"Meliso! Stavej!"

Křičel někdo a bouchal na dveře. Otočila jsem se na druhý bok.

"Ještě není šest. "

"Meliso jestli nestaneš tak půjdu dovnitř. "

"Hmm. "

"Počítám. Jedná........dva.........tři! Měla jsi šanci. "

Třásl se mnou Tony a já zběsile mrkala. 

"J..jsem vzhůru."

"Nevypadáš na to. "

"Co chceš?"

"Odjíždíme."

"Kam?"

"Do divadla kde se setkáme s Kámošem. "

"Takhle. "

"Chci abys šla taky. "

"Taky ?"

"Jo. "

"Aha. "

"A nebo můžež zůstat tady."

"Asi tu zůstanu. "

Usmál se Tony a šel pomalým krokem ke dveřím.

"Jo a ještě. Nevíš něco o tom že Lokiho někoho kousl do jazyku?"

"Ne. "

Rychle jsem odpověděla a Tony vypadnul. Měla jsem se zeptat kdo tu všechno zůstane. Vylezla jsem z postele a s zíváním šla dovnitř koupelny. Kdo je asi ten 'Kámoš'? A vůbec je to holka nebo kluk? Asi byla chyby zůstat tady. Nebo ne?

Z koupelny jsem vyšla převoňena z krásného až moc sladkého parfémů. Voní sama čokoláda a karamel až tak že by jste to snědli. Přes pokojovou službu jsem si nechala přinést z jídelny palačinky. Omeletu. A litr pomerančového džusu. A to jsem spraskala docela rychle.

"Meliso?"

Zaťukal někdo na dveře. Prootočila jsem oči a šla otevřít.

"A do frasa. "

"Cože?"

Řekl zmatený Loki a já rychlé zavřela dveře ale jeho noha v mém pokoji to vše zbořila.

"Co tu chceš ?"

"Chci jen s tebou mluvit. "

"Mluvit? Ha. "

"A pustíš mě aspoň dál ?"

"Možná. "

A zkusila jsem zas zavřít dveře ale Lokiho noha.

"Nemůžu tady stát. "

"Juj pojď. "

Otevřela jsem dveře a on jako malí dítě co dostane vynadano šel dovnitř. Měl by být rád že tu nemám pálku velkou tlustou trubku. Loki si sednul na postel a sledoval mě.

"Tak mluv. "

"Nemusíš být hned hnusná. "

"Nejlepší je že jsem naštvaná."

"A proč ?"

"Že mě otravuješ."

"Kolik ti je ?"

"Ty si snad neslyšel že ptát se ženy kolik jí je je neslušné. "

"Vím ale ty nejsi královna ale až půjdeš se mnou na......"

"Hele zadrž. Kam půjdu ?"

"Na Xydrand. "

"Xymrad ?"

"Xydrand. "

"A to je kde ?"

"Je to desety svět."

"Já myslela že jen devět co říká Thor když se opije. "

"Taky jsem to nevěděl ale ty jsi jejich následník a zachránce."

"Víš ze jsem holka a ne chlap."

"Omlouvám se. "

"Ouu někdo tu je slušný. "

"Jsi princezna."

"A jak to můžež vědět ?"

"Četl jsem to. "

"A to kdy?"

"Před mnoha letý. "

"A to sis snad vzpomněl?"

"Popravdě všechno co bylo napsáno tak je pravda. "

Vstal a šel pomalým krokem ke mě. Ouu asi nejsou zvyklí na pravý Francouzky bagety.

"Em..hrabe ti. "

Chytil moje ruce a palcem je hladil. Dychej. Nádech výdech. Nádech výdech.

"Jsi nejsilnější z celé planety. Nikdo nemůže číst tvoje myšlenky. Nikdo nemůže vzít tvojí moc. "

Začala se mi točit hlava a dělat se mi blbě. Sedla jsem si na zem a opřela si hlavu o Lokiho nohy. Zavřela jsem oči a spadla na zem. .

•Pohled Lokiho•

Když jsme se objevili v zahradách Xydrandu přišla mladá žena s blond vlasy. Hned zavolala muže aby Melisu odnesly do pokoje. A mě před krále. S pouty.

