Stály jsme před rozlehlým sídlem BeYork. Jeho okrová barva mě nebila tolik do očí. Působilo to tu elegantně a útulně. „Vypadáš jako pravá bohyně nebo princezna. Teď mi připadáš jako skutečná Persephona," hlesla Ariadné. Stroze jsem přikývla a vešla do sálu.

Tlumené světlo vydávalo tisíce svící. Házely na mé vlasy odlesky. Rozhlédla jsem se kolem, všude klid. Bála jsem se sem přijít. Možná tohle mohla být léčka. Kolem mě tančili různí lidé. Vtáhli mě do víru tanečních sukní a kroků. Proplétala jsem se mezi nimi. Zapomněla jsem na všechno. I na Ariadné, která zmizela v davu.

Otočila jsem se teprve, až když se za mnou ozvalo zakašlání. Ztuhla jsem na místě.

OPRAVENO: 16.04. 2019