Všechno co mi můj 'otec' mi hodně pomalu docházelo. Proč? Řeknu to tak jak si vzpomínám emh...'Jsi naše dcera tvůj strýc tě chtěl zabít a mít tvou moc ale tvá matka tě rychlé teleportovala na Zem."
A další blbosti a další o tom co mám. Popravdě on sám neví jestli to je magie nebo kouzla.

"Meliso ?"

"Kdo to je?"

"Tvůj zachránce. "

"Tak vypadni. "

A ještě něco moje jméno je příšerně divný ale je hezký.

"Byelo!"

Jo to je ono. Říkám příšerně divný a 'otec' mi ještě řekl jak se to píše a jak se to vyslovuje. Beyla se to píše a Byjala se to čte. Nechápu proč mi nedali třeba Beatrix. To je hezký a z filmu Kill Bill. Otevřela jsem dveře a Loki stál s založeníma rukama na prsou a výrazem 'pojď se mnou! Nebo tě zabíju!'

"Co o všehoblby Loki?"

"Ooo někdo tu je naštvaný."

"Kdo by nebyl když ho někdo unese na nějakou divnou planetu a říkají že je jejich dcera. A víš co je nejlepší že z toho nejlepšího státu mě uneseš. Pozor slyšíte to!"

"A věřím tomu ?"

"Trošku ale chci domů zpět na Zem. "

"Pojď se mnou. "

"Ne nějak nejdu. "

Loki jen prootočil oči a chytil mě za zápěstí. Volnou rukou jsem se chytla kliky a nehodlala se pustit. To mě ani nenapadne.

"Půst se. "

"Děj mi pokoj."

"Tak se jen půst. "

"Vyliž si."

Řekla jsem a on mě táhnul do chodeb hradu? Palsce?

•Pohled Steva•

"Steve?"

Vzhledl jsem k osobě která byla blond. Thor.

"Ano?"

"Kde je Loki?"

"Nevím a kde je Melisa?"

"Také nevím. "

"Měly bys me najít Starka. "

Kývl jsem a s Thorem šly cen na chodbu hotelu. To je divný Loki ani Melisa nejsou tady. Že by měly něco se sebou společného? Nebo z nenávisti je láska? Snad není s ním. Kdo vy co by ji mohl udělat. Zaťukal jsem na pokoj 122 a zachvíli mi otevřel Stark a za ním Denis nebo-li jeho 'Kámoš' který ho potřebuje S.H.I.E.L.D.

"Em....co se stalo?"

"Loki a Melisa jsou pryč. "

"Pryč? Jak pryč?"

"Nejsou tady. "

"Prohledali jste celý hotel?"

"Ano. "

"A zavolali?"

"Nebreto."

"Thore je šance že by ji nějak vzal?"

"Možná je ale nevím kam jediné že bych šel za Heimdallem. "

"Tak běž na co čekaš?"

Řekl Stark a ukázal rukou směrem ven. Thor kývl a svižním krokem šel ven.

"Neměli jsme jít taky ?"

"Asi jo. "

Tony něco vzal ze stolu a hned to dál do kapsy. Rychlé zavřel dveře a se mnou bok po boku jsme v běhu hledali Thora.

•Pohled Melisi•

"Půst mě. "

Bušila jsem do Lokiho zad ale on nic na sebe nedal znát. Kdo by řekl že takový hubeňour bude silnej. Loki mě posadil na moc pohodlnou židli. V místnosti nikdo nebyl krom nějaké mladé ženy. Ženy!

"Ahoj. "

"Em...ahoj."

"Kdo jsi?"

"Jsem Wennizei. "

"Wennizei?"

"Ano. "

Asi tak třicet minut mluvení o tom jak se píše a říká její jméno bylo dost namáhavé. Wennizei se to píše a Winzi se to čte. Další jméno super. Ale k věci do pokoje trhly služebníci kteří řekli abys jsme šly ven. Nechápala jsem proč ale ani Wennizei ale třeba to k něčemu bude.

