Sklonila se ke mně. Jediným pohledem ve mně vyvolala bolesti, jako v matce. Svíjela jsem se před ní na podlaze. Dusila se, sténala a kvičela. Tak teď to skončí, jen co si se mnou pohraje. Přála jsem si, chtěla jsem a doufala jen v jedno.

Doufala jsem, že je konec. Vytoužený a sladký konec. Snad mě nechá žít. Sice zlomenou, utrápenou, opuštěnou a vyčerpanou, ale přesto živou.

Sklonila se nade mne, až jsem cítila hnilobný pach z jejich úst. Okolo mě ležely mrtvoly, mí nejbližší. Rodina a přátelé.

„Teď zůstaneš naživu, ale já si tě najdu. Neunikneš mi, nemáš se kam schovat."

OPRAVENO: 15.04. 2019