kapitola 1.

Arci byla na ranní hlídce s Vichřicí a učednicí Farou. Hledali jakoukoli stopu po Vlčí tlapě. Vichřice ucítila slabý pach Vlčí tlapy.
,,Tady Arci!" Zavolala Vichřice. Arci s Farou se za ní rozeběhli.
,,Takže bouřka pach nesmyla!" zaradovala se Fara. Moc dlouho nadšená nebyla protože pak najednou pach zeslábl a u smrku úplně zmizel.
,,Jakoby ho spolkla země." řekla Vichřice která očichávala každý trs trávy. ,,Tak řekněme veliteli že jsme aspoň něco našli, ta stopa nám určitě hodně pomůže."
,,Možná..." mňoukla zamyšleně Vichřice.

Když se vrátili tak klan jakoby se připravoval že někdo zaútočí. Byl hlídaný čtyřmi válečníky a kočky ho pečlivě opravovaly a zesilovaly. Kočky chodily z tábora jen ve skupinách. Arci hned doběhla ke Škrabovi a řekla co našla. Velitel jen přikyvoval. Když Arci skončila, tak Škrab si zavolal Liru, Vichřici, Moon a další starší válečníky. Arci napadlo že půjde lovit. Šla do lesa, pak vklouzla do řeky a čekala až uvidí jakoukoli rybu. Jednu viděla, byl to candát, dravá okounovitá ryba. Začala se k němu přibližovat ale kopala mírně, nechtěla rybu vyděsit. Až když byla blízko tak natáhla tlapku, potopila se a už candáta měla v drápech. Snažil se jí vyvlíknout. Zabít rybu ve vodě není nejlepší řešení... pomyslela si Arci. Vždycky jí učili lovit rybu ze břehu, teď ale měla štěstí. Candáta pod vodou zakousla a zachvilku znehybněl. Rychle vyplavala nad hladinu pro vzduch, znovu se potopila a rybu hrdě popadla. Plavala zpátky na břeh. Zahrabala ho do písku a šla dál. Pak něco uslyšela. Znělo to jako žalostné mňoukání koťete. Plížila se za zvukem. Mňoukání jí vedlo na malou mýtinu. Tam uviděla šedočerného kocoura jak žalostně mňouká jako ňějaké kotě. Přišla k němu. měl křeče z hladu a vůbec se nebránil.
,,Jak se jmenuješ?" Zeptala se Arci.
,,Já jsem Azik." řekl kocourek zmučeně.
,,Já Arci." Představila se černá kočka.
,,Mám hlad, nemůžeš mi něco ulovit?"
,,N... ne, promiň. Ale můžu tě vzít do tábora, myslím že tě přijmou když máme tak málo členů." Mňoukla Arci.
,,Dobře, ale ať už tam jsme, už se snad ani neudržím na nohou." řekl Azik pobaveným tónem, jen aby zakryl svůj bolestný výraz.

Když dorazili, kočky se dívali na Arci a šedého cizince. Arci šla rovnou ke Škrabovi a vysvětlila co se stalo.
,,Cože!?"
,,Byl na našem území?"
,,Nelovil, že ne?" Mňoukaly kočky které poslouchaly Arcino vyprávění.
,,Může zůstat," prohlásil Škrab. ,,Ale pod dohledem. Teclics a Papaja ho budou mít na starosti. "
,,Nemůžeme si vzít dalšího vězně!" Zavrčela Moon. ,,Stačí že máme Jayfeathera!" Kočky přikivovaly.
,,Nee!" zavřískla Arci. ,,Musíme si ho vzít! Máme málo členů a kolik se jich ještě ztratí? Každá pomocná tlapka se hodí!"
,,Arci má pravdu," Potvrdil Škrab. Od teď je Azik jeden z nás!

Příště to udělám více akční. V tomhle mi šlo jen o to, aby se Azik dostal do tábora. Snad se vám to líbilo, ahoj.

Opraveno

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top