala se omluvil....."

"To jsou u něj nikdy neslyšel."

"Právě i když ho tak dlouho neznám ale zpět k věci. Řekl mi že jsem princezna z planety Xandar pak řekl tu hrůznou větu. "

"Myslíš tu...Jsi nejsilnější.."

"Ne neříkej to. "

"Tvoje schopnost tomu dává důvod a tvá matka na Xandaru byla tmavá a ta věta také. "

"Je možnost že se spletli?"

"Tvá schopni tomu dává hodně důvod. Ale neřekl bych že to budeš......ty. "

"Já ani o královském životě nikdy nepřemýšlela. A kde je vůbec Loki?"

"To nevím. "

"Myslela jsem že víš kde je."

"Ne nevím. "

"Když je na Xandaru. "

"Takže tě odevzdal. "

"Dalo by se říct. "

"Měla byste již spát princezno."

Dala jsem prst na jeho pusu. To jsou všichni ti Asgarďané hloupý?

"Pšš nikdo to nesmí vědět kdo ví jak by reagoval Fury nebo Avengers. "

"Ale budete to muset říct. "

"Můžež mi prosím týkat. "

"Ano. A proč šeptáš ?"

"To já nevím. "