Žena venku se začne divně kroutit a sténat. Její tvář se proměňuje. Už není pohledná, ale děsivá. Strnu v pohybu. Dívají se na mě dvě naprosto temné oči. Na tváři se jí objeví úšklebek a vycení zuby. Začuchá ve vzduchu a slastně zavrčí. Konečně, slyším její slova ve své hlavě.

Sundá si z hlavy temnou kápi. Má holou lebku, propadlé tváře a kostnaté tělo pokryté kůží, ze kterého vylézají žebra. V odporu zavřu oči. Ne, nebudu se na ni dívat. Nesmí otevřít oči.

Cítila jsem, jak se její pohled pomalu zavrtává do mě. Vzduch se pomalu naplňoval mrtvolným chladem. Co po mně chce? Už si odvedla tátu. Poznala jsem ji hned. Smrt.

OPRAVENO: 15.04. 2019