Celých dvacet minut nikdo nic neřekl. A hlavně mě už bolí nohy. Steve který byl celou dobu u mě se koukal na 'dokturka' nebo-li zelenáč. Ale mě hlavně zajímala Clea. Celá naštvaná až po uši se Koukla na mě. No spíš před dvanácti minutami. Na papír jsem napsala 'Takže' a ukázala všem.

"Meliso pamatuješ si něco?"

Zeptal se Ital a já zavrtěla hlavou. Kolik mi vůbec je ?

"Ne. "

"Víš měla...."

Koukla se na všechny přítomný a pak na mě.

".....měly říct pravdu. "

Přišla ke mě a dala svoje ruce na moje ramena. Na papír jsem napsala 'Co ?' a ukázala ji to.

"Tajná organizace která chce ovládnout svět ti vymazala vzpomínky. "

Dělá si srandu nebo ji hrabe ve věži? Napsala jsem 'haha' a Clea jen zavrtěla hlavou.

"Je to pravda. Tady co vidíš jsou superhrdinové kromě jeho. "

Ukázala na zelenáče a já kývla. Bere to vážně.

"A ten ví jak ti vrátit vzpomínky. Ale budeš muset s ním někam jít. Sama. "

Zamračila jsem se a Clea si sedla vedle ženy s zrzavými vlasy. Vypadá jako kdyby byla z Ruská. Napsala jsem tučně 'Kam?'.

"Na Asgard. "

"Meliso jsi si jistá že chceš jít?"

Řekl hned narovinu blonďák. Jak se vůbec jmenuje ? Kývla jsem a nechala pořád proč.

"Chápeš to mu ?"

Zavrtěla jsem hlavou a čekala kdo mi řekne smysluplnou odpověď.

"Jde o to že ti vrátíme vzpomínky. "

Kývla jsem a zeleňak šel ke mě. Chytil mě za ruku a šibalsky se usmál. Steve hned vzal moji ruku ale zeleňak ho odhodil mávnutí ruky. Kolem mě a zeleňaka se dělala mlha a já se snažila vymanit z jeho sevření ale bezúspěšně. Než se cokoliv stalo letěli jsme nahoru a viděli hvězdy. Planety a svouhvězdy. Zavřela jsem oči a nehodlala nic dělat.

Otevřela jsem se a viděla zlatou kapli a muže s zlatými oči a hlavně byl černý jako já. Spíš víc ale taky to dotáhnout tak že budu úplně černá. Zlatoočka se na mě Koukl a já malinkáto zpanikařila. Začala jsem couvat dozadu ale zeleňakova ruka mě zastavila. Sakra. Zeleňak mě táhnul ven z kaple a já se snažila co nejvíc jeho krok zastavit nebo zpomalit.

"Co kdyby jsi zrychlila ?"

Úplně namyšlenej debile že by tě pes počural. Nějak nadávám.

"Budeš vůbec mluvit?"

Drž klapačku. Jak já bych mu vynadala a zbila ani nevím proč.

"Tak budeš ?!"

Zastavil se a chytil za ramena. Snažila jsem se něco říct ale vyšel ze mě jen kašel bez hlasu. Než bych mohla cokoliv udělat políbil mě. Dala jsem facku a on spadnul na zem. Využila jsem situace a běžela k paláci. Už jsem byla docela daleko od zeleňaka ale spadla jsem na zem a něco mě táhlo zpět. Nehtama jsem se snažila zastavit tahání ale jen jsem si je zničila. Koukla jsem když mě to co mě tahalo dotáhlo do cíle. Zeleňak mě chytil za zápěstí a tahal pryč. Zaťukal jsem mu na rameno a on zastavil a kouknul na mě. Ukázala jsem volnou ruku na pusu a pak na něj.

"Proč jsem ti dal pusu?"

Kývla jsem a on prootočil oči. Kdy ho můžu zbít?