"Takže Wennizei ty si s rodiny?"

"Jsem tvoje sestra. "

"Aha. Jak vypadal matka?"

"Krásná měla pleť takovou......."

"Kávovou?"

"Jo byla nádherná. "

"Máš aspoň její fotku?"

"Obraz víš......"

"Beylo!"

Zakřičel můj 'otec'. Omluvně Koukla na Wennizei a odešla za ním.

"Pojď máš návštěvu. "

Řekl s odporem v hlase. Nadzvedla jsem jedno obočí. Proč ten odpor? Je to někdo koho nemá rád? Ve velkém sále staly tři muži kteří byly v normálním oblečení. Šla jsem k nim blíž a muži se otočili ke mě. Jako první mě šel hned obejmout Steva. Svoje ruce jsem dala okolí pasu a mačkala tak jak on. I když je silnější tak to můžu zkusit.

"Meliso proč si utekla. "

Odtáhla jsem se a Stark hrál 'tatu'. Asi mu hrablo jak mě hlídá.

"Já neutekla. "

"A...."

"No tak pane Starku nechte ji domluvit. "

Řekl 'otec' a já prootočila oči. Jak se vůbec jmenuje?

"Tony Loki mě sem vzal dalo by se říct že unesl. "

"A proč si něco neudělala?"

"Řekl něco čím jsem upadla do bezvědomí. "

"Ale zpět na Zem musíš. "

"Tak to ani náhodou. "

"Jak vy víte moje příjmení?"

"Jste známí po celém vesmíru."

"Sláva je všude. "

'Otec' si sednul na svůj trůn a tak měl výhled na nás všechny.

"Má dcera nikam nepůjde. "

"Musí zpět a jak to může být vaše dcera?"

"Je adoptovaná."

"Z..."

"Rodina která ji adoptovala."

"Jak může být vaše když jste bílí."

"Její matka byla tmavá."

"To je dobrý slovo."

Řekla jsem si jen pro sebe a šla si stoupnout k Edwardovy.

"Otče mám na Zemi sestru."

"Tvá sestra je tady. "

"Ale z ty rodiny která mě adoptovala. "

"A proč chceš jít na za ní ?"

"Mám s ní sesterský pouto! "

Kde se to ce mě bere? Za ruku mě už držel Tony a zavrtěl hlavou.

"Meliso ovládaj se. "

Re Tony potichu a já kývla. Nadechla jsem se a vydechla. Tak jo. .

"Pouto? K čemu by bylo 'sestersky pouto'?"

Jak on dělá ty uzovky v tím hlase? Když to ani nejde!

"Jsem s ní od tý doby co se narodila a taky jsem si dala slib. Nikdy jí nenechám naholičkaš. "

"Si jak ti lidé. "

"A co jiného jsem ?"

"Jsi princezna Xandaru. "

"Jak si můžeš být jisti že jsem ta princezna ?"

"Vychoval jsem tě. "

"A kolik dní?"

"Dva dny. "

"A neměla vy to dělat matka?"

"Vychovali jsme tě spolu. "

"Ale to neznámá že jsem tvoje dcera."

"Ale jsi. "

Ten je neodbytnej. A tak tvrdohlavej. Jak ja bych mu vrazila pěsti. Úplně......chuť. Kdyby tu nebyl Steve a Tony tak si začnu kousat prst kvůli tomu jak mi dává nervy. Když mi pije krev!

"Nejsem. "

"Opravdu?"

Založila jsem si ruce a poklepala prsty na levou rukou na pravou.

"Opravdu. "

"Jestli nejsi tak bys neudělala tohle. Jsi nejsilnější z celé planety. Nikdo nemůže číst tvoje myšlenky. Nikdo nemůže vzít tvou moc. "

Řekl a já spadla na zem. Začala jsem vidět rozmazaně až jsem viděla jen tmu.