V kamnech dohořívá pár briket
Kohoutek kape
Už dvacet let neviděl instalatéra
A stejně dlouhou dobu Ona neviděla Jeho
Kočka dřímá
A gauč nese stopy jejích tlapek
Telefon nezvoní
A nezazvonil ani nikdo u dveří
Nikdo Ji nehledal
Jen ticho a praskot briket
Jeho fotka vedle Jejího lůžka
Kočka se protahuje
Voda jež byla postavena na odpolední čaj dávno vychladla
Průvan zmateně pobíhá bytem a hraje si s metály z Jeho velké války
Svatební fotografie visí křivě
Posledních dvacet let ji nesrovnal
Kořenky tiše dřímají na polici
Kalendář není otočený
Odešla
Už jsou zase spolu