"Abys mohla mluvit. "

To nedává logiku. Ukázala jsem na sebe ale pak na něj. Snad pozná co tím myslím.

"Jak se jmenuju ?"

Kývla jsem a on se otočil a táhnul mě dál. Bezohledný pitomc.

"Loki. "

Po dlouhé době a cestě jsme se dostali na určité místo které bylo rybník. Pohled ne něj jak byl čistí byl krásný ale jak je hluboký se mi zvedal žaludek. Moje oči našly pařez a já bez jakékoliv myšlenky jsem si šla sednout. Loki šel ke mě naštváním krokem a táhnul k rybníku.

Sedla jsem si na zem s držela se trávy nebo kořenů které šly ven. Jestli si myslí že skočím do vody tak se šeredně plete. Ono to má i jistý důvod proč nelezl do vody který zní.......neumím plavat. Natož jestli jsem to vůbec umělá. Loki mě vzal za paže ale já se držela jako klíště.

"Půst se."

Zavrtěla jsem hlavou a zpozorněla pohyb ve vodě. Velká ploutev pod vodou plavala k nám.

"Jinak to nekončí dobře. "

A to jak? No mohl by mi odpovědět ale jen kdybych mohla mluvit ! Z vody vyskočila velká ryby s hnědými vlasy a modrými oči. Mořská žena ? Žena se chytla mích nohou a táhla sebou ke dnu. Její síla byla větší než Lokiho a moje takže jsem byla pod vodou. A pomalu ztrácela sama sebe.

•Pohled Lokiho•

Melisu vzala ke dnu mořská panna ale ji nestihl chytit. Tyhle mořské panny nejsou hodné ale zákeřné vše chtějí od živého stvoření vše a když nic nemá veme si ho. Četl jsem to v knihovně na Asgardu. Z póza stromů se vynořila žena s červenými oči ale postava byla horší než Sif. Ruku jsem si schoval za záda a dělal si z ledu oštěp. Jestli to půjde.

"Ale ale kdo tu je ? Náš slavný nevlastní syn Odina. "

"Jsem rád že mě znáš ale nemůžu nic i tobě.......říct. "

"Říká ti něco mořská panna s červenou ploutví?"

Ismarda jedná z mořských pan které touží po krvi.

"Jen něco. "

"Zabil si jednu mořskou pannu a ty za to zaplatiš. "

Řekla a rozeběhla se ke mě. Rychle jsem si připravil oštěp a ona si to nevšimla a zabodla se. Její krev rychlé stékala ke mě a její modrá barva nechávala stopy.

"A jak se jmenovala mořská panna. "

"Heilena. "

Řekla poslední slovo a její oči které byly červené byly černé. Už si pamatuju na tu mořskou pannu. Byla blbější než jsem si myslel ale byla silná. Oštěp jsem nechal zmizet a její tělo spadlo na zem. Jestli Melisu najdou královna tak budu muset jít za ní. Pozná že je to člověk a bude chtít od ní aby udělala co ona řekne. Ale vzduch kterým jsem ji dal polibkem by ji měl vydržet tak dlouho aby si vzpomněla. A budu se muset hlavně utábořit.
Slunce pomalu zapadalo a je se koukal na zámek v kterém jsem žil. Od doby co zemřela matka se Thor chová jakoby mu vše patřilo. Ale teď jsem opravdu rád že je se svými přáteli s Avengers.

Takže jsem vím že mám někdy blbý kecy ale tohle je jen takový oznámení. Připravuju novou knihu 'Pokusy' a chtěla bych se zeptat jestli byste to četly nebo zkusili nějaký ten pokus. Jinan poslední dobou sleduju horory a tak mě napadlo proč to tam nedát něco kde by bylo něco z hororu ? Takže jestli se budete bát tam řekněte abych to tam nedávala jestli budete chtít tak něco použiju z filmu 'Silent Hill' jestli to píši dobře ;) jinak se omlouvám za chyby.