"Co tu chceš ?"

Řekl muž sedící na trůně. Přišel jsem blíž.

"Našel jsem vaší ztracenou dceru. "

"Viděl jsem. Proč si ji přivedl zpět. "

"Vím že tady patří. "

"Jak ti mám věřit? Jsi největší lháš. "

"Nejsem jediný... "

Řekl jsem a král se naklonil a uši koukali na mě. To mě naučila Melisa popravdě to slovo používám.

".... vaše dcera. "

"Jak to můžež vědět?"

"Protože mi zalhala a já to nepoznal. "

"Opravdu ?"

"Ano. "

"Jak myslíš na pár dní tu budeš. Odveďte ho. "

•Pohled Melisi•

"Jsi princezna."

"A jak to můžež vědět ?"

"Četl jsem to. "

"A to kdy?"

"Před mnoha letý. "

"A to sis snad vzpomněl?"

"Popravdě všechno co bylo napsáno tak je pravda. "

Vstal a šel pomalým krokem ke mě. Ouu asi nejsou zvyklí na pravý Francouzky bagety.

"Em..hrabe ty. "

Chytil moje ruce a palcem je hladil. Dychej. Nádech výdech. Nádech výdech.

"Jsi nejsilnější z celé planety. Nikdo nemůže číst tvoje myšlenky. Nikdo nemůže vzít tvojí moc. "

"Aaaaaa"

Křičela jsem a po křičení otevřela oči. Ten rozhovor......byl i ve snu? Tak jo zítra jdu do kostela.

"Princezno."

Koukla jsem se na muže který přišel s strachem v očích.

"Em asi si mě s někým pletete."

"Váš otec vás očekává v jídelně a máte si vzít tyto......"

Ukázal muž na šaty a dál ruce za zády. Jeho blond pramen vlasů spadl do obličeje.

".....šaty."

"Jak se jmenuješ?"

"Daon a jsem váš služebník s Reginou která je také vaše služebna."

"Tak jo budeme si týkat a jde to jsem?"

"Na Xydrandu."

"Aha tak děkuji přijdu tedy do jídelny. "

Daon se uklonil a odešel. Musím najít Lokiho. Rychlé jsem vstala a odepnula knoflíky u košile. Košili jsem hodila na postel a kraťasi si nechala. Šaty byly hodně velké a hlavně těžké s krásnými zlatými výšivky. Ale nechápu jak můžou ty šaty být těžký.

Otevřela jsem velké dveře a všechny pohledy v místnosti se upoutali na mě. Loki který seděl na levé straně stolu a naproti němu seděla mladá žena. Ale na úplném konci seděl muž podobný Juliusovy Caesarovy z filmu Asterix a Obelix.

Pomalu jsem si sedla vedle Lokiho a dvojče Juliuse se na mě koukalo způsobem jakoby mě znal. Tak jo tohle je už hodně hodně divný. A hlavně jestli jsem opravdu 'princezna' tak proč jsem černá a oni bílý? Je to i docela divný.

"Em...mohu se zeptat kdo jste."

"Jsem tvůj otec. "

"Ale co pleť ?"

"Tvá matka byla......"

"Černá ?"

"Ano. "

"Ale to nedává smysl. "

"Co?"

"Že jsem vaše.....dcera. Když já jsem se narodila u svých rodičů. "

"Tvý rodiče tě adoptovali. "

Oni to slovo znají? Trošku jsem se zamračila.

"Jak adoptovali?"

"Koukni se na ně a pak na sebe."

"Ale to se da říct i o vás. A hlavně co se stalo s matkou?"

"Zemřela při tvé záchraně. "

"Nechápu. "

"Ty jsi nejsilnější a všichni tě chtěli ukrást a vychovat k zlu a ne dobru. "

"Takže jsem nějaká trofej. "

"Podstatě ano ale s velkou mocí. "

"Podle mě je ten nejsilnější člověk který dokáže ovládat člověka to je pak nejsilnější. "

"Ale ty jsi nejsilnější. "