Páťa seděl u stolečku a patlal s vodovkama.

"Páťo!" povzdyhla jsem si.

Přes jeho naštvaný výraz jsem schovala vodovky, papír jsem položila na topení aby uschnul a Páťovi jsem v umyvadle opláchla špinavé ruce. Od barvy měl i tričko takže to leťelo do prádla.

"Chceš si hrát Páťo??"
"Jóóóó, autka!" zakřičel nadšeně a rozběhl se do pokojíku.

Zasmála jsem se a vydala jsem se za ním.

"Vyhrál jsem!!" zařval ( doslova ), vyskočil na postel a začal na ní nadšeně skákat.

Se smíchem jsem ho z postele vzala a položila ho zpátky na zem.

"Dneska už stačilo, musíme uklidit ten brajgl."

Páťa se na mě podíval se smutkem a vztekem v očích zároveň. Hrála bych si s ním dál ale musela jsem se ještě učit a hrát na klavír.

Po celém pokojíku byly rozházené všemožné hračky. Od autíček až po plyšáky. Sedli jsme se na zem začali jsme s úklidem.

"A máme hotovo!" řekla jsem a plácla si s Páťou který radostně zavýskal.

Odvedla jsem Páťu dolů za mamkou která vypadala že už se vzpamatovala. Byla v kuchyni a chystala večeři. Posadila jsem Páťu ke stolu a dala mu do ruky jeho nejoblíbenější autíčko. Znuděně jsem vyšla po schodech a otevřela dveře od svého pokojíku. Hodila jsem učebnici chemie na postel a svalila se hned vedle ní.

"Nesnáším učení!!" zabručela jsem do peřiny a chcíple si sedla.

Otevřela jsem učebnici ale jakmile jsem uviděla první vzoreček zase jsem jí rychle zavřela a mrskla jí na zem. Sedla jsem si ke klavíru a začla hrát.

Dohrála jsem skladbu a uslyšela jsem hluk z kuchyně. Otevřela jsem dveře a naklonila se přes zábradlí schodů. Mamka a Tobias. Hádali se o Lucy. Chvíli jsem je poslouchala se slzami v očích a pak jsem uslyšela prásknou vchodové dveře. Propukla jsem v zoufalý pláč a rozběhla se do pokoje. Vlezla jsem si do postele a ten den jsem z ní už nevylezla.

Ahojky zlatíčka slibovaná kapitolka je tady :)
Dneska menší zvrat.
Děkuji moc za přečtení, votes a komentíky :)
Vaše Veve